Historie obce Spořice
První písemná zmínka o Spořicích pochází z roku 1281. Jedná se o listinu majetkových převodů Řádu německých rytířů v Chomutově. Sám název "Spořice" poukazuje na slovanské založení obce. Roku 1281 se obec nazývala Sporicz, roku 1497 Sparitz, r. 1511 Schporicz, r. 1563 Sparicz, r. 1571 ves Sporitze, zámek a město Chomutow, r. 1587 k Chomutowu ves Sparycz, r.1606 ves Sporycz, r. 1654 Sporžicz. Od poloviny 16. až po konec 17. století je užíván český název, od 18. století je obec opět nazývána německy (Sporitz). V roce 1847 je název uváděn také česky - Spořice. Ves Spořice byla založena již v ranném středověku - ve 12. až 13. století. V tomto období spadala pod panství chomutovské komendy Řádu německých rytířů, které ji pravděpodobně získalo od Bedřicha z Chomutova roku 1252 jako součást původního daru řádu. Roku 1418 se Spořice spolu s Chomutovem staly jednou ze zástav Václava IV. pro velitele královských vojsk Mikuláše Chudého z Lobkovic, na úhradu peněz, které ve službách krále utratil. Od roku 1468 do r. 1560 jsou držiteli panství páni z Weitmíle - Beneš a jeho syn Jan. Během jejich vlády byl přestaven kostel sv. Bartoloměje. Roku 1560 koupil chomutovské panství arcivévoda Ferdinand Habsburský, a jeho majitelem byl až do roku 1571. Roku 1707 se stal novým majitelem panství kníže Jáchym z Lichtenštejna, který jej koupil od Zikmunda Hrzáně z Harasova. Spořice v této době čítaly okolo 65 obydlených domů, potýkaly se však se špatně fungujícím hospodářstvím. Roku 1862 vypukla ve Spořicích epidemie cholery. Poté, co se s tímto problémem vypořádaly, začalo pro Spořice období změn. Krátce před rokem 1870 byla jižně a západně od obce objevena ložiska hnědého uhlí, přímo pod obcí pak bylo objeveno kaolinové ložisko.
