Historie obce Val
Lidová tradice o vzniku Valu praví, že v dobách kdy obyvatelé Čech rozšiřovali svoje osídlení z rovin k horám a nastala výměna výrobků s jinými krajinami, bylo třeba cest, po nichž by obchodníci k nám i od nás vozili svoje zboží.
Taková cesta či stezka z Králové Hradce odbočovala přes Dobrušku, valským údolím přes Ohnišov k Bystrému, Olešnici a pokračovala k Levínu. Podél stezky na vyvýšených místech bývaly strážnice se stálou ozbrojenou stráží, pověřenou úkolem, aby stezku opravovala po vodních přívalech, kupcům byla ochranou a v čas vojny bojovala proti nepříteli a jemu vpád do země zbraňovala. Taková strážnice nalézala se na kopci mezi Valem a Ohnišovem zv. "Strážnice" s rozhledem daleko do kraje až k Hradci a na opačnou stranu k horám Orlickým - hranicím. Tato strážnice dobře mohla se dorozumívati v noci zapálenou hranicí se strážnicí "Borovskou", která ovládala hlavně Kladsko.
Za nepřátelského vpádu spěchali ozbrojenci z kraje pomoci horským, aby zatarasili stezku, vedoucí k údolím. S obou stran nakáceli přes cestu kmeny, navalovali balvany a tak učinili cestu úplně neschůdnou a lépe obrany schopnou. Za tuto službu užívali strážci okolní půdy zdarma, byli prosti poplatků i daní a měli volnost zvěře ve svém okolí. Valská strážnice směrem k hranicím po délce opanovávala celou vyvýšeninu až ke Spům. Jsouc podobna hradním valům, měla pod sebou hluboký příkop potoka ohnišovského a bačetínského.
Pravděpodobně od této podoby nazvána byla ta strážnice "na valech" , od čehož i pozdější obec Valy udržela si jméno. Dnes sice jméno zní Val z německého Wall, ale mezi lidem dosud více slyšíme Valy než Val. Pozdější strážci nebydleli již výhradně na strážnici, ale usazovali se s rodinami o něco níže do kraje, aby snad nebyli z hor tak lehce pozorovatelni, při čemž na strážnici vysílali stálé hlídky.
Tak asi vznikla v ústraní na nynějších Dolech u vody dědina strážníků "z valů", která se časem rozšířila na kopec a po rovině k Chlístovu, až vznikl nynější Val.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.
