Obecní znak
Základní informace
Kraj:Zlínský
Okres:Zlín
Správní obvod:Valašské Klobouky
GPS souřadnice:49.092365N, 18.022709E
Nadmořská výška:330 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1255 (762 let)
Katastrální výměra:5 629 ha
Počet obyvatel:5 542
PSČ:763 31
Adresa URL:www.brumov-bylnice.cz

Části obce Brumov-Bylnice: Brumov, Bylnice, Sidonie, Svatý Štěpán

Historie obce Brumov-Bylnice

Městečko vzniklo v podhradí stejnojmenného hradu v údolí potoka Brumovky. Původně zeměpanský hrad, který se vypíná nad pravým břehem potoka, byl zbudován ve 13. století. Jeho poloha v blízkosti Vlárského průsmyku zabezpečovala ostrahu východní hranice země s Uhrami. S brumovským hradem souvisí i nejstarší písemná zmínka o Brumově z r. 1255, kdy zde byl purkrabím vlivný velmož Smil z Obřan. V průběhu kolonizace význam hradu vrůstal. Od 13. století se Brumov stal důležitým správním a hospodářským centrem rozsáhlého územního obvodu. Osudy městečka byly s brumovským hradem úzce spjaty. Do 16. století byl hrad královským majetkem. Za vlády Vladislava Jagelonského r. 1499 a 1500 získalo městečko trhová privilegia, r. 1500 byli Brumovští obdarováni stejným městským právem, jako měli obyvatelé města Uherského Hradiště.

Městečko podléhalo vrchnostenským úřadům brumovského panství, které se od r. 1503 stalo dědičným vlastnictvím šlechty. V letech 1662-1731 bylo brumovské panství rozděleno na pět dílů. Později se tři pětiny z nich, které byly v držení Ilešhazyů, spojily, takže v letech 1731-1848 existovala v Brumově tři samostatná panství. Na tři nestejně velké díly bylo rozděleno také městečko Brumov. Před koncem feudalismu náležel největší díl městečka k panství Brumov I (Sina), menší díl k panství Brumov II (Chorynský) a nejmenší díl k panství Brumov III (Manner).

Nejstarší historický název obce se v pramenech vyskytuje ve spojení se jménem hradního kastelána Zmil purchgravius Brumoensis (1255), další názvy pak ve tvarech de Brumow, de Prawenowe (1256), purchravius Brumonensis (1259), de Brumowe (1261), castrum suum Bronowire (1292), purchrauius de Brunow (1303), z Brumova (1447), na Brumowie (1481), na Brumow (1500), městečko Braumow (1520, 1575), měšťané brumovští (1537), Braumow (1633), Brumaw (1670), Brumow (1681, 1718, 1720, 1751, 1846, 1872), Brumov (1872).

Z hlediska správního vývoje byl Brumov v letech 1850-1949 součástí soudního okresu Valašské Klobouky a politického okresu Uherský Brod (v letech 1855-1868 byly územní obvody politických okresů zrušeny, politickou i soudní správu vykonával smíšený okresní úřad v územním obvodu okresního soudu Valašské Klobouky).

V  pramenech se Brumov uvádí jako městečko ve druhé polovině 15. století; v listině Vladislava II. ze dne 6. července 1499 mu byl udělen výroční trh na svatého Václava a týdenní trh každou středu. Dnem 7. února 1500 je datována královská listina, udělující Brumovu další výroční trh na Jana Křtitele a hradišťské městské právo a 6. dubna pak dostal Brumov povolení k užívání pečeti, totiž „mříží s špicí železnými, která nad branami bývá“.

      Brumov se r. 1503, kdy Podmaničtí získali zeměpanský hrad do trvalého užívání, nazývá ojediněle městem, ale Zdeněk Kavka z Říčan se r. 1574 zmiňuje o Brumovu jako městečku. V následujících letech se v listinách střídavě užívá pojmenování městečko i město, postupem doby se ustálilo označení městečko.

Pro svou polohu poblíž uherské hranice byl Brumov v průběhu 17. a na počátku 18. století často postižen ničivými vpády nepřátelských hord. V letech 1605-1606 poničily městečko bočkajovci, r. 1621 ho obsadili Bethlenovi uherští vojáci a vzbouření Valaši. Téměř úplně zničen byl Brumov r. 1663 Tatary a Turky a znovu byl vypleněn r. 1683 Tökölyho povstaleckými vojáky. Podobně se vedlo Brumovu i v období tzv. kuruckých vojen, kdy ho r. 1704 značně zpustošila Rákocziho povstalecká vojska.

Roku 1670 bylo v městečku 63 usedlostí, z nich bylo pět pustých. Ze záznamů lánové komise, která v letech 1669-1679 připravovala podklady pro zdanění poddaných, vyplývá, že hlavní vrstvu mezi selským obyvatelstvem tvořili čtvrt a půlláníci; nebylo tu téměř láníků. Mezi nelánovým obyvatelstvem měli značnou převahu zahradníci s poli, kteří si v minulosti ještě vyklučili nezabranou půdu. Víc než třetina zahradníků držela až 30 měřic polí. Jednu zahradu koupila vrchnost a učinila z ní hospodu. V Brumově měli měšťané právo šenkovat čtyřikrát do roka vlastní víno.

