Památky a zajímavosti Stará Bělá
Památkou ve Staré Bělé je kostel svatého Jana Nepomuckého vysvěcený roku 1801.
V centru města v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora se nachází pozůstatky vodní tvrze zbudované Hanušem z Dětřichovic (Větřkovic u Příbora) kolem roku 1408. Roku 1422 byla tvrz postoupena pánům z Cimburka. První písemná zmínka o tvrzi ve Staré Bělé je však až z roku 1476. Tvrz byla naposled obývána vdovou po Ladislavovi z Kadaně Zuzanou Preissovou z Nového Jičína v první polovině 16. století.
Tvrziště samotné tvoří uměle navršený kuželovitý pahorek s velmi malým předhradím či nástupní plošinou, které jádro obklopuje takřka ze dvou třetin. Vrchol kužele tvořilo plató o rozměrech 20x24 m a výšce asi 5-6 m (od výše hladiny). Pahorek je částečně zarostlý většími stromy, převážně modříny. Jižním směrem se tvrziště zařezává do mírného svahu a je v těchto místech chráněno ze tří stran širokým zdvojený příkopem o šířce od 6 do 18 m. Na severní straně se příkop rozlévá v rybníček, který ještě i dnes příkop napájí vodou.
Podobu tvrze si lze snadno představit jako jednoduchou obytnou věžovitou opevněnou stavbu, která se skládala z kamenného základu a možné dřevěná nástavby a malého podhradí či přístupové plošiny kolem. Nedaleko tvrze stával panský dvůr, který tvořil její hospodářské zázemí. Základové zdivo a sklepní prostory tvrze byly zbudovány z kamene. Horní patra tvořila patrně jen lehká dřevěná konstrukce, stejně jako venkovní opevnění. Dochovalo-li se na povrchu tvrziště nějaké základové kamenné zdivo, pak bylo zlikvidováno či použito při stavbě kamenného pomníku obětem válek, který se nachází na samém vrcholku nevelkého tvrziště. Pomník byl samozřejmě vystavěn bez dohledu archeologů.
Na ostrůvek se dá pohodlně dostat přes malý betonový můstek ve směru od hlavní komunikace. Pro fotografování a prohlídku tvrziště je nejlepší zvolit období, kdy stromy na tvrzišti a kolem jsou zbavené listů, které přes léto tvrziště zakrývají.
