Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Náchod
Správní obvod:Náchod
GPS souřadnice:50.430404N, 16.057445E
Nadmořská výška:382 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1417 (602 let)
Katastrální výměra:469 ha
Počet obyvatel:276
PSČ:552 03
Adresa URL:www.zernov.cz

Části obce Žernov: Rýzmburk

Historie obce Žernov

První zmínka o Žernovu se datuje do roku 1417, kdy se dovídáme o jeho existenci ze zprávy o majetkovém vypořádání majitele hradu Beneše z Ryzmburku, který "věnoval své manželce Anně 250 kop na Ryzmburce tvrzi a dvoru poplužním a městečku Žernově". V té době je již Žernov uváděn jako městečko, tzn. že musel být podstatně starší. Další zpráva o Žernovu je z roku 1456 opět v souvislosti s Annou, nyní již zemřelou vdovou po Benešovi z Ryzmburku. O její pozůstalost projevil zájem Jan Zajíc z Hasenburku, který si "nápady královské po nebožce Anně, vdově Benešově a věno její na hradě Ryzmburce čili Žernovech" vyprosil. Obdržel je i přes odpor Beneše z Ryzmburku, patrně toho, který v té době byl pánem na Ratibořicích.

František Palacký v „Popisu království českého" uvádí, že jméno z roku 1417 znělo původně Žrnovie. Bylo to tedy hromadné apelativum typu kamení. Později bylo převedeno do množného tvaru Žernovy a konečně do čísla jednotného Žernov.

Z roku 1475 se dochovala zpráva, že zpupným dvorem na Žernově, zapsaným v zemských deskách, vládl urozený panoš Šimon Sudlice ze Žernova, hradník a později nejvyšší úředník čili hejtman na Náchodě. Zemřel po roce 1513, ale jeho manželka Kateřina, mající v Náchodě dům a pole, žila ještě v roce 1520. Dva Šimonovi synové, Jan a Jakub, se usadili na svobodném dvoře ve Slaném (mezi Bělovsem a Chudobou) a třetí syn Jiří byl ještě v roce 1535 na Žernově.

O Bernardovi Žehušickém i dalších pánech je známo, že mívali na Žernově svého úředníka. Z roku 1568, tzn. z doby, kdy majitelem panství byl Hertvík Žehušický z Nestajova, který střídavě sídlil na Ryzmburku a na Svojanově (mezi Svitavami a Letovicemi), se dochoval dopis adresovaný Václavu Javornickému z Javorníku, úředníku na Žernově, kde mu pán nařizuje, aby „s ohaři a chrty, kteří na Ryzmburku jsou, provozoval hon na lišky a napadnou-li vlky a medvědy, aby je také zbili. Též na nádeníky aby dohlížel, an úředník ryzmburský k němu odjel" (z listu původního daného na Svojanově 1568 na den sv. Kateřiny).

V 16. století se zde, vedle zemědělských usedlostí, podílely na obdělávání půdy dva panské či zpupné dvory, do roku 1585 resp. 1610 v majetku vrchnosti, které svou celkovou velikostí byly s poplužním dvorem na Ryzmburku téměř rovnocenné. První dvůr, často nazývaný Handovský, ke konci věku změnil několikrát majitele, až jej nakonec v roce 1600 koupil Jindřich Straka z Nedabylic. V držení této rodiny zůstal do roku 1716, kdy jej poslední majitel Petr Mikuláš Straka prodal s částí Žernova, která k němu náležela, knížeti Piccolominimu. V roce 1778 byla jak stavení, tak role rozparcelována a dědičně rozprodána. Druhý panský dvůr koupil v roce 1610 Jan Volf Czetlicz z Czetlicz za 700 zlatých míšeňských od J. M. Pána pana Jaroslava Smiřického ze Smiřic.

Vedle těchto zpupných dvorů byly na Žernově ještě dva svobodné dvory, pro které tehdejší majitel ur. p. Bohuslav Rauš z Lipna obdržel v roce 1580 list osvobozující od urozené paní Magdalény Žehušické z Nestajova, paní na Ryzmburku.

