Nejstarší památkou malého města na Znojemsku je bývalá vodní tvrz, postupně přestavěná do podoby goticko-renesančního zámku. První písemná zmínka o miroslavské vodní tvrzi je z roku 1387. Nejstarší částí zámku jsou základy střední věžovité stavby, které jsou situovány na skále. K nejvýraznějším stavebním změnám došlo v 1. polovině 16. století, kdy zámek v podstatě získal dnešní podobu.
Na miroslavském zámku se za dobu jeho existence vystřídalo nespočetně mnoho majitelů. Z dob husitských jsou známi dva, a to Konrád z Vratišova a Alexandr Skrbený z Doloplaz. V letech 1466–1490 byl majitelem Jiřík z Miroslavi. V roce 1497 se stala majitelkou panství Ludmila z Miroslavi.
Páni Valečtí z Mírova vlastnili miroslavský zámek v letech 1497–1569 a dali mu zcela nový nádech. Byli velmi podnikaví a zasloužili se o přestavbu starého gotického hradu v pohodlný renesanční zámek. Do rozsáhlé přestavby se pustil především Zikmund Valecký z Mírova, který panství podědil roku 1520. Při přestavbě byla přistavěna dvě rozlehlá křídla, z nichž stavebně vyniká zejména jižní křídlo s arkýřem na krakorcích. Velmi cenná a zajímavá je sklípková klenba bývalé soudní síně, kde panská feudální spravedlnost vynášela své rozsudky až do roku 1851.
Další stavební úpravy probíhaly v 60. letech 17. století, avšak celkový ráz sídla výrazně neovlivnily. Změny se dotkly zejména vstupního nádvoří. Klenbu prostorné chodby zvýrazňuje štuková výzdoba, která se uplatnila i ve výzdobě dalších místností. Barokní přestavba byla završena roku 1761.
K poslední velmi výrazné změně ve vzhledu zámku došlo v 1. polovině 18. století po požáru, který poškodil nejstarší střední budovu. Ta poté dostala mansardovou střechu, tak jak ji známe dnes.
Koncem 19. století celý miroslavský majetek koupila cukrovarnická rodina Stummerů, majitelem se stal August svobodný pán Stummer z Tavarnoku.
Poslední majitelkou zámku byla baronka Bettyna von Langenhan, která zámek vlastnila až do konce 2. sv. války. Po roce 1945 získal zámek do správy Městský národní výbor, který jej využíval například jako muzeum nebo různá ubytovací zařízení. Od počátku 90. let je zámek majetkem města.
Rekonstrukce jihovýchodního křídla probíhala v letech 2014–2015 a podařilo se opravit větší třetinu zámku. Zámek je nyní zpřístupněn veřejnosti.
Na zámku Miroslav jsou k vidění stálé výstavy architektonických modelů prof. Ing. Arch. Zdeňka Fránka, Velkoformátové puzzle Slovanské epopeje, díla akademického sochaře Pavla Krbálka, modely LEGO, žalářníkův byt a strašidelné peklo pro děti.
Velkoformátové puzzle slovanské epopeje je jen jedno na světě. Je to puzzle dělané na zakázku. Celkem má 163 846 dílků. Na zámku Miroslav najdete všech dvacet obrazů. V roce 2016 také epopej získala ocenění certifikát – Světový unikát z České knihy rekordů – Nejpočetnější kolekce obrazů puzzle. Je to opravdu unikát!
Otevírací doba zámku Miroslav zde.
