Logo
Základní informace
Kraj:Pardubický
Okres:Pardubice
GPS souřadnice:50.040997N, 15.776483E
Kategorie:Zámky
Adresa URL:www.vcm.cz

Prvořadou stavbou centra města Pardubice, významnou dominantou a kulturním střediskem je areál zámku na nevýrazné vyvýšenině nad soutokem Labe s Chrudimkou, jedna z nejcennějších památek naší goticko-renesanční architektury.

Vedle Zelené brány představuje další výraznou dominantu Pardubic zámek. Dostaneme se k němu z města přes malebný Příhrádek. Ten je klasickým předbraním s tím, že je vybudován, jakoby tvořil organickou součást města. Teprve potom se před námi rozevře pohled na majestát zámku. Přijdeme k němu z Příhrádku po hrázi, navršené roku 1805 místo původního dřevěného mostu, a mineme tenisové kurty, dějiště známé a tradiční Juniorky (tenisové mistrovství juniorů ČR).

Tak jako na Zelené bráně je reliéf s erbovní pověstí o Ješkovi z Pardubic, na vstupní bráně zámku je reliéf z roku 1511 s erbovní pověstí pánů z Pernštejna. Jejich erb s černou zubří hlavou a se zlatým kruhem v nozdrách na stříbrném (později i zlatém) štítu najdeme v Pardubicích na mnoha místech. Vypráví se, podle jedné verze pověsti, že prý kdysi někde na Moravě kradl někdo chudému uhlíři Vojtěchovi v chalupě zásoby potravy, když odcházel do lesa za prací. Vojtěch jednou zloděje přistihl. Byl to zubr. Popadl zvíře za rohy, ale nevěděl, co s ním má dělat. Tu prý nějaký ptáček, asi sýkorka na stromě, na Vojtěcha zavolal: „lejčí, lejčí..“ Vojtěch si z lýka, které měl ovázáno kolem nohou, upletl houžev, prostrčil ji zubrovi nozdrami a takto zkrocené zvíře odvedl na knížecí hrad, kde mu před užaslými diváky usekl sekerou jedinou ranou hlavu, za kteréžto udatenství dostal do znaku onu zubří hlavu s kruhem v nozdrách a lesy, kde dříve pálil uhlí. Postavil tam prý potom hrad.

Počátky panského sídla v místech nynějšího pardubického zámku sahají podle archeologických nálezů do konce 13. století. Dnešní podoba zámku pochází hlavně z rozsáhlé přestavby podniknuté pány z Pernštejna od konce 15. do čtyřicátých let 16. století. Nepatrné zbytky ze starších vývojových fází objektu jsou nyní schopni rozpoznat jen odborníci. Vilém z Pernštejna přetvořil na přelomu 15. a 16. století starší hrad vskutku zásadním způsobem. V době končící éry středověkých hradů a současně s pronikající renesancí objevujících se myšlenek na jiný typ sídel – pohodlných, ale neopevněných zámků, vytvořil Vilém z Pernštejna v Pardubicích rezidenci, která je přechodem mezi hradem a zámkem. Vilém totiž zabral rozlehlé území (svým půdorysem je téměř stejně velké jako celé město), které dokonale opevnil, a areál původního hradu přestavěl na velký palác, vyhovující již novým nárokům života aristokracie.

Opevnění sestávalo z mohutného hliněného valu s nárožními rondely, kam se dalo umístit těžké dělostřelectvo. Na úpatí valu se nacházela hradba se střílnami pro střelce z ručních palných zbraní a před ní široký příkop, který se dal v případě nebezpečí rychle zavodnit. Opevnění zámku je považováno za vrchol pozdně gotického pevnostního stavitelství a v takovém rozsahu a stavu dochování nenajdete ve střední Evropě jeho obdobu. Při stavbě opevnění, ale i paláce, a při úpravách celého zastavěného území byly prováděny v poměrně krátké době zemní práce v takovém rozsahu, že to dodnes vzbuzuje úžas.