V roce 1665 přijela na Žernov právní komise za účelem urovnání sporu, který měl Ctibor Straka z Nedabylic se Žernovem. Tento spor se týkal 11ti bodů a z jednoho bodu se dá usuzovat, že původní žernovská tvrz stávala v místě, které je ohraničeno bývalou školou a čp. 54. V 17. století je o ní již zmínka pouze v čase minulém, protože v blízkosti správního a hospodářského centra na Ryzmburku pozbyla svého významu a zanikla.

Pan Ctibor Straka byl známý také tím, že vařil pivo. Je to prozatím alespoň jedna písemná zpráva o existenci pivovaru, i když není vyloučeno, že se touto činností zabýval ještě některý další majitel svobodného dvora, který se nacházel poblíž nynější kaple. V roce 1601 dne 12. dubna Jan z Talmberka, kontraktem uzavřeným v Kostelci n./Černými lesy, prodal ryzmburské panství Smiřickým a od té doby existuje poměrně ucelený soubor gruntovních knih.

V urbářích z roku 1628 i 1631 a právě tak i v gruntovních knihách, založených v roce 1600 a 1729, je Žernov uváděn jako městečko. V gruntovní knize z roku 1743 je již označován jako obec. Při hledání příčiny tohoto úpadku lze vysledovat nejméně dva důvody:
Žernov byl ze tří stran sevřen převážně panskými pozemky patřícími k Ryzmburku. Zbývající jihovýchodní část vlastnili do roku 1716 Strakové z Nedabylic, kteří ji prodali rovněž Piccolominimu. Naprostý nedostatek stavebního místa vedl k neustálému zhušťování a omezování výstavby a ve svém důsledku k pozvolnému úpadku Žernova.

Druhý důvod je patrný v matrice zemřelých červenokostelecké kolatury, kam patřil Žernov až do roku 1784, než byla zřízena studnická lokálie. Od ledna do května 1736 zemřelo na Žernově 19 lidí a do konce roku 1737 zde bylo celkem 36 úmrtí. Navíc je otázkou, jestli v tak pohnuté době, kdy si smrt hledala své oběti, ještě někomu záleželo na důsledné evidenci a zdali skutečný počet zemřelých nebyl daleko vyšší.

Během třicetileté války některé usedlosti lehly popelem, což však není téměř nic proti utrpení lidí, kteří v té době žili. Drancování a týrání civilního obyvatelstva měli v programu jak nepřátelé, tak i „vlastní" císařské vojsko. Toto řádění se vystupňovalo v roce 1634 po zavraždění Albrechta z Valdštejna a Adama Erdmana Trčky z Lípy, majitele náchodského panství.

Po skončení války byla za účelem berně ustavena na Náchodsku zvláštní komise, která shledala, že ačkoliv panství v roce 1620 mělo 1280 osedlých a roku 1631 ještě 796, napočítáno bylo nyní již jenom 120 osedlých. Ostatní živnosti odchodem hospodářů vyhořely nebo zpustly.

Žernov pro svou strategickou polohu byl „hostitelem" většiny intervenčních armád, kterých náchodským průsmykem procházelo bezpočet, ale také i armády císařské, která se snažila těmto nenadálým vpádům zabránit. Na jedné straně obyvatelstvo nesmírně trpělo, ale na druhé straně je možné právě zde hledat odpověď na otázku, proč v době třicetileté války nelehl popelem jako řada jiných obcí.

Ještě jednou tato rozsáhlá výšina na sebe upozornila představitele branné moci, a to v době císaře Josefa II., kdy hledali vhodné místo pro výstavbu pevnosti. Přestože byl císař původně rozhodnut vybudovat pevnost právě zde, nakonec svůj záměr přeložil do okolí Jaroměře.

