Historie obce Olešnice v Orlických horách
Obec vznikla v jedenáctém století při soumarské stezce z východních Čech do Klodska. Osadu zpočátku tvořila jen odpočívárna s noclehárnou, pak s kovárnou. Poloha osady při potoce chráněná okolními kopci byla výhodná i pro strážce hranic. Nejstarší písemnou památkou o Olešnici je zápis z 11. června 1354, který je uložen v archivu pražského hradu v první knize konfirmační. Na městečko byla Olešnice povýšena roku 1607 císařem Rudolfem II. s udělením obecního znaku.
Olešnice, poprvé připomínaná ve starém břevnovském urbáři r. 1369, má za sebou bohatou minulost. Vznikla na obchodní stezce vedoucí do Polska, která však přiváděla do Olešnice nejen kupce, ale také vojska. Olešnice zkusila hodně za husitských válek, poznamenala ji švédská vojska za třicetileté války, znovu trpěla za válek o Slezsko. Ztráta Slezska ji zbavila zámezí ve Slezsku a podvázala čilé obchodní styky se Slezskem. Vždyť dřevěné výrobky z Olešnice se prodávaly na trzích ve Vratislavi stejně jako v Praze, kde nacházelo odbyt i železo vyrobené v olešnickém hamru. Za napoleonských válek poznali v Olešnici prostřednictvím Francouzských vojáků ideje francouzské revoluce, poznali však také díky průchodům ruských vojsk i vědomí slovanské sounáležitosti. Při sčítání obyvatelstva r. 1833 měla Olešnice 104 domy a 603 obyvatel. Málo úrodná půda však poskytovala jen nepatrnou sklizeň brambor a ovoce, proto se obyvatelé živili především řemeslnou výrobou. Kdo dnes ví, že pracovalo v Olešnici 304 řemeslníků, z toho 115 mistrů 101 tovaryšů?
Nové možnosti znamenal pro Olešnici cestovní ruch. Olešnice se stala střediskem vyhledávaným návštěvníky Orlických hor, je vstupní branou do tohoto krásného koutu naší vlasti!
