Historie obce Vizovice
První písemná známka o Vizovicích, původně trhové vsi, se objevuje roku 1261 v zakládací listině cisterciáckého kláštera založeného královským kastelánem na hradě Brumově, Smilem ze Střílek. Roku 1531 Vizovice získávají od vrchnosti právo vařit pivo a prodávat ho po celém panství.
V 17. století nastala doba nového útlaku poddaných. Vyvstal jeden z velkých problémů poddaných s vrchností kvůli náboženství. Drtivá většina města byla evangelického vyznání. Vleklý byl spor o obsazování fary. Roku 1814 přišla velká povodeň, poškodila mnoho domků a několik jich odnesla. Později padlo za oběť choleře téměř tři sta místních lidí.
Obživu místním lidem poskytovalo hlavně zemědělství a řemeslo. Zemědělské půdy bylo málo, nevytvořily se proto velké selské usedlosti. V létě dávali rolníci dobytek a ovce na salaš do Jasenné. Ve Vizovicích byla také zřízena hřebčí stanice, která pomáhala zvyšovat kvalitu zdejšího chovu belgického chladnokrevníka. Ve městě i v okolí se rozmáhalo pěstování švestek k výrobě slivovice a povidel. Nejrozšířenějším řemeslem bylo soukenictví. V roce 1585 bylo doloženo 83 soukeníků. Největší zakázky jim přineslo 18. a začátek 19. století v podobě dodávky pro armádu. Naopak v druhé polovině 19. století z důvodů rozvoje tovární výroby řemeslo zaznamenávalo úpadek. Ve 30. letech 20. století byl ve Vizovicích už jen jeden soukenický rám.
Výroba pálenek, hlavně slivovice, se udržela až do dnešní doby. O první panské „palírni“ je zpráva v panském urbáři z roku 1585. Vrchnost pálenici pronajímala. S rozvojem ovocnářství přibývalo i pálenic. Ve 30. letech 20. století zde bylo již devět větších pálenic – Singrova, Jelínkova, Kalendova, Rolnického závodu ovocnářského, Hábova, Bajerova a další. Zpracování ovoce na víno, šťávy a marmelády dalo ve Vizovicích vzniknout dalším menším podnikům.
Z Vizovic pocházela první manželka J. A. Komenského Magdalena. Město je rodištěm valašského krále Bolka Polívky, jednoho z nejpopulárnějších hereckých osobností současnosti. Vizovice reprezentuje folkrocková skupina Fleret. Recesistické Valašské královské proniklo už i mezi potápěče, kteří po vzoru herce a mima založili královské potápěčstvo KESON se sídlem ve Vizovicích.