Koncem 19. století nacházela větší část zdejšího obyvatelstva obživu v řemeslné výrobě a službách a dále pak v zemědělství. Vedle sporadických zpráv o existenci krčmy na Ryzmburku a v Ratibořicích se ve spoustě zápisů můžeme pouze dočíst, že v roce 1781 koupil masný krám Václav Vodák od svého otce Jana Vodáka za 270 zlatých a před rokem 1674 vlastnil chalupu čp. 12 kuchař Jan Hašek. Kovárna existovala na Žernově od 16. století minimálně do roku 1725 v chalupě na návsi, dodatečně označené čp. 15, a krátce nato v chalupě postavené na panském gruntu čp. 10, kde byla až do druhé pol. 19. století.

Ratibořice a spolu s nimi i Žernov oživila ve svém díle „Babička" spisovatelka Božena Němcová. Tento příběh z venkovského prostředí podvakrát posloužil jako námět k filmovému zpracování. Poprvé se tak stalo na počátku německé okupace a podruhé v roce 1970. Tehdy režisér Antonín Moskalyk ve svém netradičním pojetí zde natočil barevný televizní film, ve kterém jako statisté vystupovali i někteří naši spoluobčané. V obou filmech je řada záběrů z nejbližšího okolí.

Pro Žernov je zajímavý i fakt, že v usedlosti čp. 63 (nyní prodejna a hostinec) žil kmotr a strýc bratří Čapků. Historie se netýká jenom období, které již nemá pamětníka, ale i událostí, jež starší generace má stále v živé paměti.

V čp. 108, což byla světnička při čp. 26 sloužící jako výměnek, bydlel lesní dělník pan Adolf Matys. Ten v 6 - 9/1944 přechovával a živil, jednak ve skrýši u Zlámaného potoka a jednak ve svém bytě, uprchlého sovětského zajatce Vladimíra Noveklovského z Oděsy. Jednou v noci, když se k němu přišel vykoupat, překvapili je četníci. Při tom, jak pan Matys otevíral venkovní dvéře, tohoto uprchlého zajatce za nimi skryl. V okamžiku, když četníci vešli dovnitř, Noveklovský utekl.

Dále pak v roce 1945, až do konce války, podporoval živobytím skupinu 4 parašutistů, kteří se ukrývali na Pohodlí v chaloupce pana Žilíka a u hajného pana Prouzy. Tato skupina měla za úkol prostřednictvím vysílačky podávat zprávy o situaci v nepřátelském týlu. Velitelem této skupiny byl kapitán Svidnický, krycím jménem Sokolovský, telegrafista se jmenoval Vinogradov. Po válce při svém definitivním odchodu se kapitán Svidnický ještě u pana Matyse stavil, aby se s ním rozloučil a poděkoval mu za to, co pro ně učinil.

Dosti rozruchu bylo dne 20. dubna 1945 kolem přistání sovětského letadla u Lipky. I když na poli pracovali „národní hosté", pilotovi, kterým byl 22 letý podporučík Alexandr Cvetkov z Moskvy, se podařilo zachránit. Účinnou pomoc a úkryt mu poskytli někteří obyvatelé ze Všelib, Bakova a Olešnice.

První sovětští vojáci přijeli do obce z 9. na 10. května 1945 ve 2 hodiny v noci. Byli to ubytovatelé, kteří měli vytvořit podmínky pro alespoň krátký odpočinek unavených vojáků. Bojové jednotky dorazily kolem 5. hodiny ranní. Jejich příjezd vyvolal nesmírnou radost a nadšení.

Dne 26. 5. 1946 se konaly první a na dlouhou dobu poslední svobodné demokratické volby do prozatímního NS.

Při zemních pracích v roce 1981 došlo v Dolcích pod hřbitovem k nálezu mamutího klu, který byl ošetřen a nakonzervován a prozatím uložen v depositáři muzea v České Skalici. Okolní terén na komplexnější archeologický průzkum teprve čeká. Není vyloučeno, že odpověď na otázku položenou v úvodu, kdy do těchto míst přišli první lidé, bude jednou současným představám velmi vzdálená.

