Historie obce Hovězí
Mezi obcemi na toku Vsetínské Bečvy zaujímala obec Hovězí zvláštní postavení. Byla prvním sídelním útvarem v této oblasti. Obec, jejíž název je podložen pouze dohady, je zmiňována v zápisu v „Zemských deskách“ z roku 1504, kdy došlo k prodeji vsetínského panství Petrem Hrabětem od Sv. Jana z Pezinku a pěti bratry z Kunštátu.
Vznik jména Hovězí není dosud prokazatelně vysvětlen. Jedna z verzí se opírá o slovo hu – bystrá voda, slovo maďarského původu, které sem přinesli první přistěhovalci z východního Slovenska. Další z verzí je německé Hofwiese - panská louka. Posledním názorem je název pro panský dvůr, který vsetínská vrchnost zvala Breithof – nynější Bradov. Obyvatelé používali zkrácený název hof. Později to bylo Hovězko – Hovězí.
Boj s přírodou a divokými nájezdníky se zapsal nesmazatelně do dějin obce. Už roku 1585 vpadli do obce Uhři. Hovězané se statečně bránili a výsledkem bylo 500 pobitých Uhrů a 113 zajatých. Za třicetileté války (1621 – 1644) Valaši povstali proti císaři Ferdinandu II. Krutá exekuce, prováděná císařským vojskem, byla odměnou povstalcům. Vůdce Hovězanů fojt Macháček byl umučen a popraven. Roku 1679 vpadli do kraje opakovaně Turci.
V roce 1681 se Hovězí stalo samostatným panstvím. V tomto období byl postaven jednopatrový zámek, sídlo vrchnosti. Dne 7. května 1708 se na obec přivalila nová pohroma - uherští povstalci Kuruci. Svědectví o vpádu připomíná nápis na podstavci sochy sv. Jana Nepomuckého, která sem byla převezena ze Vsetína roku 1776 a stojí na návsi. Roku 1742 se na výzvu císařovny Marie Terezie vypravilo 75 mužů na pomoc císařskému vojsku proti Prusům. V roce 1835 měla obec po všech katastrofách 3 497 obyvatel.
Dne 1. února 1949 byla obec rozdělena na dvě části - Hovězí a Huslenky. V den rozdělení měla nová obec Hovězí rozlohu 23,2 km čtverečních a 1961 obyvatel.
