Obecní znak
Základní informace
Kraj:Karlovarský
Okres:Sokolov
Správní obvod:Sokolov
GPS souřadnice:50.174529N, 12.659892E
Nadmořská výška:401 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1279 (738 let)
Katastrální výměra:2 290 ha
Počet obyvatel:23 562
PSČ:356 01
Adresa URL:www.sokolov.cz

Části obce Sokolov: Hrušková, Novina, Vítkov

Historie obce Sokolov

Nejstarší písemná zmínka o Sokolově, dříve Falknově, pochází z 13. dubna 1279. V ní je připomínán šlechtický rod Nothaftů "de Valkenawe". Nothaftové patřili mezi šlechtické rody, jež se ve 12. a 13. století usazovaly na Loketsku a Chebsku. Němečtí kolonisté, mezi něž se i Nothaftové bezesporu řadili, nepřicházeli do liduprázdné krajiny. Poměrně úrodnou půdu kolem řeky Ohře již celá staletí zemědělsky obdělávali Slované, kteří tu založili řadu osad. Německou kolonizací vzrostl počet osad a poddaných, rozšířila se plocha obdělávané půdy, rozvinula se těžba rud a podstatně se zvýšily i příjmy panovníka, šlechty a klášterů. Noví kolonisté převládli i ve staroslovanských vsích, po nichž zůstala jako jediné svědectví jejich původu jen jména, přizpůsobená jazyku nových osadníků (Bukovany - Buckwa, Březová - Prösau, Citice - Zieditz, Dasnice - Dasnitz atd.). O nothaftovském rytířském sídle panovaly donedávna jen dohady. Archeologický průzkum v letech 1993 - 1994 však prokázal, že v místech dnešního zámku stával již ve 13. století kamenný hrádek. Zatím zjištěné skutečnosti dovolují usuzovat na význačnější postavení původního sokolovského hrádku, než se dosud předpokládalo.

V sousedství šlechtického hrádku se postupně vytvořilo malé poddanské městečko, jehož význam začal výrazně růst až od 19. století. Prvními obyvateli Sokolova tedy byli němečtí kolonisté. Z kolonizační osady výhodně položené při soutoku řek pomalu vyrůstalo malé městečko.

Lidová tradice však připisuje jeho založení bájnému rytíři Sebastianovi (egerlandsky Wastlovi), který tu prý choval lovecké sokoly. Tuto pověst připomíná i starobylý městský znak - ve stříbrném štítě je vpravo hledící sokol přirozené barvy se zlatým zobákem, zlatými drápy a zlatou rolničkou na zeleném trojvrší. Městská práva byla Sokolovu udělena asi roku 1313 za krále Jana Lucemburského. Nejstarší dochované privilegium krále Václava IV. z 28. srpna 1397 však znovu městská práva Sokolova potvrzuje, neboť o ně měšťané při požáru města přišli.

Známější kapitolou dějin města je téměř dvě století trvající panství Šliků. Ti dostali za finanční pomoci císaři Zikmundovi propůjčeno celé Loketsko a v roce 1435 jim připadl i Sokolov. Kolem roku 1480 dali za městskými hradbami postavit kamenný zámek téměř čtvercového půdorysu, který nahradil asi již nevyhovující nothaftovský hrádek. Vztahy mezi vrchností a městským obyvatelstvem nebyly dobré a rozpory někdy přerůstaly až ve vážné konflikty. Do období vlády Šliků nad Sokolovem spadají i změny v náboženském vyznání obyvatelstva. Na naše území začala pronikat lutherská reformace a její vliv zde brzy převládl nad katolicismem. Podpora protestantismu pak přinesla městu v letech třicetileté války nepředstavitelné útrapy. Pán Sokolova, Jan Albín Šlik, patřil k předním protestantským vůdcům. Po Bílé hoře musel ze země uprchnout a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a statků. V roce 1621 byl Sokolov zpustošen v bojích mezi protestantským (především anglickým) a císařským vojskem. Začátkem roku 1632 se zmocnili města protestantští Sasové a při obléhání císařskými vojsky téměř celý Sokolov vyhořel. Zámek byl rozstřílen a vypálen ještě Švédy v letech 1647 a 1648. Když byla osm let po skončení útrap třicetileté války sepisována Berní rula (v roce 1654), bylo v Sokolově vedle 158 obydlených domů stále ještě 37 spálenišť ....

