Historie obce Kynšperk nad Ohří
S městem se jméno "Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k založení města tohoto jména. Původní lokace města však zřejmě nebyla v jeho nynějších hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější lokace města Kynšperka v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV. Původ prvních obyvatel dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé, o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory - kovovýroba, textilní průmysl a další. V druhé polovině minulého století (1871) se zde rodí světově snad nejznámější kynšperák - Kašpar Herrmann - vynálezce ofsetového způsobu tisku. Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní.
