Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Trutnov
Správní obvod:Dvůr Králové nad Labem
GPS souřadnice:50.431723N, 15.814021E
Nadmořská výška:298 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1270 (749 let)
Katastrální výměra:3 582 ha
Počet obyvatel:15 430
PSČ:544 17
Adresa URL:www.mudk.cz

Části obce Dvůr Králové nad Labem: Lipnice, Verdek, Zboží, Žireč, Žirecká Podstráň

Historie obce Dvůr Králové nad Labem

Novější pohled dává vznik města do souvislosti s jeho polohou nedaleko hranic se Slezskem. Na tomto příhraničním území byl v raném středověku neosídlený hluboký hraniční hvozd, který tvořil přirozenou hradbu našeho státu. Když však tímto hvozdem roku 1110 prošla polská vojska Boleslava III., vznikla zde nová vojenská stezka, jejíž trasu bylo nutné opatřit strážnými body. A tak nejen z bezpečnostních důvodů vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 12. století osada Dvůr s kostelíkem. Byla zřejmě jednou z několika osad vzniklých podél této nové cesty od opevněného Miletína na slezskou stranu při důležitých přechodech přes vodu. S tím souviselo následné postupné osidlování tohoto území, které zřejmě v případě Dvora postupovalo z Miletína.

První písemná zmínka o Dvoru je z roku 1270. V latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo, je mezi svědky uveden královédvorský plebán "Gottfridus de Curia". S latinským označením Dvora jako Curia se setkáváme i v následujících letech. Objevuje se však také německé označení "Hof", prvně v roce 1316. Český název "Dwuor" je doložen až v roce 1421. Toto pojmenování souvisí pravděpodobně s knížecím dvorcem, který tu vznikl, zřejmě v blízkosti kostela. S postupující kolonizací, která byla zčásti německá, se původní tržní osada začala rozrůstat. Od které doby Dvůr patřil králi, bohužel nevíme, stejně jako to, kdy došlo k povýšení osady na město.
Dvůr jako věnné město

Ve 14. století byl Dvůr již opevněn a jeho osudy jsou spojeny s tzv. trutnovským manstvím, které bylo několikrát zastaveno. Do přímého držení krále se Dvůr vrátil v roce 1392, do rukou Václava IV. Ten město zapsal své manželce Žofii Bavorské. Město se tak stalo královským věnným městem. Stalo se tak asi před korunovací Žofie roku 1400. Od té doby přibyl k označení města Dvůr přídomek Králové.

Období husitství

V roce 1421 se město bez boje poddalo pražanům (umírněné křídlo husitů). O dva roky později přešlo do vznikajícího Žižkova východočeského svazu a s ním se zúčastnilo několika bitev. V roce 1436 ale zástupci města složili slib věrnosti císaři Zikmundovi Lucemburskému. Rok na to byl obnoven institut věnných měst, když byl Dvůr s dalšímu městy zapsán Zikmundově manželce Barboře Celské.

Dvůr v povstáních a konfliktech

Pro účast v povstání proti císaři Ferdinandu I. přišlo město roku 1547 o své statky. Ještě téhož roku bylo ale Dvorským uděleno odpuštění a téměř všechen majetek jim byl vrácen.

Během stavovského povstání (1618–1620) se Dvůr přidal na odbojnou stranu, po bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) mu tedy byl opět zkonfiskován majetek. Městu byly statky vráceny roku 1627. Za třicetileté války (1618–1648) město utrpělo značné škody a byl tím dovršen úpadek města. Dvůr byl několikrát vypleněn a vydrancován císařskými, saskými i švédskými vojáky.

V době vlády Marie Terezie (1740–1780) bylo město opět podrobeno válečným útrapám, které souvisely s válkou o rakouské dědictví (1740–1748) a se sedmiletou válkou (1756–1763). I přes tyto nešťastné události se město ve II. polovině 18. století i počátkem 19. století hospodářsky dále rozvíjelo. Tento rozvoj souvisel především s textilním řemeslem.

