Historie obce Otvice
Otvice jsou jednou z nejstarších vesnic chomutovského okresu. Některé prameny uvádějí zmínku o Otvicích již k roku 1004, k tažení Jindřicha II. proti Boleslavovi. Ani další údaj z roku 1150 není podložený. První dochovaná písemná zpráva je až z roku 1295, kdy bratři Bedřich a Dětřich ze Šumburku stvrzují, že předávají řádu Německých rytířů v Chomutově ves Otvice. Od té doby až do roku 1411 patřily Otvice k chomutovskému panství Německých rytířů.V době kdy byla ves koupena arcivévodou Ferdinandem Tyrolským, byl v souvislosti s převodem panství na arcivévodu vyhotoven urbář panství, aby nový majitel měl přesný přehled o nově nabytém majetku, počtu poddaných, jejich majetku i jejich povinnostech. V Otvicích bylo roku 1560 uvedeno 30 usedlých poddaných a v roce 1563 o jednoho méně. Již před rokem 1655 stával v Otvicích malý dřevěný kostelík, patřící nejdříve k faře v Březenci, pak od roku 1368 jej spravovali Němečtí rytíři. Po jejich odchodu ze země připadl kostelík znovu k Březenci. Když však roku 1645 fara v Březenci již neměla faráře, protože v důsledku dřívější reformace i probíhající války byl nedostatek katolických kněží, byl otvický kostelík převeden i se svými matrikami k faře v Jirkově. Od té doby byl již stále filiálním kostelem Jirkova. Třicetiletá válka tento dřevěný kostelík zničila a proto byl roku 1655 postaven nový kostel, zasvěcený sv. Barboře. Roku 1777 dostal vlastní monstranci. Také kostel sv. Barbory z roku 1655 byl koncem 90. let 19. století již ve velmi špatném stavu a musel být roku 1897 zbourán. Byl zrušen i hřbitov, který býval kolem kostela a nový byl roku 1883 otevřen směrem k Údlicím. Roku 1902 byl položen základní kámen k novému kostelu, současnému kostelu sv. Barbory
