Pozdně renesanční zámek se nachází na okraji města Nasavrky poblíž gotického kostela sv. Jiljí (asi 13 km jižně od Chrudimi). Zámek je od roku 1958 památkově chráněn.
Na místě gotické tvrze, zmiňované roku 1545, byl kolem roku 1600 vybudován renesanční zámek, dvoupatrová budova se dvěma polygonálními nárožními věžemi a se sdruženými okny, zdobená psaníčkovými sgrafity. Nasavrcké panství patřilo v té době Václavu Zárubovi z Hustířan. Jeho synu Ctiborovi byly Nasavrky zkonfiskovány a roku 1623 je koupil císařský plukovník František de Courier. Dědictvím přešly nejprve do majetku Schönfeldů a sňatkem je získal Jan Adam z Auerspergu (1721–1795), který sem někdy po roce 1757 přeložil správu panství. Za Auerspergů, kteří zámek Nasavrky využívali i jako letní sídlo, byla přistavěna menší patrová budova. Roku 1840 byl ještě zámek upraven snížením druhého patra.
Po roce 1850, kdy došlo ke zrušení patrimoniální správy, byl zámek Nasavrky pronajímán státu pro okresní soud (přístavba zámku sloužila i jako vězení) a pro berní úřad; byly tu i byty úředníků. V roce 1931 tu byl zřízen charitní Domov sv. Kláry a roku 1939 koupila zámecký objekt Lidová záložna, která si tu zřídila kancelář a prodejnu spotřebního zboží. Tělocvičný spolek Orel měl v horní chodbě tělocvičnu. Postupně tu pak byla knihovna, prodejna zeleniny, sběrna mléka a výrobna prádla.
Roku 1987 se do zámku Nasavrky přestěhovala Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Zámek začal být postupně opravován. Po roce 1990 přešel do majetku města Nasavrky a celková rekonstrukce, zahrnující i odstranění novodobějších přístaveb, byla završena v roce 1999 restaurováním sgrafita, vstupního portálu a ostění oken.
Dnes jsou prostory zámku užívány ke kulturním účelům. Probíhají zde výstavy Nasavrcké palety, hudební večery, svatby (obřadní síň zdobí velká socha známého českého sochaře Olbrama Zoubka), vítání občánků a další akce. V přízemí je informační centrum, v prvním patře je trvalá expozice Po stopách Keltů.