Doba obrození – nález Rukopisu královédvorského

Dne 16. září 1817 "objevil" český spisovatel, básník, jazykovědec, literární historik, knihovník a vysokoškolský pedagog Václav Hanka v klenuté kobce věže kostela sv. Jana Křtitele tzv. Rukopis královédvorský – nejstarší česky psaný text se 14 písněmi ze 13. století. Přestože se ukázalo, že se jedná s největší pravděpodobností o padělek, který vytvořil Václav Hanka společně s přítelem, básníkem Josefem Lindou, a zřejmě i s dalšími, dokument významně ovlivnil atmosféru národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. V současnosti je Rukopis královédvorský uložen v Knihovně Národního muzea v Praze.

Rakousko-pruská válka

Její průběh zasáhl v roce 1866 celý hradecký region. Boje se v průběhu války odehrávaly přímo na území města, došlo ke dvěma pruským okupacím a nakonec se Dvůr Králové stal v červenci pruským lazaretem. Když v září 1866 vojáci opustili město, zbyla tu zničená pole, vyrabované domy, bída a velká drahota. Připomínky těchto událostí, nejen ve formě válečných hrobů, se dnes nalézají v samotném městě i v blízkých vesnicích.

Katastrofy

Ničivé požáry a epidemie patří k historii každého města. Požárům napomáhal fakt, že většina budov byla dřevěná a zástavba uvnitř sevření hradeb byla velmi hustá. V průběhu staletí došlo k několika rozsáhlým požárům, při kterých bylo zničeno buď téměř celé město, nebo jeho významná část. Asi nejhorší byl požár v roce 1572, kdy vyhořelo celé město kromě kostela a čtyř domů. Ani epidemie se nevyhnuly našemu městu. V roce 1582 to byla epidemie moru a později epidemie cholery 1831, 1850 a 1855.

Prosperita a rozvoj města

Města se však netýkaly pouze katastrofy spojené s vojenskými konflikty nebo přírodními pohromami. Množství příznivých událostí přispělo k jeho vývoji a prosazování se v regionálním měřítku.

Město bylo především střediskem obchodu a řemesel. Velkou tradici zde mělo hlavně tkalcovství a barvířství, protože odedávna se v okolí pěstoval len. Od konce 18. století sem zvolna proniká bavlna a v 19. století začíná vytlačovat tuto tradiční surovinu. Na konci 18. století, i přes zdejší značně rozvinutá textilní řemesla, se tu příliš neujalo zavádění manufaktur (pozn. 1790–1841 J. Schubert přádelna bavlny v Podharti, 1791 František Thim barvírna, tiskárna a sušárna plátna na Hradišťském předměstí). Více se prosadil faktorský systém. Důležitým předpokladem pro rozvoj průmyslu byla stavba železnice (1858), ale také zdokonalení silniční sítě, splavnost Labe, přijatelná vzdálenost uhelných dolů či dostatek pracovních sil.

Textilní průmysl se začal naplno ve městě rozvíjet v 80. letech 19. století, kdy začaly vznikat první textilní továrny (Winternitz a Friedman – 1861, Emanuel Bäumelt, Mořic Feldscharek, Julius Busch, atd.).

S průmyslovým rozvojem úzce souvisel i vzrůst počtu obyvatel, stavební rozvoj města a v neposlední řadě i rozvoj společensko-kulturního života města (stavba divadelní budovy, rozvoj spolkové činnosti – divadelní spolek, pěvecké spolky, tělovýchovná jednota Sokol, Okrašlovací spolek atd.). Velká většina těchto spolků existuje dodnes a dále se aktivně podílejí na životě města.

