Historie obce Hošťálkovice

Osídlení dnešního území Hošťálkovic začalo již v době předhistorické, jak dokazují archeologické nálezy. Vznik první slovanské osady kladou historikové do období let 1200-1250. Průzkum na Hošťálkovickém kopci Dubíčku potvrdil trvalejší pobyt lovců mamutů výskytem kamenných nástrojů příslušejících patrně starobylejší kultuře aurignacienu.

Zakladatelem či majitelem Hošťálkovic byl nějaký Hošťálek, o němž nic bližšího nevíme. Nejstarší písemná zmínka o vsi Hošťálkovice pochází z roku 1377. Jedná se o nejstarší německy psanou listinu o dělení Opavska, která zmiňuje i ves Hošťálkovice. Podle historika dr. Adolfa Turka však musíme předpokládat, že byly Hošťálkovice založeny již nejméně o 100 let dříve, čemu nasvědčuje způsob založení vsi, typ místního názvu a konečně i výhodná poloha nad soutokem řek.

Naprosto spolehlivá zpráva o Hošťálkovicích pochází z dob husitských z roku 1434, a to v souvislosti s koupí vsi Martinov rytířem Mikulášem Zajíčkem. Jeho synové Lacek a Václav Zajíčkové dosáhli v roce 1478 na opavském knížeti Viktorinovi propuštění Hošťálkovic z lenního svazku. A pravděpodobně v této době vznikla u vrchnostenského dvora i tvrz, která ležela v místě nazývaném v listinách Hradisko. Od roku 1502 měnily Hošťálkovice často majitele.
Roku 1808 nabývá Hošťálkovice August von Poser-Nädlitz, který je roku 1809 prodává jako samostatný stateček za 30000 tolarů Florianu Josefovi Langerovi. Ten jej v roce 1832 odprodává ostravskému obchodníkovi Janu Röhmischovi, který k nim v roce 1842 přikoupil Bobrovníky, Lhotku, Petřkovice a další vsi z hlučínského panství.
20. dubna 1847 zakoupil rytířské statky Hošťálkovice a Ludgeřovice svobodný pán Salomon Mayer z Rothschildů za 263000 ř. tolarů a již 30. srpna téhož roku získal i dědičné rychty Petřkovice a Bobrovníky za 27 000 tolarů. Za Salomona Mayera Rothschilda a jeho potomků byl statek opět spojen s panstvím Hlučín.

Rothschildové byli majiteli statku do roku 1919, kdy byl statek vyvlastněn. Posledním majitelem statku byl dr. A. Rothschild. Zbytkový statek o 137,50 ha půdy byl přidělen do nájmu městu Moravská Ostrava. V roce 1930 jej město za 1,06 mil. Kč koupilo. Přímo od dr. Rothschilda pak zakoupilo i kamenolom.

Obec pod nadvládou Pruska 1742-1920

Hošťálkovice, jako celé Hlučínsko, patřily k zemím Koruny české. Do roku 1742 byly součástí Rakousko-uherské monarchie. Po prohrané slezské válce v roce 1742 a uzavření Vratislavského míru musela císařovna Marie Terezie odstoupit velkou část Slezska Prusku, a tím byl přerušen kontakt s českými zeměmi. Součástí Pruska byly Hošťálkovice178 let. Spolu s ostatními obcemi Hlučínska prodělávaly zcela odlišný vývoj než dosud. Jejich obyvatelstvo bylo integrováno do nově se tvořícího německého národa. Obec setrvala ve státoprávním uspořádání pruského státu až do 4. února 1920, kdy byla po složitém procesu celá oblast Hlučínska opět navrácena československému státu.

V čele vsi stával fojt. Jediná dochovaná zmínka o tom, kdo tento úřad zastával, pochází z roku 1722. Byl jím Václav Staněk. Po zrušení úřadu fojta v roce 1872 bylo do čela obce postaveno představenstvo skládající se ze starosty a dvou přísedících. Obecní představenstvo bylo voleno na 6 let a jeho členové museli být potvrzováni landrátem, jakožto představitelem okresu. Obec neměla úřad a úřadovalo se v bytě starosty.

