Památky a zajímavosti Frýdlant
K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku.
Přes časté požáry má město Frýdlant několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896, postavená podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, tvůrce radnice v Liberci. Stranu do náměstí zdobí sochy Spravedlnost a Obětavost, interiér dotvářejí vitrážová okna, dary místních podnikatelů, a významná je busta Albrechta z Valdštejna umístěná v hale, dílo raspenavského sochaře Scholze. Ve druhém patře radniční budovy je umístěno Městské muzeum s expozicemi přírody a historie Frýdlantska, soustřeďující též nejvýznamnější památky na slavné rodáky a předměty, jež v minulých stoletích sloužily k běžnému životu zdejších obyvatel. Kuriozitou muzea je velký model původní radnice, která dříve stávala uprostřed náměstí, jenž je dílem řezbáře Kindermanna.
Mezi nejvýznamnější památky města Frýdlant patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže, nacházející se na pravém břehu řeky Smědé. Dokončen byl roku 1551 a poté ještě několikrát přestavován. Nejpřitažlivější součástí jeho interiéru je nepochybně redernská hrobka, dílo vratislavického sochaře Christopha Heinricha z let 1605–1610, za kterou Redernové zaplatili tolik jako předtím za celé frýdlantské panství. Mramor na ni byl dovezen až ze Slezska a Anglie. Vzácné jsou sochy apoštolů z dílny Matyáše Brauna, renesanční náhrobky, obraz sv. Kateřiny od Karla Škréty a před kostelem mariánský sloup z počátku osmnáctého století. Poblíž kostela stojí také bývalá městská solnice, kam se dovážela sůl z dalekého Halle nad Saalou. Chrám patří k nejvýznamnějším renesančním památkám v Čechác.
Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže. Ve své původní podobě je celá řada typických měšťanských domů, situovaných převážně na náměstí a v Zámecké ulici. V samém centru jsou doplněny i svéráznou soustavou dnes již nefunkčního vodovodu rozvedeného do několika žulových kašniček. Tu a tam se dochovaly i prastaré dřevěné domy s hrázděnými patry.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
Městské muzeum sídlí ve druhém patře novorenesanční radnice, která je dominantou Masarykova náměstí i celého města Frýdlant. Návštěvníky provede historií města Frýdlantu a představí množství dobových exponátů. Seznámí je s dobovým vybavením domácností, nábytkem a dokonce i se zbraněmi nebo mučícími nástroji.