Novými pány Sokolova a celého panství byli již od roku 1622 Nosticové, kteří důsledně prováděli rekatolizaci. V letech 1671 - 1681 byl od základů barokně přestavěn farní, později arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího. Již předtím byl za hradbami města postaven kapucínský klášter (1663 - 1667) s kostelem sv. Antonína Paduánského, jehož kryptu si Nosticové zvolili za svoji rodinnou hrobku. V ní postupně spočinulo více než padesát příslušníků nosticovské dynastie. Rozmach mariánského kultu připomíná mariánský sloup z roku 1701 na Starém náměstí. V polovině 60. let byl stavebně zrekonstruován i zámek, který se změnil v pohodlné šlechtické sídlo s rozsáhlou oborou, jíž se až do roku 1945 říkalo Tiergarten. Z historických budov, které již tenkrát patřily k dominantním stavbám města, je třeba připomenout i starou radnici z poloviny 16. století, vystavenou ve stylu saské renesance.

Pro Sokolov 18. století bylo vedle rozmachu městských řemesel (včetně významných varhanářů) typické rozsáhlé a věhlasné chmelařství. Jen v bezprostřední blízkosti města byly chmelnice na rozloze větší než 100 hektarů. O sokolovském chmelařství se pochvalně vyjadřoval i Johann Wolfgang Goethe, který město v roce 1822 navštívil. Dnes tuto slavnou minulost připomínají jen chmelové úponky na kašně s postavou bájného Sokolníka.

Konec 18. století přinesl změny, které výrazně poznamenaly celou novodobou historii Sokolova a Sokolovska vůbec. Na prvním místě je třeba uvést dobývání a využívání hnědého uhlí. O existenci uhlí se vědělo již dávno. Přicházelo se na něj při hloubení studní a občas došlo i k jeho samovznícení, což se stalo podnětem pro vznik řady lidových pověstí a strašidelných vyprávění. Více než vlastního uhlí si však středověk všímal pyritů a břidlic při výchozech slojí. V nedalekém Starém Sedle z nich byl v tzv. minerálních závodech již od čtyřicátých let 16. století vyráběn kamenec, skalice a kyselina sírová. Od poloviny 18. století se ale dostávaly do popředí zájmu palivové vlastnosti uhlí a lze hovořit i o počátcích soustavnějšího hnědouhelného dolování. K roku 1760 je doložena jakási důlní akciová společnost, jejímž členem byl i hrabě František Václav Nostic. V 90. letech 18. století začal těžit uhlí první sokolovský měšťan Matouš Leistner. Místem jeho těžby byla osada Ovčárna na současném katastru města. Německé dějiny Sokolova zaznamenávají, že v roce 1797 musela ustoupit uhelnému dolování první chmelnice.

Slávu hornického Sokolovska založil objev kvalitního uhlí sloje Anežka, na niž narazili při hloubení studny rolníci v sousedním Dolním Rychnově. Rozmach dolování a dalších odvětví průmyslu je spjat s činností prvního moderního podnikatele Sokolovska J. D. Starcka, který byl za své zásluhy o rozvoj průmyslu dokonce povýšen do šlechtického stavu. Přesto však zůstával Sokolov provinčním městečkem, jakým býval i v 18. století. Na krátké návštěvy do Sokolova a na lovecký zámeček Favorit u Šindelové však s Nostici přijížděli i vychovatelé jejich synů, čeští národní buditelé Dobrovský, Pelcl a významný topograf Schaller.

I v této době však žil Sokolov svým vlastním kulturním životem. Mezi jeho organizátory měla rozhodující roli skupinka osvícených měšťanů, v jejichž středu byl i životem těžce zkoušený, ale přesto nezlomený lidový básník Anton Ignác Fürnstein. Právě s ním se v Sokolově v roce 1822 setkal i J. W. Goethe.

