Krajský znak
Základní informace
Katastrální výměra:4 519 ha
Počet obyvatel:582 705

Pardubický kraj leží na severovýchodě Čech. V tomto kraji nalezneme množství starobylých měst a vesniček, významných památek i přírodních krás, od podhůří Orlických hor a masivu Králického Sněžníku přes Svitavsko, úrodné Polabí až po Železné hory, Žďárské vrchy a Českomoravskou vrchovinu.

Podobně jako na celém území České republiky, i na východě Čech vznikala města vetšinou na březích nebo soutocích řek, kudy také vedly staré obchodní cesty. Dodnes jsou tato sídla průmyslovými i kulturními středisky okolního kraje. V Pardubickém kraji se stalo centrem město Pardubice. Z dalších větších měst jmenujme královské věnné město Chrudim, starobylou Litomyšl, Českou Třebovou, Svitavy či Ústí nad Orlicí.

Pardubický kraj vznikl jako nový územně správní celek s krajským městem Pardubice v roce 2000. Přesto, že s počtem čtyř okresů se řadí mezi menší kraje, z hlediska významu tomu tak není. Tvoří důležité průmyslové a obchodní centrum s rozvinutou infrastrukturou a disponuje také celou řadou přírodních, kulturních a historických hodnot.

Na území se nachází 451 obcí, z toho 34 měst, 6 městysů, 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídlo kraje se nalézá ve statutárním městě Pardubice.

Pardubický kraj existuje jako správní celek již potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k česko-moravské hranici. Podruhé patřil v letech 1949 až 1960 mezi 19 krajů. Poté se Pardubice, po dlouhou dobu nejlidnatější město východních Čech, staly pouhým okresním městem v rámci tehdejšího Východočeského kraje.

Dnešní Pardubický kraj vznikl ústavním zákonem 1. ledna 2000. Jako vyšší územní správní celek má svoje symboly, a to znak, prapor, logo, pečeť, znělku a motto. Ve znaku se nachází polovina stříbrného koně odkazující na znak města Pardubice, stříbrná hradební zeď symbolizující historické kořeny kraje, otevřená brána se zlatým glóbem značící vstřícnost kraje vůči vnějšímu světu, modrý podklad znázorňující množství řek a přehrad a nedílnou součástí je i malá lyra, symbol hudby a zdejších hudebních skladatelů. Pardubický region se rozkládá na historickém území Čech i Moravy, a proto ve znaku nalezneme také českého lva a moravskou orlici.

Pardubický kraj se rozprostírá převážně na východě Čech, na katastrálních územích Velká Morava, Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tatenice, Krasíkov, Lubník a okolím Svitav a Moravské Třebové zasahuje i na historické území Moravy. Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím.

Nejvýznamnější z řek, které protékají Pardubickým krajem, je Labe, podél jehož toku se rozprostírá Polabská nížina. Ta tvoří součást České tabule. Větší část území odvodňuje Labe, nejdelší zdejší řekou je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část lokality na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy. Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Když se v písemných pramenech objevily první zmínky o nejstarších osadách na území současného Pardubického kraje, mělo za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají existenci opevněných sídlišť přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové, od 5. století př. n. l. do přelomu letopočtu. Po delší pauze v osídlení přišli v 7. až 8. století Slované.

Dávní předkové v kraji zanechali množství cenných stop v podobě pozůstatků keltských oppid i středověkých opevnění, majestátních hradů, honosných šlechtických sídel, malebných lidových chalup a statků, vznosných kostelů, měšťanských domů, drobných sakrálních památek či statných letitých stromů.