Roku 1750 celé městečko vyhořelo, zničena byla především škola, kostel a fara s matrikami a celým farním archivem. Dalšímu požáru r. 1760 pak podlehl brumovský hrad s panským archivem.

Roku 1758 bylo v Brumově 112 domů, palírna, pivovar, bednárna, dvě kovárny, koželužna, tři mlýny, šest řeznických jatek a dvě hospody. Stejný počet číslovaných domů mělo městečko i v r. 1776, mezi nimi 27 náleven vína. Z usedlostí tehdy bylo v Brumově 10 celých gruntů, 16 podsedků a 43 podruhů. Hospodářská půda brumovského katastru měla 384 měřic polí, 12 měřic zahrad, 60 měřic pastvin, luk na dvě spřežení (49 a půl fůry) sena. Větší množství půdy zůstalo nevyužito (117 měřic pustin 228 měřic ladem ležících pozemků). V Brumově byly dva chudobince – panský z r. 1772 (zanikl r. 1835) a farní z r. 1785.

Při velkém požáru r. 1820 vyhořelo v Brumově 86 domů a fara. V této době také pohasínala bývalá sláva brumovského hradu, který po přenesení vrchnostenského sídla do městečka r. 1827 postupně chátral. Jeho stavivo bylo později použito na stavbu bytů pro úředníky velkostatku. Ani v 19. století se městečku nevyhnuly pohromy. V letech 1831 a 1836 tu byla epidemie cholery, v letech 1838-1839 pomřelo na dobytčí mor přes 220 kusů dobytka a r. 1846-1847 utrpěl Brumov velkou neúrodu spojenou s hladomorem a následnou epidemií tyfu. Několik menších požárů postihlo Brumov v letech 1864-1866.

Sídlem vrchnostenských úřadů brumovského panství zůstal Brumov do r. 1848. Při reformě r. 1850 byly nové okresní instituce (okresní úřad, okresní soud, celní úřad a finanční stráž) přeneseny do Valašských Klobouk. Roku 1873 žádali Brumovští zemský sněm o zařazení městečka do kategorie měst a vrácení úřadů do Brumova, ale jejich žádost byla zamítnuta. Z Valašských Klobouk se do Brumova r. 1873 vrátila finanční stráž, jejíž předchůdkyně, tzv. „Grenzwache“ byla v Brumově zřízena již r. 1832.

O spolkový život se staraly čtenářský spolek Sušil (zal. r. 1869), spolek vojenských vysloužilců sv. Václava (zal. r. 1871) a sbor dobrovolných hasičů (zal. r. 1876). Rozvoji živnostenského podnikání měla napomoci nedlouhá existence kadeřnicko-krejčovského spolku (zal. r. 1874). Po r. 1894 byly pod hradem založeny rybníky. Charakteristickým hospodářským odvětvím zůstávalo zemědělství. Na zaměstnanosti obyvatel se velkou měrou podílel zejména rozsáhlý brumovský velkostatek s pivovarem. Ve druhé polovině 19. století našlo více lidí uplatnění v živnostech, r. 1880 jich bylo v Brumově napočítáno 148. Občanská záložna byla v Brumově založena r. 1886.       Hospodářskému rozvoji městečka a okolí napomohla stavba železnice přes Vlárský průsmyk r. 1888. Nádraží v sousední Bylnici neslo pak označení Brumov-Bylnice. Stavba dráhy z Bylnice přes Brumov do Vsetína byla zahájena r. 1923 a dokončena r. 1928.

Brumov si i po zániku feudálního zřízení zachoval charakter střediskové obce s rozlehlým katastrem a sídlem velkostatku. Podstatnou část katastru pokrývaly lesy. Roku 1900 bylo v Brumově 2 106 ha hospodářské půdy, z toho 877 ha lesů, 696 ha polí, 385 ha pastvin, 125 ha luk a 23 ha zahrad. Z hospodářských zvířat tu tehdy bylo 581 kusů skotu, 208 kusů bravu, 196 kusů ovcí a 65 koní. Brumov byl známý vyspělým chovem koní a dříve i včel. Při pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století bylo z brumovského velkostatku zabráno celkem 8 575 ha půdy. Zbytkový velkostatek existoval až do r. 1945, po osvobození zanikl.