Určitou izolovanost hrazeného poddanského městečka prolomila teprve císařská silnice z K. Varů do Chebu na počátku třicátých let 19. století. Tehdy již ztratilo městské opevnění svůj smysl, byla stržena i část hradeb kolem zámecké obory a Sokolov byl spojen se světem i vlastní poštou v sousední Svatavě. Po zrušení poddanství se stal Sokolov sídlem okresu. Prvním sídlem okresních orgánů se stala stará městská radnice.

Skutečnou injekcí pro rozvoj důlní činnosti a průmyslu vůbec se stala železnice. V září 1870 bylo uvedeno do provozu pokračování Buštěhradské dráhy z Chomutova do Chebu a zlepšení odbytových možností pak výrazně ovlivnilo těžbu uhlí i průmyslovou výrobu. Rozšiřuje se počet i velikost dolů na katastru města. V celém revíru jsou zakládány nebo modernizovány další závody. Dolování ustoupila v roce 1880 poslední chmelnice a město získalo ryze průmyslových charakter. Dostatek pracovních příležitostí přilákal i značný počet českých rodin z vnitrozemí a v průmyslových obcích se začaly vytvářet poměrně silné české menšiny. Soustavně rostlo i město Sokolov.

Slibný rozvoj města však přervaly dva rozsáhlé ničivé požáry v letech 1873 a 1874. Zatímco první požár postihl část města kolem kostela sv. Jakuba, při druhém lehlo popelem 135 domů a domků v okolí kláštera a zámecké obory. Obnova Sokolova však postupovala poměrně rychle a jen provizorní zastřešení kostelní věže ještě v roce 1880 připomínalo širokému okolí katastrofy, jež město postihly. Staré náměstí získalo po přestavbě podobu, již si v podstatě uchovalo až do naší doby.

Po odstranění následků požárů stavební ruch ve městě již nikdy zcela neutichl. Vně obvodu původního Sokolova začaly vyrůstat jednotlivé domy i celé nové ulice. V místech bývalého Hradebního rybníka byla postavena v roce 1864 velká centrální škola (dnes 2. ZŠ), proti ní byla vybudována dosud existující tělocvična, vedle ní byla v roce 1897 vysvěcena židovská synagoga (v Sokolově žilo v roce 1910 248 osob židovského vyznání). Roku 1904 byl za Lobezským potokem postaven i evangelický kostel. Zatímco v roce 1890 bylo ve městě 550 domů a 5 449 obyvatel, sčítání v roce 1910 zde zjistilo 726 domů a 8 866 obyvatel.

Ve městě pulzoval čilý spolkový život a i politické dění tu bylo velmi živé. Sokolov byl dokonce několik let centrem německého sociálně demokratického hnutí celých západních Čech. Své první spolky a organizace si tu začali ustavovat i příslušníci české menšiny. Ve vztazích mezi oběma národnostmi se sice občas projevovaly určité problémy, ale převažujícím rysem těchto vztahů byla až do I. světové války spíše vzájemná tolerance.

Rozpad rakouského mocnářství a vznik Československé republiky nebyl na Sokolovsku přijat příznivě. Jako na většině pohraničního území připravovalo se i v Sokolově ustavení provincie Deutschböhmen, k níž se hlásila většina německé politické reprezentace. K určitému uklidnění situace došlo až ve 2. polovině 20. let. Tehdy také začaly posílat do české menšinové školy v dnešní Komenského ulici své děti ve větší míře nejen národnostně smíšené rodiny, ale i rodiny ryze německé. Je ovšem zajímavé, že některé děti chodily do české školy ještě v roce 1938, kdy to již bezesporu byl i výraz občanského a politického postoje rodičů.

Světová hospodářská krize se projevila v pohraničí mnohem silnějšími důsledky než ve vnitrozemí. Počet nezaměstnaných závratně stoupl, množily se protestní akce a docházelo ke srážkám s četnictvem. Sociální i národnostní napětí vzrostlo po nástupu Hitlera k moci a během několika let ovládli henleinovci město i okres. Po Mnichovu se stal Sokolov součástí Říše. Ještě před záborem museli své domovy opustit nejen Češi, ale i mnozí němečtí antifašisté. Emigrovali také téměř všichni sokolovští židé. Začala se psát nejsmutnější kapitola dějin Sokolova ...