Mezi významné architektonické památky kraje patří středověké hrady, které od 13. století vyrůstaly na příhodných strategických místech území. Dominantu Železných hor tvoří zřícenina hradu Lichnice, jež se nachází na skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m nad mořem nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Jako turistická vyhlídka je vyhledávána zřícenina hradu Oheb, jižní části kraje vévodí hrad Rychmburk. Za návštěvu stojí i zříceniny středověkých feudálních sídel roztroušené v podhůří Železných a Orlických hor. Například na Pardubicku tvrz Svojšice, na Ústeckoorlicku Lanšperk, Brandýs nad Orlicí a Žampach či na Chrudimsku hrádky Žumberk a Rabštejn. Zvláštní pozornost si zaslouží i hrad Košumberk, který leží v blízkosti městečka Luže.

Významné historické stavební památky v severní části Pardubického kraje souvisejí se starým moravským rodem pánů z Pernštejna. Mezi stavby Pernštejnů patří i dva mohutné hrady, Litice nad Orlicí ze 13. století a Kunětická hora z 2. poloviny 14. století, která tvoří charakteristickou dominantu východočeského Polabí. V rovinaté krajině dosahuje tento pozoruhodný geologický útvar, vzniklý třetihorní činností země, značné monumentality.

Dějiny naší země jsou úzce spjaty s dějinami křesťanství. Sakrální památky v lokalitě zastupují historicky hodnotné kostely, kaple, sochy světců, Boží muka a křížky. K nejvýznamnějším církevním památkám v Pardubickém kraji patří renesanční farní chrám sv. Bartoloměje v Pardubicích, úchvatný barokní klášter v Králíkách, poutní kostel Panny Marie na Chlumku nedaleko Luže, původně románský kostel sv. Jakuba Většího v Přelouči, kostel sv. Bartoloměje ve vesnici Kočí a řada dalších. Většinou nově zrekonstruované svatostánky tvoří dominantu téměř každého města, městečka i nejzapadlejší vesničky.
Již od středověku zde žila početná diaspora židovského obyvatelstva, jejíž historii připomínají například židovské náhrobky ze 17. století. K nejlépe dochovaným židovským památkám patří synagoga v Jevíčku, rozsáhlý židovský hřbitov a synagoga v Heřmanově Městci nebo lesní hřbitov v Luži.

Řadu měst a obcí krášlí honosná šlechtická sídla. Milovníci památek a architektury jistě ocení zámecký areál v Moravské Třebové, zámek v Pardubicích s dochovaným unikátním opevňovacím systémem či rokokový skvost Nové Hrady.
Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1999 zapsán zámek Litomyšl, jeden z největších renesančních zámků v České republice. Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, avšak současné podoby nabyl až v průběhu 16. století. V historickém komplexu se každoročně koná operní festival Smetanova Litomyšl, který patří k nejvýznamnějším v Evropě.
V prostorách zámku Slatiňany bylo v letech 1950 až 1952 zřízeno hippologické muzeum, které dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku po současnost. Svým rozsahem a komplexností sbírek se stalo nejrozsáhlejším v Evropě. V přilehlém hřebčíně se nachází unikátní chov koně Převalského, v minulosti v přírodě vyhynulého. Zámek Slatiňany byl roku 2001 rozhodnutím vlády České republiky prohlášen národní kulturní památkou.

K důležitým kulturním památkám Pardubického kraje se řadí taktéž Národní hřebčín Kladruby nad Labem, nejstarší velký hřebčín na světě. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni na dvou místech. Bělouši v samotných Kladrubech a vraníci ve Slatiňanech. Od roku 2001 je kmenové stádo bílých starokladrubských koní vyhlášeno národní kulturní památkou.

K národním kulturním památkám regionu patří také Pietní území Ležáky, památník osady vypálené nacisty v odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. S protifašistickým odbojem je spojen i Zámeček v Pardubičkách, kde se v období 2. světové války nacházela cvičná střelnice, sídlo německé policie a komanda SS. V období heydrichiády byla střelnice využívaná jako nacistické popraviště. Roku 1978 byl objekt vyhlášen národní kulturní památkou.

