Státní zámek Ploskovice je barokní zámecká stavba nalézající se ve stejnojmenné obci v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, zhruba 6 km východně od Litoměřic.
Na sklonku 17. století připadly Ploskovice dědictvím Anně Marii Františce, z rodu Sasko-lauenburského, a dočkaly se svého rozkvětu. Anna Marie Františka se po ovdovění znovu provdala za toskánského vévodu Gastona z rodu Medici a získala titul princezny. Jejich manželství však bylo nešťastné a Gaston žil trvale v Itálii. Snad i tato okolnost a značné ambice Anny Marie dospěly k rozhodnutí vybudovat v Ploskovicích nový zámek, který by se vyrovnal současným stavbám zahraniční šlechty. Nakonec Anna Marie spálila všechny účty, takže chybí i doklady o přesné době stavby i jméno architekta. Podle stavebního rozboru je stavitelem zámku Václav Špaček, osobní stavitel A. M. F. Toskánské.
Od roku 1805 přecházejí Ploskovice do majetku toskánské větve Habsburků a od roku 1849 se staly letním sídlem rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského, nebo-li posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého, který se rok předtím, v roce 1848, vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. a přesídlil na Pražský hrad. Za svá letní sídla si vybral zámek Zákupy a zámek Ploskovice. Císařská družina byla však velmi početná, ploskovický zámek pro ni ve svém původním rozsahu naprosto nestačil. Navíc byl již více než 100 let starý a zevně i uvnitř značně zchátralý. Celá adaptace byla svěřena pražskému staviteli Janu Bělskému, kterému roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Zámek byl zvýšen o jedno patro, na východním konci arkádové galerie byl přistavěn nový pavilon pro potřeby dvora souměrný k úřednímu domu, který byl také rozšířen a jeho průčelí bylo přizpůsobeno novému protějšímu pavilonu. Zcela změněna byla dispozice pokojů v I. patře zámku, kde měl nový majitel přebývat. Opraveny byly rovněž značně narušené arkádové galerie. Malířské práce prováděl Josef Navrátil se svoji skupinou, sochařské a štukatérské Václav Levý s Josefem Effenbergerem a Josefem Svobodou, nábytkářské a čalounické dvorní dekoratér Josef Veselý. Výběr drapérií a tapet však provedla sama císařovna. Císař se svým dvorem přijel do Ploskovic poprvé v květnu 1854. Přijel do prostředí čišícího novotou a vybaveného podle tehdy nejnovější módy předními umělci a řemeslníky, kteří zde, jak praví současná zpráva, „tvořili svobodně, následujíce bez ekonomických ohledů vnuknutí své umělecké fantazie“. Po smrti Ferdinanda V. v roce 1878 převzal Ploskovice jako osobní majetek jeho synovec císař František Josef I.
Po roce 1918, po vyhlášení československého státu, zde bylo letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. Za doby okupace pak škola pro mladé nacisty, tzv. NAPOLA. V roce 1945 se Ploskovice vrátily do majetku státu. Všech zámeckých objektů užíval zprvu státní statek, pouze východní pavilon sloužil škole. Roku 1952 převzaly zámek se zahradou a parkem do své správy orgány státní památkové péče a postupně se začalo s úpravami celého areálu, které vyvrcholily začátkem 60. let, kdy byl objekt zpřístupněn veřejnosti.
Prohlídkové okruhy
- Zámecké interiéry (základní okruh)
- Grotty
- Medvědi na zámku – výstava
Informace o návštěvní době zde.
Ceny vstupného zde.
Zdroj textu: www.npu.cz – Národní památkový ústav