Obyvatelstvo Hošťálkovic se až do počátku 19. století zabývalo výhradně zemědělstvím. V roce 1607 tu bylo 12 sedláků a 10 zahradníků, ke konci třicetileté války zůstalo jen 5 sedláků a 2 zahradníci. V roce 1723 bylo v Hošťálkovicích již 11 sedláků a 12 zahradníků. O 60 let později zde žilo 234 obyvatel. Rozvoj průmyslu v sousední ostravské aglomeraci ovlivnil i život na vesnici a její další demografický vývoj. Stále více obyvatel začalo pracovat v blízkých dolech a továrnách. Do Hošťálkovic přibýval stále větší počet obyvatel odjinud. V roce 1825 tu bylo už 68 domů a 312 obyvatel, vodní mlýn a pila. Za röhmischovské samostatnosti v roce 1840 k Hošťálkovicím patřil dvůr, větrný mlýn, který pracoval až do roku 1910, pila, lihovar, kamenolom a hostinec. 47 domácností se zabývalo zemědělstvím, 7 domácností řemeslem a živnostmi. V 72 domech žilo 482 obyvatel. Do roku 1900 se počet obyvatel více než zdvojnásobil a dosáhl počtu 894.

V roce 1825 byla ve vsi postavena zděná školní budova. První dvě školy byly dřevěné. Nová škola měla 2 učebny a třípokojový byt s kuchyní. Třetí učebna obecné školy se nacházela v podnájmu v domě č. p. 118 u Ant. Dluhoše. Obecná škola byla přestavěna v roce 1871. Až do roku 1920, tj. do přičlenění Hlučínska k Československé republice, se zde vyučovalo především německy.

První zmínka o existenci katolické farnosti pochází z roku 1588. V roce 1672 byla farnost Hošťálkovice spolu se Lhotkou přifařena k farnosti hlučínské. V roce 1793 byl v Hošťálkovicích sice vybudován filiální kostel, který byl 1. listopadu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým, ale samostatná duchovní správa byla v Hošťálkovicích obnovena až v roce 1919. V roce 1903 byl kostel rekonstruován a rozšířen o boční lodě. Zvon zavěšený ve věži kostela, který nese jméno „Petr", pochází z roku 1668.

Obec součástí Československé republiky 1920-1938

1. května 1920 začaly na navráceném území platit všechny československé zákony.
19. září 1923 se konaly první volby do obecního zastupitelstva po přičlenění k Československu. Bylo zvoleno osmnáctičlenné zastupitelstvo v čele se starostou Josefem Dluhoschem. 16. září 1933 byla v 1. poschodí v domě č. p. 133 zřízena obecní úřadovna, která měla 2 místnosti. V témže domě bylo i sídlo četnické stanice, která byla v roce 1925 zrušena.

V roce 1920 se obyvatelé Hošťálkovice dočkali zřízení lidové knihovny. O rok později v roce 1921 bylo započato se stavbou vodovodu. O dva roky později v roce 1927 bylo zavedeno elektrické vedení a o vánocích téhož roku se poprvé v obci rozsvítilo světlo.

V době první republiky měla ves své řeznictví i s jatkami, které provozoval August Kubenka a nacházelo se na dnešní ul. Dubíček č.p. 114. Byl zde hostinec Karla Kubenky, který stával podle výpovědi pamětníků přímo proti měšťanské škole v místě současného kulturního domu. Další hostinec Petra Schikory byl u kostela. Na počátku 20. století ještě pekla pekárna, která byla v dnešním obytném domě č.p. 118 v ul. Za Hřbitovem. V dolní části obce na křižovatce dnešních ulic Podevsí a Lipka prodávalo a ve dvacátých letech stávalo hokynářství Anny Šrámkové.

Výletním místem zdejších obyvatel i přespolních byl objekt Ostravanky, který stával v místech mezi kamenolomem a řekou Opavou

V roce 1929 byla v obci v domě č. p. 118 zřízena trojtřídní měšťanská škola. O sedm let později v roce 1936 započala výstavba nové moderní školy. 4. října 1936 se konala slavnost položení základního kamene a 3. ledna 1938 bylo zahájeno vyučování. Slavnostní otevření školy se však díky okupaci Československa neuskutečnilo

Při sčítání lidu v roce 1921 měla obec 151 domů a 1156 obyvatel. V počátcích předmnichovské republiky pokračoval sociálně ekonomický rozvoj obce. Při dalším sčítání lidu v roce 1930 stoupl počet obyvatel na 1352 a 175 domů. Přispělo tomu zřejmě vyvlastnění pozemků místního Rthschildova dvora a pak pozemková reforma v roce 1927, při které byl celý dvůr rozparcelován. Zemědělskou půdu a stavební pozemky obdrželo celkem 111 zájemců z Hošťálkovic (30 též ze Lhotky a 38 z Bobrovníků). Zbytek půdy byl pronajat Moravské Ostravě, která jej v roce 1930 odkoupila.
Při dalším sčítání lidu v roce 1930 stoupl počet obyvatel na 1352 a 175 domů.

Obec v období let 1945 až 1976

Hošťálkovice byly osvobozeny Rudou armádou v noci z 30. dubna na 1. května 1945. Po osvobození spadaly jako samostatná obec až do roku 1949 do okresu Hlučín.

