Historie obce Česká Lípa
Počátky města České Lípy spadají asi do třetí čtvrtiny 13. století. Tehdy se začala rychle se rozvíjející starší slovanská osada v podhradí vodního hradu Lipý měnit v město. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337.
První nejistá zmínka o České Lípě je v listině z roku 1263. Teprve listina z roku 1337 prokazuje bezpečně existenci České Lípy (původní název Lipá) jako města. Privilegiem z roku 1381 vydaným Hynkem Berkou z Dubé získalo město žitavské právo, což znamenalo téměř právní postavení města královského. Zahrnovalo privilegium vlastních hradeb, právo trhu, mílové a právovárečné právo. V poslední třetině 14. a v prvních dvou desetiletích 15. století se tak město zařadilo mezi nejvýznamnější poddanská města království.
Za husitských válek byla Česká Lípa pokládána svými držiteli Berky z Dubé za pevné město s ohledem na vojensko-obranné spojení se Žitavou. V roce 1426 byla dobyta. Stala se součástí husitského městského svazu.
Po bitvě na Bílé hoře se v roce 1623 stala Česká Lípa državou Albrechta z Valdštejna. Pro rozvoj města a zabezpečení dostatečného množství věrných úředníků založil klášterní gymnázium vedené augustiniány. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 bylo město postiženo několikerým průchodem švédských vojsk. Vdova po Valdštejnovi, Isabela Harrachová, si po sporech udržela panství Nový zámek s Českou Lípou. Sňatkem s hrabětem Rudolfem Kounicem přešlo panství do rukou větve moravského šlechtického rodu.
Zničení České Lípy požárem v roce 1787 nezastavilo nástup průmyslové revoluce. Úspěšně se rozvíjely továrny na potiskování bavlněných látek. Požár města v roce 1820 Českou Lípu téměř zničil a na čas zastavil její rozvoj.
14. listopadu 1867 přijel do České Lípy první vlak na trati z Bakova nad Jizerou. Postupně vyrostla důležitá železniční křižovatka, umožňující spojení nejen směrem k Praze, nýbrž i do Liberce, Děčína a dále na sever.
Největším z nových podniků byla továrna Vagonka Bohemia, která svůj hlavní výrobní program zaměřovala více na výrobky určené pro řeznické a pekařské živnosti. Ve třicátých letech došlo vlivem hospodářské krize k úpadku rozvoje města.
Pro poválečné období byl velmi příznačný prudký rozvoj, který nastal s příchodem uranového průmyslu do zdejšího okolí. Po roce 1989 se podařilo zvládnout útlum těžby uranu a převést většinu pracovníků do jiných profesí.
Po roce 1991 došlo k regeneraci historického jádra města, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Díky ní mohou dnes turisté obdivovat centrum města s rekonstruovanou pěší zónou a řadu dalších architektonických památek.