Z Pardubického kraje pochází řada významných osobností českého i světového kulturního života. V roce 1698 se v Žamberku narodil teolog, filozof a vědec, vynálezce bleskosvodu Václav Prokop Diviš, z Holic pochází cestovatel Emil Holub. K Chrudimi se váže jméno vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla. K nejvýznamnějším patří také rodák z Litomyšle, český hudební skladatel období romantismu, jenž se proslavil především cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta, Bedřich Smetana. V Poličce se narodil světově proslulý český hudební skladatel moderny 20. století Bohuslav Martinů. K dalším slavným osobnostem kraje náleží rodák ze Žamberka, Petr Eben, významný český skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby. Jeho rozsáhlá skladatelská tvorba zasahuje do všech žánrů a pronikla do repertoáru mnoha interpretů, souborů a orchestrů. K Přelouči neodmyslitelně patří známý český divadelní a filmový herec a vynikající dabér František Filipovský. Každoročně je zde udělována cena za herecký výkon v dabingu nesoucí právě jeho jméno.

Současný Pardubický kraj neoplývá jen významnými architektonickými památkami, ale zrcadlí se v něm pestrá tvářnost české krajiny. Patří mezi nejrozvinutější části České republiky a přesto si dokázal uchovat svoji přírodní krásu a bohatství. Je to kraj vrcholového sportu, bohaté kultury a kvalitního vzdělání. Má atraktivní logistickou polohu, leží v centrální části Čech, 100 km od hlavního města Prahy. Je protkán všemi hlavními dopravními komunikacemi, tedy evropským železničním koridorem, dálniční sítí České republiky a v budoucnu i splavnou řekou Labe s přístavem. Má také mezinárodní letiště.

Za dobu své existence si vybudoval vlastní identitu. Zajistil vznik krajských institucí jako Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, vojenské velitelství, zastoupení Českého statistického úřadu, pobočka krajského soudu či nemocnice, navázal partnerské vztahy se zahraničními regiony v Německu, Polsku, Francii, Itálii a Slovensku, čímž se připojil k evropské integraci, a otevřel své zastoupení v centru Evropské unie, Bruselu.

V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný a nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. V poslední době kraj zaznamenává významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. Ve městech v oblasti Polabí je rozvinutý potravinářský průmysl. Doma i v zahraničí se Pardubice proslavily výrobou vynikajícího perníku.

Při Labi byly ve městech Chvaletice a Opatovice vybudovány tepelné elektrárny. Spalované hnědé uhlí se sem z Podkrušnohoří částečně dopravuje nákladními loděmi po řece.

Největší část celkové rozlohy Pardubického kraje zaujímá úrodná půda, která spolu s příznivým podnebím tvoří velmi dobré podmínky pro zemědělství. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí je Polabí, nížina podél řeky Labe. Převážně se zde pěstují obiloviny, řepa, kukuřice, brambory a často také řepka olejka. V podhorských oblastech zemědělci pěstují oves, brambory a len. Na svazích se pase skot, v Železných horách a Žďárských vrších se využívá bohatství lesů k těžbě dřeva.

Školství je v Pardubickém kraji na vysoké úrovni. Funguje zde množství škol různých stupňů a typů. Kromě mateřských a základních škol mohou děti navštěvovat základní umělecké školy či střediska volného času pro děti a mládež. Pro dospívající jsou připraveny učňovské školy, gymnázia a široká škála různorodých středních škol. Kraj se také může pyšnit vlastní univerzitou, kterou navštěvuje téměř deset tisíc studentů.

Vysokou úroveň prokazuje také zdravotnictví. O zdraví občanů se starají samostatné ordinace lékařů různých specializací, zdravotní střediska, polikliniky či přímo krajská nemocnice v Pardubicích, která v roce 2007 oslavila 150. výročí svého vzniku. Představuje největší zdravotnické zařízení Pardubického kraje a náleží k velkým nemocnicím České republiky. Nemocnice je výukovou základnou pro studenty Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a zároveň se podílí na pregraduální i postgraduální výchově lékařů. Zdravotnická zařízení v celém kraji poskytují široké spektrum kvalitních zdravotnických služeb. Prioritou jejich práce je vždy spokojený pacient.