Uvnitř paláce se dochovaly zbytky nástěnných raně renesančních maleb. Stěny téměř všech místností postupně pokrývaly malby iluzivní architektury, provázené bohatými motivy rostlinných ornamentů, a celé obrazy s biblickými výjevy i antickou mytologií. Nejcennější dochovaný soubor představují malby v rytířských sálech prvého patra. Mezi nimi je obraz s námětem starozákonní legendy o Samsonovi a Dalile z roku 1532 nebo monumentální nástěnný obraz vyjadřující protestantské dogma Zákona a Milosti, či postava Štěstěny vrtkavé a další. Tyto malby vznikaly ve 30. letech a na začátku 40. let 16. století. Vzácně se na pardubickém zámku dochovaly z této doby i dva malované dřevěné kazetové stropy. Hodnotné jsou ovšem i četné kamenické prvky – pozdně gotické, goticko-renesanční a raně renesanční. Mezi nimi vyniká především vstupní portál, jehož základ byl vytvořen roku 1529, ale osazen byl až roku 1541. Dva roky na to ozdobil vstup do zámku kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou.

Pernštejnové ve třetí generaci svůj majetek neudrželi a zadlužené panství byli nuceni prodat králi. Zámek se stal sídlem správy komorního velkostatku a místem jen občasných návštěv panovníka. Poslední větší úpravy zde prováděl v 70. letech 16. století královský stavitel Oldřich Avostalis. Z té doby pochází sgrafitová výzdoba fasád, štít nad průčelím paláce a úpravy druhého patra. Přistavěno bylo hlavní schodiště a renesanční arkády na vnitřním nádvoří. Z pozdějších dílčích úprav v době baroka, projektovaných F. M. Kaňkou, se dochoval jen sál v přízemí vstupního křídla paláce, který dnes slouží jako výstavní sál.

Objekt zámku čím dál tím víc podléhal komerčním zájmům velkostatku, v důsledku čehož časem zmizela původní výzdoba i inventář. Výrazně se to projevovalo, když byl zámek zastaven a posléze prodán v polovině 19. století privátním subjektům – bankovním společnostem a poté baronovi Richradu Drasche z Wartinberka. Teprve roku 1920, když za pozemkové reformy zámek koupil pardubický Musejní spolek, začala záchrana této mimořádné památky. Musejní spolek, který tu měl předtím pronajato několik místností, zde vystavil veřejnosti své tehdy již poměrně bohaté sbírky. Ovšem po 2.  světové válce musel Musejní spolek zámek odevzdat státu a poté ukončit svou činnost. Začala se zanedbávat údržba a připravená celková rekonstrukce se odkládala. Začala, až když se koncem roku 1977 zřítilo několik stropů a zhoršil se havarijní stav hlavní zámecké budovy. Rekonstrukce se ale i potom vlekla natolik, že objekt v podstatě chátral dál. Ještě na začátku 90. let jeho stav vypadal beznadějně. Od roku 1994, kdy správu areálu převzalo zdejší Východočeské muzeum, se podařilo obnovu zámku urychlit natolik, že dnes tento architektonický klenot znovu ožívá.

Z areálu pardubického zámku se stalo významné kulturní a společenské centrum Pardubic se svými hodnotami vynikající památky umístěné v pásu zeleně. Hlavním uživatelem zámku je Východočeské muzeum, které postupně realizuje ambiciózní program. Na konci jeho realizace by tu mělo být devět expozic, výstavní sály, zpřístupněné památkové interiéry, přednáškový sál, studovna, kavárna a zázemí pro další aktivity. Již dnes mají návštěvníci možnost navštívit výstavy, rytířské sály a ze stálých expozic sbírku českého skla, která patří u nás k největším, expozici sbírky zbraní a sbírku pohlednic Orbis Pictus. Kromě Východočeského muzea užívá část prostor zámku také Východočeská galerie a některé své provozní prostory tu má i Státní památkový ústav Pardubice.

Od roku 2010 je zámek s opevněním zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky.