Po osvobození Hošťálkovic se správy obce ujal Antonín Řeha, horník ve výslužbě. Ještě v témže měsíci proběhly volby do obecního zastupitelstva a prvním předsedou národního výboru po osvobození Československa se stal bývalý učitel Eduard Tetens. Záhy však z funkce odstoupil a již od července 1945 obec řídila pětičlenná místní správní komise v čele s předsedou Rudolfem Tarkotou, a to až do nových voleb v roce 1946. Na ustavující schůzi 4. července 1946 byl předsedou MNV zvolen Rudolf Dluhosch, člen Československé strany lidové, který však ve funkci setrval necelé tři měsíce a vystřídal jej Antonín Řeha. Ve funkci předsedy MNV se v období do roku 1952 vystřídalo ještě dalších 7 osob. V roce 1952 byl do čela obce zvolen Petr Jančík, který po 6 letech v roce 1958 ze zdravotních důvodů z funkce odstoupil. Funkci předsedy převzal dosavadní tajemník Bruno Šrámek, který stál v čele obce až do roku 1976, kdy byly Hošťálkovice připojeny k Ostravě.

V roce 1950 bylo v Hošťálkovicích založeno jednotné zemědělské družstvo. V letech 1958-1959 přešlo pod Zahradnictví a zemědělství města Ostravy, které bylo později přejmenováno na Technické a zahradní služby města Ostravy, tzv. TAZSMO. V 50. letech začala stavba kulturního domu. 5. ledna 1955 započala v Hošťálkovicích výstavba Televizního střediska Ostrava. Výstavba 112,5 m vysoké televizní věže byla ještě v roce 1955 ukončena a na Silvestra 31. 12. 1955 spuštěno prvé zkušební programové vysílání. V 60. letech proběhla stavba vodovodu a v 70. stavba nové požární zbrojnice.

V roce 1945 měla obec 1346 obyvatel a v roce 1947 1405. Počet obyvatel od konce války neustále stoupal a v roce 1961 žilo v Hošťálkovicích 1634 obyvatel ve 300 domech. Od konce 80. let počet obyvatel klesá.

V roce 1949 v souvislosti s novým územně správním uspořádáním došlo k 1. 2. 1949 k odloučení Hošťálkovic ze správního celku Hlučín a jejich začlenění do nově vytvořeného okresu Ostrava. Roku 1960 byly Hošťálkovice z okresu Ostrava opět vyčleněny a staly se součástí nového okresu Opava. Na veřejné schůzi dne 18. 3. 1976 v zaplněném sále kulturního domu vyjádřili občané Hošťálkovic svůj souhlas s integrací obce do města Ostravy. V dubnu 1976 byla obec z okresu Opava vyčleněna a ukončena činnost MNV. Obec se stala součástí Ostravy 1. Do zastupitelstva tohoto obvodu volila i své zástupce.

Obec v období let 1976-1989

V roce 1976 byly integrovány do města Ostravy a prakticky ztratily svou samostatnost. Místní národní výbor byl zrušen. V Hošťálkovicích pracoval pouze občanský výbor.

V tomto období byla za pomoci občanů v tzv. akcích „Z" v 70. letech vybudována nová mateřská škola na ul. Výhledy, nákupní středisko na ulici Hlavní - dnešní družstvo Budoucnost a prodejna v dolní části obce na křižovatce ulic Hlavní, Podevsí a Lipka a prodejna na ulici Aleje - dnešní restaurace Pod Věží. Koncem 80. let minulého století vyrostl nový Dům zahrádkářů. V osmdesátých letech byla zahájena stavba splaškové kanalizace na ul. Hlavní, která se však nedokončila.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Hošťálkovice

Počasí meteostanice Ostrava - Martinov

Vzdálenost meteostanice od obce Hošťálkovice: 3 km

Poslední data: 29.3.2024 02:50

Umístění: 253 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Ostrava - Martinov

Teplota
4,8
°C
Zdánlivá teplota
1,2
°C
Rosný bod
2,1
°C
Vlhkost
82,8
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1006,2
hPa
Směr větru
J
Rychlost větru
2,7
m/s
Nárazový vítr
3,8
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Ostrava - Martinov

Dnes
5/17
°C
Zítra
10/23
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Hošťálkovice se také nachází

Antošovice

Antošovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Bělský Les

Bělský Les

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Bobrovníky

Bobrovníky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Čavisov

Čavisov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 521

/
Darkovice

Darkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 1 359

/
Darkovičky

Darkovičky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Děhylov

Děhylov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 758

/
Dobroslavice

Dobroslavice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 790

/
Dolní Lhota

Dolní Lhota

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 1 531

/
Dubina

Dubina

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Hlučín

Hlučín

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 13 525

/
Hošťálkovice

Hošťálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 0 km (SZ)