Proslulost Léčebných lázní Bohdaneč, které leží v nádherném prostředí Polabské nížiny pouhých 8 km od Pardubic, již dávno překročila hranice kraje. Lázeňské domy obklopené spoustou zeleně, kryté kolonády, vlídné prostředí a čistý vzduch přispívají k nezapomenutelnému zážitku každého návštěvníka. Zdejší pobyty slouží k léčbě pohybového aparátu s orientací na zánětlivá revmatologická onemocnění, artrózu, vertebrogenní syndromy a Bechtěrevovu nemoc. Zajišťují léčbu dlouhodobých potíží, předoperačních i pooperačních stavů a poúrazovou rehabilitaci. Velmi dobrého jména dosáhly lázně také v oblasti rehabilitace totálních endoprotéz.

Obce i města Pardubického kraje žijí bohatým kulturním životem. Hlavní kulturní centrum tvoří město Pardubice, ale významná jsou i ostatní větší sídla. V téměř každém městě nalezneme muzeum nebo galerii, všechny svým způsobem jedinečné. Například Východočeské muzeum v Pardubicích nabízí ke zhlédnutí mimo jiné nádhernou expozici skla, celoevropský význam má chrudimské Muzeum loutkářských kultur a českou historii ojedinělým způsobem představuje rozsáhlé Muzeum řemesel v Letohradě. Také mnohé historické areály o víkendech ožívají atraktivními kulturními programy. Zajímavou tématikou se zabývá Muzeum československého opevnění, které se nachází přímo v jedné z jeho pevností, v tvrzi zvané Bouda.

V historických městech Pardubice, Chrudim, Litomyšl nebo Polička se již tradičně pořádají koncerty vážné i moderní hudby, divadelní a šermířská vystoupení, rytířské slavnosti, ukázky scénického a historického šermu a oblíbené jarmarky s tradičním zbožím, hudbou i kejklíři.

K zimním venkovským obyčejům patří masopustní obchůzka, která se však málokde dochovala v původní podobě. Tradiční podobu si udržela na Hlinecku v obcích Hamry, Studnice a Vortová. Již delší dobu je organizátory zpracováván projekt pro zapsání masopustní obchůzky na Hlinecku do seznamu UNESCO. Podle odhadu se tato lokální kultura udržuje již 200 až 250 let. Masopust ve zdejších obcích představuje velké pouliční divadlo, kterého se zúčastňují nejen aktéři v maskách, ale také vesničané a přihlížející diváci. Na masopustních figurách bývají nejobdivovanější jejich kroje a masky, které se za dlouhá léta prakticky nezměnily. Jedny z nejkrásnějších je možno spatřit každoročně při masopustní obchůzce ve Studnicích.

K pečlivému uchovávání lidových tradic dochází také ve skanzenu na Veselém Kopci, který se rozkládá 7 km od Hlinska. Při návštěvě areálu lidové architektury si návštěvník vybaví obrázky Josefa Lady plné klidu, rovnováhy, uspořádanosti a harmonie. Skanzen se nachází na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Nejednoho malíře okouzlilo zdejší střetnutí harmonické, nepoškozené krajiny s chudou oblastí hor plnou kopců a kamení. Areál návštěvníkům neposkytuje pouze prohlídku unikátních památek lidové architektury, ale pořádá také různé zajímavé akce. K nejoblíbenějším patří vánoční jarmark či velikonoční pomlázka.

