Historie obce Pertoltice
První písemná zmínka o obci je z roku 1346. Mezi lenními statky na Frýdlantsku zaujímaly Pertoltice po celý středověk mimořádné postavení. Nebyly lénem podléhajícím frýdlantské vrchnosti, ale přímo králi. Jako korunní statek spadaly pod soud komorní, a daně a poplatky odváděly jako rytířský statek královské komoře v Praze. Písemné doklady o tom, jakým způsobem dosáhly tohoto postavení, nám chybí. Víme jen, že na přelomu 14. a 15. století se počítaly ke Zhořelecku, neboť jejich tehdejší majitelka Margareta s dcerou a krčmářem se měli zodpovídat před zhořeleckým soudem za údajnou podporu poskytovanou živlům loupícím na silnicích. Panovník je zprostil povinnosti vypovídat před soudem v Šestiměstí, což nasvědčuje tomu, že majitelé Pertoltic, páni z Tschirnhaus (Černous), podléhali královskému soudu. Situaci však komplikuje skutečnost, že na Pertoltice si dělají nárok frýdlantští Biberštejnové i grábštejnští Donínové, ale zřejmě neprávem, protože v roce 1486 král Vladislav Jagellonský nazývá bratry Fabiána a Bernharda z Tschimhaus „svými milými a věrnými", tedy leníky. Takový stav zůstal až do 17. století a právě tato nezávislost na frýdlantských pánech vynesla Pertolticím přízvisko „nevěrné". Všechno se změnilo, když v roce 1622 se stal majitelem frýdlantského panství Albrecht z Valdštejna. Tomu byly Pertoltice trnem v oku. Proto vyvinul úsilí, aby Pertoltice získal do svého panství - dělily se v tehdejší době již na Horní, Střední a Dolní. Během třicetileté války došlo k několikerému střídání majitelů. Statky upadaly a docházelo k jejich zadlužení. V letech 1662 -1665 je vykoupil hrabě Gallas a připojil ke svému frýdlantskému panství. Ačkoliv v Pertolticích bývaly tři lenní statky, lze dnes identifikovat bezpečně jen objekt čp. 194 nedaleko kostela, nazývaný od roku 1926 po tehdejším novém majiteli Renišovým statkem.