Ještě jedna věc výrazněji zasáhla do života obce. V roce 1960 byly nejenom odtrženy Ratibořice, ale v podstatě ke stejnému datu došlo k integraci tří obcí: Žernova, Červené Hory a Všelib se sídlem MNV na Žernově. Toto uspořádání trvalo až do roku 1990, kdy se obec Červená Hora osamostatnila a Všeliby se z vlastního rozhodnutí připojily ke Studnicím.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Žernov

Počasí meteostanice Červený Kostelec - Stolín

Vzdálenost meteostanice od obce Žernov: 5 km

Poslední data: 17.9.2019 05:01

Umístění: 315 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Červený Kostelec - Stolín

Teplota
8,7
°C
Zdánlivá teplota
8,2
°C
Rosný bod
8,2
°C
Vlhkost
98,4
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1016,9
hPa
Směr větru
JZ
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,6
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Červený Kostelec - Stolín

Dnes
9/15
°C
Zítra
4/15
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Žernov se také nachází

Babí

Babí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Bakov

Bakov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Batňovice

Batňovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 757

/
Běloves

Běloves

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Bohdašín

Bohdašín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Bražec

Bražec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Brzice

Brzice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 234

/
Čáslavky

Čáslavky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Červená Hora

Červená Hora

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (S)
Počet obyvatel: 199

/
Červený Kostelec

Červený Kostelec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 8 297

/
Česká Skalice

Česká Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 5 053

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Chvalkovice

Chvalkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 737

/
Dolany

Dolany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 656

/
Dolní Radechová

Dolní Radechová

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 763

/
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/ /
Havlovice

Havlovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 989

/
Hořičky

Hořičky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 560

/
Horní Kostelec

Horní Kostelec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Horní Radechová

Horní Radechová

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 495

/
Horní Rybníky

Horní Rybníky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/ /
Hostinka

Hostinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Kleny

Kleny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Končiny

Končiny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Krabčice

Krabčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Kramolna

Kramolna

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 1 079

/
Křižanov

Křižanov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Lhota

Lhota

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Lhota pod Hořičkami

Lhota pod Hořičkami

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 285

/ /
Lhotky

Lhotky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Libňatov

Libňatov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 364

/
Lipí

Lipí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Litoboř

Litoboř

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 110

/
Malá Bukovina

Malá Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Malá Skalice

Malá Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/ /
Maršov u Úpice

Maršov u Úpice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 188

/
Mečov

Mečov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Městec

Městec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Mezilečí

Mezilečí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 140

/
Miskolezy

Miskolezy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Mstětín

Mstětín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Náchod

Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 19 358

/
Nahořany

Nahořany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 571

/
Nový Dvůr

Nový Dvůr

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Olešnice

Olešnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Pavlišov

Pavlišov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Posadov

Posadov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Proruby

Proruby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Provodov

Provodov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Provodov-Šonov

Provodov-Šonov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 1 208

/
Radeč

Radeč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Ratibořice

Ratibořice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (J)

/ /
Říkov

Říkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 219

/
Rtyně v Podkrkonoší

Rtyně v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 2 980

/
Rýzmburk

Rýzmburk

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Sebuč

Sebuč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Šeřeč

Šeřeč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Slatina nad Úpou

Slatina nad Úpou

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 294

/
Slavíkov

Slavíkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/ /
Spyta

Spyta

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)

/ /
Starkoč

Starkoč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Stolín

Stolín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/ /
Studnice

Studnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 1 096

/
Světlá

Světlá

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Svinišťany

Svinišťany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Třtice

Třtice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Trubějov

Trubějov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Újezdec

Újezdec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Úpice

Úpice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 5 591

/
Václavice

Václavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)

