Historie obce Louka
První dochovaná písemná zmínka je z roku 1046 a je nejstarší ze všech písemných zmínek o obcích Horňácka. Při budování železniční tratě se u Lipova našlo slovanské kostrové pohřebiště z 9. století. Obec a většina území pak patřila pod střídavou vládu různých feudálních vládců a při střetech mezi Čechy a Uhry koncem 15. století bylo území zcela zpustošeno a téměř vylidněno. Následně byla obec i s okolím připojena k ostrožskému panství a od 16. století se opět začíná zvedat počet obyvatel, rozvíjí se řemesla a začíná se pěstovat vinná réva, která už v 17. století pokrýval větší část obhospodařované půdy. V 17. století za válek bylo území opět zpustošeno a poté následovaly vpády uherských vojsk. V této době docházelo k četným požárům a násilí. Situace se začala opět stabilizovat až s počátkem a v polovině 18. století, kdy došlo k nárůstu počtu obyvatelstva i obcí a usedlostí. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo v minulosti zemědělství, tkalcovství, soukenictví a výšivkářství. V okolí obcí se pěstovaly obilniny, brambory, konopí, mák, výše na loukách se pásly krávy, ovce a kozy. Pěstování vína bylo časté ve velké části regionu ještě v 17. století. V současnosti se vinné révě daří pouze v Lipově. Lidé využívali i větrné a vodní síly stavbou mlýnů. Na Kuželovském potoku pod Hrubou Vrbkou byly také dva rybníky, po nichž zůstaly jen hráze. Dva větší rybníky se nacházely i na Lipovském katastru. V době nedostatku odcházeli lidé z Horňácka za prací do Rakouska a do Ameriky.