Krajina východních Čech nabízí nepřeberné množství přírodních krás. Trávení volného času za hranicemi měst a vesnic tak lidem přináší mnoho příjemných chvil a zážitků. Cenné a civilizací méně dotčené ekosystémy živočichů a rostlin v mnoha místech vedly k jejich zvýšené ochraně a následnému prohlášení za chráněné krajinné oblasti či přírodní rezervace. V těchto chráněných částech se vyskytují původní lesní porosty, vzácné druhy vodního ptactva, arboreta se vzácnými dřevinami, teplomilné rostliny a vzácní měkkýši.

Pro krajinu a přírodu Pardubicka je typická rozmanitost a kontrasty. Reliéf se zvedá z úrodné nížiny Polabí až k Orlickým horám a Králickému Sněžníku, který bývá nazýván střecha Evropy, protože se tu nachází hlavní evropské rozvodí. K nejkrásnějším přírodním lokalitám kraje patří Toulovcovy a Městské Maštale, spletité systémy skalních rozsedlin a jeskyní, Přírodní rezervace Zemská brána ležící na hranicích s Polskem, malebná krajina rybníků a rákosí v okolí lázeňského městečka Lázně Bohdaneč a další.

Region nabízí hustou a kvalitně značenou síť turistických tras. Ty jsou napojeny na naučné stezky seznamující návštěvníky s nejzajímavějšími místy dané oblasti a rozšiřující jejich povědomí a znalosti o prostředí lokality. Můžeme se na nich dozvědět i něco o místních zvířatech a rostlinách, geologii, historii, lidových zvycích či lidských činnostech a podobně. Krásy východních Čech si lze vychutnat také z vyšších míst prostřednictvím rozhleden a městských věží. Získáme tak pohled na překrásnou a členitou krajinu od rovin až po hornatiny nebo na historická jádra měst.

Mezi přírodní zajímavosti určitě patří Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masiv Králického Sněžníku, třetí nejvyšší hory České republiky. Málokterý horský vrchol u nás obklopuje tak divukrásná, lidskou rukou téměř nedotčená příroda jako právě Králický Sněžník. Nalézá se na hranici s Polskem a zároveň na historické hranici Čech, Moravy a Kladska. Tato 1 423 m vysoká hora dostala název podle sněhu, který vetšinou pokrývá její vrchol v průměru 8 měsíců v roce. Na jejím svahu pramení v nadmořské výšce 1 380 m největší moravská řeka Morava, dlouhá více než 350 km. Celá oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla po právu vyhlášena národní přírodní rezervací.

V severozápadním výběžku Českomoravské vrchoviny se nachází Chráněná krajinná oblast Železné hory. V pohoří nalezneme rozsáhlé přírodní bukové porosty a olšiny podél vodních toků. Zajímavostí jsou dvě velké rokle, Lovetínská a Hedvikovská. Ze vzácnějších živočichů tu můžeme spatřit mloka skvrnitého, raka říčního, výra velkého, kalouse ušatého nebo čápa černého.
Severní část Železných hor pozvolna spadá do Polabí, jež proslulo již v 15. století jako krajina rybníků. Jejich stavitelé využívali mimořádně vhodných terénních podmínek rovinaté oblasti bohaté na vodní toky. Přívod vody do rybníků bylo třeba regulovat, a tak krajinu protkala síť umělých vodních kanálů. Největší z nich, Opatovický kanál ze 16. století, představuje technickou památku. Toto území podél řeky Labe tvoří díky velmi úrodné půdě a příznivému podnebí významnou zemědělskou oblast České republiky.

Návštěvníkům Pardubického kraje se nabízejí také mnohé možnosti sportovního vyžití, a to v zimě i v létě. Na své si tu přijde každý, kdo se chce odreagovat, aktivně si odpočinout nebo třeba zažít něco neopakovatelného.

