Historie obce Valašská Polanka
Valašská Polanka je starobylá obec s historií spadající do poloviny 14. století. První písemná zmínka byla objevena v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích.
Obec ležela na rušné cestě, vedoucí ze Vsetína do Brumova a dále do Uher. Po zániku vizovického kláštera se Polanka a okolní obce staly majetkem světské vrchnosti na vizovickém panství, jehož vlastníci se v 16. století často střídali. Roku 1575 koupil Zdeněk Kavka z Říčan brumovské panství a připojil k němu mimo jiné i Polanku. Součástí brumovského panství zůstala obec až do roku 1673, pak patřila do panství vsetínského až do rozpadu vrchnostenské soustavy a přeměny původních panství na velkostatky a statky. Pustošení při turecko-tatarském vpádu roku 1663 se nevyhnula ani Polanka - zahynulo při něm asi 100 lidí a bylo vypáleno 22 domů.
Dne 28. dubna 1780 projížděl Polankou císař Josef II., který za obcí kvůli rozvodněným potokům musel zabočit do Seninky a odtud přes Rokytnici přijel na noc do vsetínského zámku. Ve chvíli jeho příjezdu, asi v 9 hodin večer, vhodil do císařova kočáru místní tkadlec a knihař Jan Aron Bubela žádost 25 valašských obcí o náboženskou svobodu. Císař přijal žádost laskavě a slíbil podavatelům svou ochranu. Petice se stala jedním z impulzů k vydání tolerančního patentu (1781), kterým bylo poddaným povoleno vyznávání evangelické víry. Tato událost se ve Vsetíně každoročně připomíná kulturně - společenskou akcí Valašské záření.
Od svého vzniku měla obec zemědělský charakter, významné bylo formanství, podomácku se vyráběly šindele, křiváky (nože), plátno, dřevěné uhlí. Těžký životní úděl a bída přinutila mnoho lidí z Valašska hledat živobytí až v Americe. V roce 1881 odjelo za moře také 18 občanů z Polanky. Nové pracovní příležitosti vznikly při stavbě železniční trati Vsetín - Bylnice, která byla uvedena do provozu 21.10.1928. Od té doby má Polanka nádraží a železniční spojení do českého vnitrozemí i na Slovensko.
Památným dnem se pro Polanku stal 26. červen 1924, kdy obcí projížděl na Slovensko prezident T. G. Masaryk. "... zástupy lidu zdravily presidenta, který volným tempem projížděl obcí, na bouřlivé pozdravy lidu na všechny strany se usmíval a přívětivě rukou kynul …“ píše se v obecní kronice.
V březnu 1929 byla úředně schválena změna názvu obce Polanka na Valašská Polanka.
Významným rodákem je valašský písmák a básník Josef Kašpar Vrchovský. Narodil se 14. 5. 1871 v chudé rodině a celý život prožil v rodné obci jako rolník na pasekách, kde se říkalo U Vrchovských. Jeho dílo je rozsáhlé a obsahově pestré, složené převážně z veršů. Básnicky ztvárňoval vlastní zážitky, zkušenosti, názory a úvahy. Cenné jsou jeho národopisné materiály, ve kterých zaznamenal lidové pověsti, vyprávění ze života, popisy valašské svatby. Josef Kašpar Vrchovský zemřel ve Vsetíně 1. 11. 1947, jeho literární pozůstalost je z větší části soustředěna v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně. Vrchovský je autorem tzv. Valašské polanecké hymny, která se tak významně uchovala v paměti místních občanů, že se stala nejen obecní hymnou zpívanou při pořádání Starovalaškých dožínek, ale převzal ji za svou celý mikroregion Hornolidečska.