Pomník nad městem připomíná smrt více než 2 200 sovětských válečných zajatců, kteří zemřeli v místním "lazaretě". V sousedství města, ve Svatavě, byl zřízen ženský koncentrační tábor, v němž byly ženy nelidsky týrány. Nelze ale nepřipomenout, že i v této hrůzné době bylo několik místních Němců tvrdě postiženo za pomoc zajatcům a vězňům.

Za II. světové války byl Sokolov dvakrát bombardován. První noční nálet v říjnu 1940 měl vyřadit z provozu sokolovskou chemičku, ale bomby dopadly na kopec s městským hřbitovem. Nálet 17. dubna 1945 zcela zničil na sedmdesát domů a počet lidských obětí je odhadován na více než osmdesát. Pro Sokolov skončila válka 7. května 1945, kdy bylo město a jeho okolí osvobozeno americkou armádou.

Problémy, které se musely bezprostředně po válce řešit, byly velmi složité. Neexistovala doprava, zásobování bylo rozvrácené, město bylo z 25 % zničené. Vedle místního obyvatelstva tu bylo kolem 5 tisíc německých uprchlíků z východních území zaniklé říše. Musela se zároveň obnovit tolik potřebná mírová výroba a zajistit těžba uhlí. Do Sokolova se začali vracet Češi, kteří tu žili před válkou, přijížděli sem emigranti z několika zemí Evropy i obyvatelé českého vnitrozemí, aby tu začal nový život. Do konce roku 1945 bylo v Sokolově uděleno 165 národních správ, začala fungovat doprava, obchody, bylo zahájeno české vyučování, byl obnoven provoz nemocnice, průmyslové podniky se vrátily k mírové výrobě atd.

Nejzávažnějším problémem poválečného vývoje v roce 1945 a 1946 byl i v Sokolově odsun německého obyvatelstva. Tehdejší kronikářka města odhaduje počet odsunutých Němců asi na 8 000. Rozbité město mělo před sebou nevalné perspektivy, neboť se zcela vážně uvažovalo, že již nebude obnoveno a ustoupí těžbě uhlí. K realizaci tohoto záměru však naštěstí nedošlo. V roce 1948 přestal Falknov i úředně existovat a na mapách se objevilo jméno Sokolov.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Sokolov

Počasí meteostanice Nová Role

Vzdálenost meteostanice od obce Sokolov: 14 km

Poslední data: 19.10.2017 00:21

Umístění: 463 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Nová Role

Teplota
7,4
°C
Zdánlivá teplota
5,8
°C
Rosný bod
7,4
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1018,5
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,1
m/s
Nárazový vítr
1,3
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Nová Role

Dnes
8/21
°C
Zítra
8/17
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Sokolov se také nachází

Anenská Ves

Anenská Ves

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Arnoltov

Arnoltov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Boučí

Boučí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Březová

Březová

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 2 780

/
Bukovany

Bukovany

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 1 573

/
Chlum Svaté Maří

Chlum Svaté Maří

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 300

/
Chodov

Chodov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 13 632

/
Chranišov

Chranišov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Citice

Citice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 901

/
Dasnice

Dasnice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 289

/
Dolina

Dolina

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Dolní Nivy

Dolní Nivy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 328

/
Dolní Rychnov

Dolní Rychnov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 382

/
Dvory

Dvory

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Habartov

Habartov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 4 955

/
Háj

Háj

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Hlavno

Hlavno

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Horní Nivy

Horní Nivy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Horní Rozmyšl

Horní Rozmyšl

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Hrádek

Hrádek

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Hřebeny

Hřebeny

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Hrušková

Hrušková

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Jehličná

Jehličná

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Josefov

Josefov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 372

/
Kamenice

Kamenice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Kluč

Kluč

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Kostelní Bříza

Kostelní Bříza

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Královské Poříčí

Královské Poříčí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 802

/
Libavské Údolí

Libavské Údolí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 589

/
Lobzy

Lobzy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Loket

Loket

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 3 055

/
Lomnice

Lomnice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 305

/
Loučky

Loučky

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Luh nad Svatavou

Luh nad Svatavou

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Nadlesí

Nadlesí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Nové Domy

Nové Domy

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Nové Sedlo

Nové Sedlo

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 2 599

/
Novina

Novina

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Podstrání

Podstrání

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Radvanov

Radvanov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Rovná

Rovná

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 339

/
Rudolec

Rudolec

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Šabina

Šabina

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 305

/
Stará Chodovská

Stará Chodovská

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Staré Sedlo

Staré Sedlo

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (V)
Počet obyvatel: 821

/
Svatava

Svatava

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 678

/
Těšovice

Těšovice

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 1 km (SV)
Počet obyvatel: 221