/ /
Velká Jesenice

Velká Jesenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 739

/
Velké Poříčí

Velké Poříčí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 2 342

/
Velký Třebešov

Velký Třebešov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 325

/
Veselice

Veselice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 184

/
Větrník

Větrník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Volovka

Volovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Vrchoviny

Vrchoviny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Všeliby

Všeliby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Výhled

Výhled

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Vysokov

Vysokov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 508

/
Zábrodí

Zábrodí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 575

/
Zájezd

Zájezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Zbečník

Zbečník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Zblov

Zblov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (JV)

/
Žďár

Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Zlíč

Zlíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Zvole

Zvole

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/ / / /
Zámek Náchod

Zámek Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/ / / / / / / /
Rozhledna Lenka

Rozhledna Lenka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 16 km (S)

/ /
Rozhledna Čáp

Rozhledna Čáp

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 17 km (S)

/ / / /
Zámek Opočno

Zámek Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 19 km (J)

/ / / /

Reklama
Víte že?

Nejčastější jména ve správním obvodu Náchod jsou: Jiří (2 072x), Jan (1 781x), Petr (1 734x), Jana (1 672x), Josef (1 589x), Jaroslav (1 226x), Marie (1 222x), Pavel (1 205x), Tomáš (1 116x), Martin (1 116x), Hana (988x), Eva (963x), Věra (838x), Zdeněk (830x), Michal (782x)?

Dnes má svátek Naděžda a ve správním obvodu obce Náchod se toto jméno vyskytuje přibližně 112x?

Na portále Místopisy.cz jsou dohledatelné všechny podobce, osady a městské části, spadající pod dané města a obce?

Lyžařský vlek Radvanice

Lyžařský vlek Radvanice je ve vzdušné vzdálenosti 15 km od obce Žernov?

Lyžařský areál Radvanice se nachází v osadě Studénka spadající pod obec Radvanice v Čechách na severní straně Jestřebích hor

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Ke dni 31.12.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 550 804 obyvatel, z toho 270 981 mužů a 279 823 žen?

Vodní nádrž Rozkoš

Vodní nádrž Rozkoš je ve vzdušné vzdálenosti 6 km od obce Žernov?

Vodní nádrž Rozkoš bývá někdy přezdívaná Východočeské moře a najdeme ji u České Skalice. Vodní sypaná zemní hráz na Rozkošském potoce slouží ve své severní části k účelům rekreace a v jižní části k vodohospodářským účelům.

Na portále Místopisy.cz jsou komplexní informace o všech městech a obcích ČR, kterých je v současnosti celkem 6 258?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Náchod jsou: Novák (246x), Nováková (223x), Hanušová (212x), Nývltová (172x), Vlčková (166x), Hanuš (166x), Jirásková (165x), Balcar (163x), Nývlt (157x), Jirásek (153x), Balcarová (153x), Vlček (151x), Prouza (150x), Prouzová (146x), Škodová (142x)?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Ke dni 31.12.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové je ve vzdušné vzdálenosti 30 km od obce Žernov?

Botanická zahrada léčivých rostlin je účelovým zařízením Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která zabezpečuje pěstování léčivých rostlin pro pedagogické a výzkumné účely.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Ke dni 1.1.2019 žilo v obci Žernov 145 mužů a 131 žen?

Název obce Žernov se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 2x?

Název obce Žernov v jednotlivých krajích: Liberecký: 1x, Královéhradecký: 1x.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Zámek Litomyšl

Zámek Litomyšl je ve vzdušné vzdálenosti 65 km od obce Žernov?

Zámek v Litomyšli je jeden z největších renesančních zámků v Česku. Zámek je vzácnou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí.

Druhy pozemků - statistika

Ke dni 31.12.2017 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 2 ha vinic, 4 239 ha ovocných sadů, 148 277 ha lesních pozemků a 7 640 ha vodních ploch?

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Hradec Králové s 89 934 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 30 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 86 dřevěných kostelů a kaplí celé České republiky?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 268 zámků, hradů a zřícenin celé České republiky?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 56 km od obce Žernov?

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) v Krkonošském krasu.

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Reklama