 

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Brumov-Bylnice

Počasí meteostanice Liptál

Vzdálenost meteostanice od obce Brumov-Bylnice: 23 km

Poslední data: 17.10.2017 21:01

Umístění: 444 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Liptál

Teplota
9,0
°C
Zdánlivá teplota
8,7
°C
Rosný bod
8,7
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
0,3
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1024,4
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Liptál

Dnes
11/21
°C
Zítra
10/19
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Brumov-Bylnice se také nachází

Bohuslavice nad Vláří

Bohuslavice nad Vláří

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 373

/
Divnice

Divnice

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/ /
Jestřabí

Jestřabí

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 288

/
Kochavec

Kochavec

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Křekov

Křekov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 190

/
Lačnov

Lačnov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 851

/
Lipina

Lipina

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Mirošov

Mirošov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Návojná

Návojná

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 729

/
Nedašov

Nedašov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 1 361

/
Nedašova Lhota

Nedašova Lhota

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 684

/
Popov

Popov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Poteč

Poteč

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 793

/
Rokytnice

Rokytnice

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 588

/
Sidonie

Sidonie

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Smolina

Smolina

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 8 km (S)

/ /
Štítná nad Vláří-Popov

Štítná nad Vláří-Popov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 2 171

/
Študlov

Študlov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 505

/
Svatý Štěpán

Svatý Štěpán

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Tichov

Tichov

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 325

/
Valašské Klobouky

Valašské Klobouky

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 5 001

/
Valašské Příkazy

Valašské Příkazy

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 305

/
Vlachova Lhota

Vlachova Lhota

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 230

/
Vlachovice

Vlachovice

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 481

/
Vrbětice

Vrbětice

Kraj: Zlínský
Vzdálenost: 6 km (Z)


Reklama
Víte že?

Nejvyšším bodem ve Zlínském kraji je Čertův Mlýn (1 206 m n.m.) v pohoří Moravskoslezské Beskydy, nejnižším bodem je hladina Moravy (173 m n.m.).

Ostrava

Nejbližší obec nad 150 000 obyvatel je Ostrava s 290 317 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 83 km?

Ostrava je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy. Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky, a také třetím největším počtem obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 10 km jižně od státní hranice s Polskem

Název obce Brumov-Bylnice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Ke dni 1.1.2016 bylo ve Zlínském kraji 307 obcí, z toho se statutem města 30?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Zlínského kraje evidováno: 2 CHKO, 2 národní přírodní památky, 6 národních přírodních rezervací, 154 přírodních památek a 44 přírodních rezervací?

Dřevěná kaple sv. Huberta u Valašských Klobouk

Dřevěná kaple sv. Huberta u Valašských Klobouk je ve vzdušné vzdálenosti 4 km od obce Brumov-Bylnice?

Dřevěná kaplička sv. Huberta stojí v lese u Valašských Klobouk na úpatí hory Královec (655 m).

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejčastější jména ve správním obvodu Valašské Klobouky jsou: Marie (1 267x), Josef (1 056x), František (578x), Anna (548x), Petr (544x), Jana (542x), Pavel (507x), Ludmila (467x), Jan (453x), Martin (385x), Tomáš (374x), Jaroslav (364x), Jiří (358x), Stanislav (324x), Miroslav (312x)?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Brumov-Bylnice 2 786 mužů a 2 756 žen?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Rozhledna Královec (Finiš)

Rozhledna Královec (Finiš) je ve vzdušné vzdálenosti 5 km od obce Brumov-Bylnice?

Několikapatrová dřevěná rozhledna byla na vrcholu Královec (655 m) postavena v roce 2006 východně od městečka Valašské Klobouky na Zlínsku. Nejvyšší vyhlídkový ochoz je umístěn ve výšce 18 m nad zemí a vede na něj 79 schodů.

Ke dni 1.1.2016 měl Zlínský kraj rozlohu 3 963 km2 a hustota osídlení činila 148 obyvatel na 1 km2?

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 53 km od obce Brumov-Bylnice?

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou v Hranickém krasu. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod

Dnes má svátek Hedvika a ve správním obvodu obce Valašské Klobouky se toto jméno vyskytuje přibližně 21x?

Hrad Malenovice

Hrad Malenovice je ve vzdušné vzdálenosti 33 km od obce Brumov-Bylnice?

Mohutný gotický hrad stojí na skalnatém výběžku asi 5 km od Zlína. Z původního středověkého hradu se vyvinul na renesanční a později barokně upravené sídlo zámeckého typu.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ke dni 1.1.2016 žilo ve Zlínském kraji 584 676 obyvatel, z toho 286 156 mužů a 298 520 žen?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Valašské Klobouky jsou: Fojtík (349x), Fojtíková (329x), Machů (272x), Novák (194x), Nováková (156x), Vaněk (152x), Šenkeřík (145x), Holba (142x), Vaňková (139x), Lysák (136x), Holbová (135x), Šenkeříková (134x), Lysáková (128x), Fojtů (125x), Kolínek (121x)?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Aquapark Uherský Brod

Aquapark Uherský Brod je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Brumov-Bylnice?

Aquapark Delfín Uherský Brod je rozdělen na vnitřní areál a venkovní koupaliště, který obsahuje také další atrakce a nabídky.

Reklama