Prohlídkové okruhy:

  • PROHLÍDKY RYTÍŘSKÝCH SÁLŮ
  • ZÁMEK JAKO PERNŠTEJNSKÁ REZIDENCE
Reklama

Informace o počasí pro oblast: Zámek Pardubice

Počasí meteostanice Spojil

Vzdáleost meteostanice od bodu zájmu Zámek Pardubice: 4 km

Poslední data: 9.12.2024 20:31

Umístění: 200 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí nalezeneta na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Spojil

Teplota
2,4
°C
Zdánlivá teplota
-1,1
°C
Rosný bod
-0,9
°C
Vlhkost
78,7
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1015,3
hPa
Směr větru
SV
Rychlost větru
1,8
m/s
Nárazový vítr
2,3
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí nalezeneta na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Spojil

Dnes
0/3
°C
Zítra
1/3
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


Obce v okolí Zámek Pardubice

Do vzdálenosti: 10km
Počet obcí: 86
Barchov

Barchov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 314

/ /
Blato

Blato

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Bohumileč

Bohumileč

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Brozany

Brozany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Bukovina nad Labem

Bukovina nad Labem

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 233

/
Bylany

Bylany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 460

/
Časy

Časy

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 229

/
Čepí

Čepí

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 449

/
Černá u Bohdanče

Černá u Bohdanče

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 666

/
Černá za Bory

Černá za Bory

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Choteč

Choteč

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 357

/
Cihelna

Cihelna

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Dašice

Dašice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 2 166

/
Dědek

Dědek

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Doubravice

Doubravice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Dražkov

Dražkov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Dražkovice

Dražkovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Dřenice

Dřenice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 419

/
Dříteč

Dříteč

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 614

/
Drozdice

Drozdice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Dubany

Dubany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 322

/
Hostovice

Hostovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Hrádek

Hrádek

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/ /
Hrobice

Hrobice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 266

/
Jezbořice

Jezbořice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 379

/
Kladina

Kladina

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Kostěnice

Kostěnice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 553

/
Kunětice

Kunětice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 348

/
Lány na Důlku

Lány na Důlku

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Lány u Dašic

Lány u Dašic

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 127

/
Lázně Bohdaneč

Lázně Bohdaneč

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 3 271

/
Lukovna

Lukovna

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Malolánské

Malolánské

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Medlešice

Medlešice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Mikulovice

Mikulovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 1 313

/
Mnětice

Mnětice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Němčice

Němčice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 785

/
Nemošice

Nemošice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Nové Jesenčany

Nové Jesenčany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Ohrazenice

Ohrazenice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Opočínek

Opočínek

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Ostřešany

Ostřešany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 1 098

/
Pardubice

Pardubice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 1 km (JV)
Počet obyvatel: 82 277

/ /
Pardubičky

Pardubičky

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Počaply

Počaply

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Pod Dubem

Pod Dubem

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Pohránov

Pohránov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Polabiny

Polabiny

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 1 km (SZ)

/
Popkovice

Popkovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Ráby

Ráby

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 577

/
Rosice

Rosice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Rozhovice

Rozhovice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 290

/
Rybitví

Rybitví

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 1 276

/
Semtín

Semtín

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Sezemice

Sezemice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 4 066

/
Spojil

Spojil

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 523

/
Srch

Srch

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 1 711

/
Srnojedy

Srnojedy

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 767

/
Staré Čívice

Staré Čívice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Staré Hradiště

Staré Hradiště

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 1 915

/
Staré Jesenčany

Staré Jesenčany

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 421

/
Staročernsko

Staročernsko

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Starý Mateřov

Starý Mateřov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 892

/
Stéblová

Stéblová

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 256

/
Studánka

Studánka

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Svítkov

Svítkov

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Třebosice

Třebosice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 263

/
Třibřichy

Třibřichy

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 286

/
Trnová

Trnová

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 2 km (SZ)

/
Tuněchody

Tuněchody

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 616

/
Úhřetice

Úhřetice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 494

/
Úhřetická Lhota

Úhřetická Lhota

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 282

/
Újezd u Sezemic

Újezd u Sezemic

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 213

/
Velké Koloděje

Velké Koloděje

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Velkolánské

Velkolánské

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Veská

Veská

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Zámek

Zámek

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 0 km (V)

/
Zástava

Zástava

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 9 km (SV)

/ /
Živanice

Živanice

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 1 003

/
Žižín

Žižín

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Zminný

Zminný

Kraj: Pardubický
Vzdálenost: 7 km (V)

Reklama
Víte že?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Zámek

Nejbližší obec od Zámek Pardubice je obec Zámek?Zámek je obcí, místní částí nebo osadou spadající pod obec s pověřeným obecním úřadem Pardubice

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Reklama