/
Hrabová

Hrabová

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 3 967

/
Hrabůvka

Hrabůvka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Hrušov

Hrušov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Hulváky

Hulváky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Hýlov

Hýlov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Jilešovice

Jilešovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Klimkovice

Klimkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 4 483

/
Koblov

Koblov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Kozmice

Kozmice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 921

/
Krásné Pole

Krásné Pole

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Krásné Pole

Krásné Pole

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 2 782

/
Kunčice

Kunčice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kunčičky

Kunčičky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (SV)
Počet obyvatel: 1 417

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Ludgeřovice

Ludgeřovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 5 020

/
Mariánské Hory

Mariánské Hory

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Mariánské Hory a Hulváky

Mariánské Hory a Hulváky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 11 173

/
Markvartovice

Markvartovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 2 201

/
Martinov

Martinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 1 176

/
Martinov

Martinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Michálkovice

Michálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Michálkovice

Michálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 3 432

/ /
Moravská Ostrava a Přívoz

Moravská Ostrava a Přívoz

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 35 854

/
Muglinov

Muglinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 683

/
Ostrava

Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 275 766

/
Ostrava-Jih

Ostrava-Jih

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 94 757

/
Petřkovice

Petřkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 3 258

/
Petřkovice

Petřkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Plesná

Plesná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 592

/
Plesná

Plesná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Polanka nad Odrou

Polanka nad Odrou

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 5 058

/ /
Poruba

Poruba

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 59 195

/
Poruba

Poruba

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Přívoz

Přívoz

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Pustkovec

Pustkovec

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Pustkovec

Pustkovec

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 1 334

/
Radvanice

Radvanice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Radvanice a Bartovice

Radvanice a Bartovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 6 295

/
Šilheřovice

Šilheřovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 1 576

/ /
Slezská Ostrava

Slezská Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 20 414

/
Stará Bělá

Stará Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Stará Bělá

Stará Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 4 136

/
Svinov

Svinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Svinov

Svinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 4 267

/
Třebovice

Třebovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Třebovice

Třebovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 872

/
Václavovice

Václavovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Velká Polom

Velká Polom

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 2 141

/
Vítkovice

Vítkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Vítkovice

Vítkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 7 683

/
Vrbice

Vrbice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Vřesina

Vřesina

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 2 844

/
Výškovice

Výškovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Zábřeh

Zábřeh

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (J)

/ / /
Skiareál Skalka

Skiareál Skalka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
ZOO Ostrava

ZOO Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (V)

/ / / / / / /
Zámek Studénka

Zámek Studénka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 17 km (JZ)

/ / / / / / / /
Zámek Raduň

Zámek Raduň

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 20 km (Z)


Reklama
Víte že?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Hošťálkovice zvýšil o 275?

Zámek Studénka

Zámek Studénka je ve vzdušné vzdálenosti 17 km od obce Hošťálkovice?

Na severním okraji obce Studénka stojí zámek s Vagonářským muzeem. Postupně rostlý areál tvoří barokní tzv. starý zámek, stojící patrně na místě původní renesanční tvrze, a nový zámek zbudovaný v polovině 18. století

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Zřícenina hradu Hukvaldy

Zřícenina hradu Hukvaldy je ve vzdušné vzdálenosti 25 km od obce Hošťálkovice?

Mohutné zříceniny jednoho z největších moravských hradů Hukvaldy stojí na úpatí Palkovických hůrek na vrcholu zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí

UNESCO - Olomouc

UNESCO - Olomouc je ve vzdušné vzdálenosti 75 km od obce Hošťálkovice?

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci byl na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000.

Nejvyšším bodem v Moravskoslezském kraji je Praděd (1 491 m n.m.) v pohoří Jeseníky, nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m n.m.).

Ke dni 26.3.2021 žilo v Moravskoslezském kraji 1 162 841 obyvatel, z toho 570 091 mužů a 592 750 žen?

Archeopark Chotěbuz-Podobora

Archeopark Chotěbuz-Podobora je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Hošťálkovice?

Archeopark Chotěbuz se nachází na archeologické lokalitě hradiště Podoborav lesích nedaleko Českého Těšína. Archeopark byl jako replika slovanského hradiska průběžně budován již od roku 2001.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Název obce Hošťálkovice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 2x?

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Hošťálkovice?

Dřevěný kostel sv. Kateřiny – typ slezského dřevěného jednolodního kostela z modřínového dřeva stojí v centru městské části Ostravy-Hrabové

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Ostrava

Nejbližší obec nad 100 000 obyvatel je Ostrava s 275 766 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 4 km?

Ostrava je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy. Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky, a také třetím největším počtem obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 10 km jižně od státní hranice s Polskem

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Reklama