Pro své výhodné klimatické podmínky a dostatek sněhu v zimní sezoně patří k vyhledávaným regionálním lyžařským střediskům obec Čenkovice. V její těsné blízkosti se nachází 8 vleků, 7 sjezdovek a Nugget Snowpark. Lyžařské středisko skýtá ideální podmínky pro lyžování od prosince až do března, neboť sjezdové tratě jsou pravidelně upravovány a technicky dosněžovány. Ve středisku funguje večerní lyžování a nechybí zde ani snowboardový areál. Krásná příroda nabízí nádherné a upravované běžecké stopy.

Aktivní turistika je pomyslnou značkou určitého standardu služeb, připravenosti, nevšednosti a pestrosti aktivit, při níž lze zažít spoustu zábavy a intenzivních zážitků najednou. Patří sem například pěší turistika, cykloturistika, vodáctví a moderní adrenalinové sporty jako horolezectví, paragliding nebo jízda na terénních koloběžkách.

V Pardubickém kraji si lze v celé řadě areálů vyjet na koni, zastřílet z luku, zajezdit na kolečkových bruslích či vyzkoušet svou zdatnost při chůzi po laně nebo na chůdách. Množství sportovních komplexů nabízí využití nejrůznějších sportů, aktivit i služeb v oblasti netradiční dovolené. Tyto služby určitě ocení jak rodiny s dětmi, tak party mladých lidí či různé firemní kolektivy.

Reklama

Náhodný výběr obcí pro Pardubický kraj

Bor u Skutče

Bor u Skutče

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 143

/ /
Chmelík

Chmelík

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 182

/
Dolní Ředice

Dolní Ředice

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 923

/
Hartinkov

Hartinkov

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 50

/ /
Horní Újezd

Horní Újezd

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 422

/
Kunětice

Kunětice

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 315

/
Květná

Květná

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 396

/
Leštinka

Leštinka

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 153

/
Linhartice

Linhartice

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 646

/
Mostek

Mostek

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 247

/
Nová Sídla

Nová Sídla

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 229

/
Polička

Polička

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 8 691

/
Rudná

Rudná

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 169

/
Seč

Seč

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 158

/
Stašov

Stašov

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 251

/
Svratouch

Svratouch

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 876

/
Tuněchody

Tuněchody

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 625

/
Turkovice

Turkovice

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 287

/
Veliny

Veliny

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 473

/
Velká Skrovnice

Velká Skrovnice

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 274

/
Vidlatá Seč

Vidlatá Seč

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 282

/
Vinary

Vinary

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 131

/
Žamberk

Žamberk

Kraj: Pardubický
Počet obyvatel: 6 044

Reklama
Víte že?

Dřevěná kaple Panny Marie v Kozlově

Kaple Panny Marie v Kozlově byla postavena v roce 1753, má dřevěnou zvonici s polygonální lucernou a je zakončena cibulovou bání.

Událost

Noc v galerii 2017

Městská galerie Vysoké Mýto vás dne 19. května 2017 zve na akci Noc v galerii

Ke dni 1.1.2016 měl Pardubický kraj rozlohu 4 519 km2 a hustota osídlení činila 114 obyvatel na 1 km2?

Králíky

Na náměstí ve městě Králíky je empírová kašna z roku 1851 a ve městě stojí řada krásných barokních soch z 18. století.

Přehrada Hamry

Hamry jsou nejstarší vodní dílo na řece Chrudimce a zároveň jedna z nejstarších vodních nádrží se sypanou hrází v České republice. Hráz je 208 m dlouhá a 17 m vysoká. Jedná se o vodárenskou nádrž, slouží tedy jako zásobárna pitné vody a provozování vodních sportů je tu zakázané.

Událost

Muzejní noc v Kozlově

Městské muzeum Česká Třebová – Chaloupka M. Švabinského v Kozlově vás dne 27. května 2017 zve na akci Muzejní noc v Chaloupce Maxe Švabinského v Kozlově

Svitavy

Po městě Svitavy a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Pardubickém kraji 516 149 obyvatel, z toho 255 159 mužů a 260 990 žen?

