Historie obce Číměř
Nejstarší zmínky o osadě jsou z v poloviny 13. století, kdy patřila augustiánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město. Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým hradeckým pánům. V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou. V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlexmühle. V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 vysídleno.
