Okolí a příroda Strážnice
Starobylé hraniční město Strážnice, leží na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Bílých Karpat. Původně bylo celé území Strážnicko pokryto lesy. Část území má převážně hornatý charakter a tomu odpovídající strukturu lesa. Oblast Pomoraví jsou typické nížinné lesy. Lesy nyní pokrývají téměř 30% Strážnicka, vyskytuje se zde přes 20 druhů stromů a keřů. Původní porosty byly na území Strážnicka tvořeny výhradně listnatými dřevinami převážně ve společenstvech Tvrdého luhu, dubohabřin a bučin.V těchto lesích je poutavý jarní (kvetení kobeců bylin) a podzimní (barvy listí) efekt. Bílé Karpaty geologicky náleží k Západním Karpatům. Na jejich stavbě se podílejí tři celky: flyšové pásmo, bradlové pásmo (ve slovenské části pohoří) a Vídeňská pánev. Největší část CHKO Bílé Karpaty zabírá oblast fyšového pásma, tvořeného magurským flyšem. Strážnické Pomoraví bylo prvním přírodním parkem v okrese. Byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Hodonín v roce 1993 za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Přibližně 31 km2 takto chráněné plochy představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa. Tyto zlomky přirozené lužní krajiny doplňují staré sady. Přírodní rezervace Oskovec je část lužního lesa na pravém břehu řeky Moravy 2,5 km severoseverozápadně od Petrova a 4 km jihozápadně od nádraží Bzenec-Přívoz. Je zde největší hnízdní kolonie volavek popelavých na Moravě. Národní přírodní rezervace Čertoryje - louky které jsou jedním z nejcennějších území z celé CHKO Bílé Karpaty. Lesní a travnaté porosty na kopci Žerotín (322 m), 1 km západně od Radějova. Zahrnuje fragment šipákové doubravy a louku s četnými teplomilnými rostlinami a živočichy.