Litomyšl

V Litomyšli se v roce 1949 v zámeckém areálu konal, za velkého přispění Zdeňka Nejedlého, první ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl? Ten se koná s přestávkami až dodnes.

Nejčastější jména pro Pardubický kraj jsou: Jiří (15720), Jan (14256), Marie (14095), Jana (13546), Petr (13463), Josef (12804), Pavel (10439), Martin (9801), Jaroslav (9321), Tomáš (8807), Hana (8414), Eva (7433), Miroslav (7160), Zdeněk (6868), František (6687)?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Pardubickém kraji 451 obcí, z toho se statutem města 38?

Holice

Dr. Emil Holub jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů.

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Vysoké Mýto

Poblíž města Vysoké Mýto, na kraji lesa v jižním sousedství osady Na Vinicích roste památný strom Dub Na Vinicích? Dub požívá ochrany od roku 1997. Jeho výška není oficiálně udána, měřený obvod kmene dosahuje 370 cm.

Bousov

Obec Bousov je rodištěm Jiřího Schelingera?

Z Králického Sněžníku, třetího nejvyššího pohoří v ČR, odtéká voda do 3 různých úmoří – Černého, Baltského a Severního moře?

Červená Voda

Územím obce Červená voda prochází hlavní evropské rozvodí, tj. hranice mezi úmořími Černého moře a Severního moře.

Holice

V Holicích bylo v roce 2012 po rekonstrukci znovu otevřeno muzeum Dr. Emila Holuba. Autorem návrhu nové expozice je známý Arch. David Vávra.

Litomyšl

Významnou osobností města Litomyšl byl Karel Němec (1839–1901), český zahradnický odborník, pedagog, známý ovocnář a ředitel Pomologického ústavu v Praze? Byl synem spisovatelky Boženy Němcové.

Událost

Muzejní noc 2017

Muzeum barokních soch v Chrudimi vás dne 26. května 2017 zve na akci XIII. muzejní noc 2017

Nejvyšším bodem v Pardubickém kraji je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), okres Ústí nad Orlicí, nejnižším bodem je hladina Labe (201 m n.m.)?

Ústí nad Orlicí

Nad městem Ústí nad Orlicí, na Andrlově chlumu (559 m n. m.), se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice? Ochoz se nachází ve výšce 35 m a na její vrchol vede 184 schodů.

Dnes má svátek Oto a v oblasti Pardubický kraj se toto jméno vyskytuje přibližně 91x?

Událost

760 let od založení

Moravská Třebová byla založená kolem roku 1257 Borešem z Rýzmburka. V letošním roce město slaví 760 let od založení.

Králíky

Okolí města Králíky je poseto velkým počtem pěchotních srubů – pozůstatek Československého opevnění z let 1935–1938.

Událost

Velikonoce na Betlémě 2017

Ve dnech 4. až 30. dubna se v Betlémě Hlinsko koná akce VELIKONOCE NA BETLÉMĚ

Vysoké Mýto

Ve městě Vysoké Mýto se v roce 1960 narodila česká herečka Ivana Andrlová?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 byla na území Pardubického kraje evidována 3 CHKO, 1 národní přírodní památka, 3 národní přírodní rezervace, 61 přírodních památek a 43 přírodních rezervací?

Ústí nad Orlicí

V Ústí nad Orlicí na jihozápadním okraji města se nachází křížová cesta, kterou tvoří 11 menších výklenkových kapliček? Začíná v ulici Jana Štyrsy a poté vede lesní cestou směrem do kopce na Andrlův chlum po jeho severním svahu.

Nejčastější příjmení pro Pardubický kraj jsou: Novák (2125), Nováková (2115), Novotná (1870), Novotný (1790), Dvořáková (1417), Dvořák (1344), Svobodová (1266), Svoboda (1177), Kučerová (1150), Kučera (1110), Kopecká (1038), Kopecký (1011), Horák (948), Marková (945), Horáková (945)?

Reklama