/
Tisová

Tisová

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Týn

Týn

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Údolí

Údolí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Úžlabí

Úžlabí

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Vintířov

Vintířov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 1 185

/
Vítkov

Vítkov

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 1 km (JV)

/
Vřesová

Vřesová

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 412

/
Zlatá

Zlatá

Kraj: Karlovarský
Vzdálenost: 10 km (JZ)


Reklama
Víte že?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Zřícenina hradu Starý Rybník

Zřícenina hradu Starý Rybník je ve vzdušné vzdálenosti 22 km od obce Sokolov?

Starý Rybník je komplex zříceniny gotického hradu, empírového zámku a hospodářského dvora na okraji stejnojmenné vesnice u města Skalná.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Karlovarském kraji 297 828 obyvatel, z toho 147 125 mužů a 150 703 žen?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Karlovarského kraje evidováno: 1 CHKO, 7 národních přírodních památek, 5 národních přírodních rezervací, 34 přírodních památek a 30 přírodních rezervací?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Sokolov jsou: Novák (247x), Nováková (231x), Svobodová (166x), Svoboda (161x), Dvořák (153x), Černá (144x), Sivák (141x), Černý (140x), Dvořáková (139x), Novotná (133x), Novotný (123x), Siváková (117x), Horváth (112x), Horváthová (106x), Kováč (102x)?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Karlovarském kraji 132 obcí , z toho se statutem města 38?

Nejčastější jména ve správním obvodu Sokolov jsou: Petr (2 250x), Jiří (2 190x), Jan (2 172x), Jana (1 923x), Josef (1 659x), Marie (1 548x), Pavel (1 475x), Miroslav (1 362x), Martin (1 309x), Jaroslav (1 264x), Tomáš (1 226x), Anna (1 101x), Václav (1 069x), Eva (1 066x), František (1 055x)?

Událost

Hrad a zámek Bečov nad Teplou - Objevte zámecké knihovny ČR

Od 1. 5. do 28. 10. 2017 probíhá na zámku Bečov nad Teplou soutěž Objevte zámecké knihovny České republiky

Plzeň

Nejbližší obec nad 50 000 obyvatel je Plzeň s 158 347 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 70 km?

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. V počtu obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze).

Ke dni 1.1.2016 měl Karlovarský kraj rozlohu 3 314,3 km2 a hustota osídlení činila 90 obyvatel na 1 km2?

Aquapark Klášterec nad Ohří

Aquapark Klášterec nad Ohří je ve vzdušné vzdálenosti 44 km od obce Sokolov?

V moderním venkovním areálu Aquaparku Klášterec nad Ohří, postaveném na úpatí Krušných hor, si můžete zpestřit koupání v průzračné vodě tobogány různých délek (28, 68 a 128 m), naleznete zde bazény mnoha velikostí, tvarů a hloubek pro každého člena rodiny.

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 105 km od obce Sokolov?

Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území CHKO Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn.

Nejvyšším bodem v Karlovarském kraji je Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Ohře (320 m n.m.).

Bečovská botanická zahrada

Bečovská botanická zahrada je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Sokolov?

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou o rozloze 9 ha byla před 2. světovou válkou jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách

Název obce Sokolov se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Dnes má svátek Michaela a ve správním obvodu obce Sokolov se toto jméno vyskytuje přibližně 734x?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Sokolov 11 406 mužů a 12 156 žen?

Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci

Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci je ve vzdušné vzdálenosti 78 km od obce Sokolov?

Rotunda sv. Petra a Pavla je situovaná v jihovýchodní části dolního předhradí bývalého hradiště nad obcí Starý Plzenec.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Reklama