Období 1. světové války

Stejně jako většina českých měst byl i Dvůr Králové nad Labem postižen průběhem I. světové války. I zdejší občané byli nuceni se aktivně účastnit bojů. Padlo v ní 130 zdejších rodáků a přes 50 vojáků zůstalo nezvěstných. Na památku jejich oběti byly vybudovány pomníky a památníky nejen přímo ve městě, ale i v přilehlých obcích, odkud vojáci pocházeli.

Meziválečné období (období I. republiky)

Po překonání krize způsobené I. světovou válkou dochází v meziválečných letech k rozvoji nejen průmyslu, ale i spolkového a kulturního života města. Stěžejním průmyslem zůstává i nadále textilní odvětví. Pak přišel rok 1929 a s ním světová hospodářská krize, která zasáhla všechny královédvorské podniky. Výrobu bylo nutné omezit nebo úplně zastavit. Nezaměstnanost se představitelé města snažili řešit tzv. nouzovými pracemi. V německých oblastech byla situace horší. Jakmile v sousedním Německu začala po hitlerovském převratu výroba stoupat a nezaměstnanost mizet, začalo v pohraničí růst nacionální hnutí, jehož vyvrcholením byl Mnichov, který pro soudní okres Dvůr Králové znamenal ztrátu 32 obcí z celkem 47. Dvůr Králové se stal hraničním městem bez komunikací, železnice a surovin. V tomto období (v roce 1933) bylo otevřeno ve Dvoře Králové nad Labem zcela nové Tyršovo koupaliště.

Období 2. světové války

Následovala válečná léta 1939 až 1945, která byla ukončena květnovým povstáním a následným odsunem osob německé národnosti z území královédvorského okresu.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 1930 v soudním okresu Dvůr Králové nad Labem žilo 23 666 Čechů a 12 703 Němců. Odsun definitivně změnil národnostní skladbu obyvatel regionu. V první polovině 50. let sídlilo v okrese Dvůr Králové nad Labem celkem 725 Němců. Nepořádali žádné kulturní akce, většinou se podíleli na českých podnicích, nebo se společenského života neúčastnili vůbec.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Dvůr Králové nad Labem

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Vzdálenost meteostanice od obce Dvůr Králové nad Labem: 1 km

Poslední data: 22.9.2019 06:20

Umístění: 315 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Teplota
3,4
°C
Zdánlivá teplota
0,4
°C
Rosný bod
2,0
°C
Vlhkost
92,8
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1018,8
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,7
m/s
Nárazový vítr
1,9
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Dvůr Králové nad Labem

Dnes
7/18
°C
Zítra
10/20
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Dvůr Králové nad Labem se také nachází

Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Bílá Třemešná

Bílá Třemešná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 327

/
Bílé Poličany

Bílé Poličany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 161

/
Brod

Brod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Bukovina

Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Chotěborky

Chotěborky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Choustníkovo Hradiště

Choustníkovo Hradiště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 578

/
Chroustov

Chroustov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Debrné

Debrné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Dolní Brusnice

Dolní Brusnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 383

/
Dolní Dehtov

Dolní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Dolní Nemojov

Dolní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/ /
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 377

/
Dubenec

Dubenec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 653

/
Hájemství

Hájemství

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Hajnice

Hajnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 1 013

/
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 439

/
Hořenice

Hořenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 144

/
Horní Dehtov

Horní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Horní Dolce

Horní Dolce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Horní Nemojov

Horní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/ /
Horní Žďár

Horní Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Hřibojedy

Hřibojedy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 220

/
Huntířov

Huntířov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Hustířany

Hustířany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Hvězda

Hvězda

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Kašov

Kašov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Kocbeře

Kocbeře

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 508

/
Kocléřov

Kocléřov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Kohoutov

Kohoutov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 273

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Kuks

Kuks

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 273

/
Lanžov

Lanžov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 195

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Libotov

Libotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 188

/
Lipnice

Lipnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Litíč

Litíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 175

/
Miletín

Miletín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 899

/
Miřejov

Miřejov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Nemojov

Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 750

/
Nouzov

Nouzov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Nové Kocbeře

Nové Kocbeře

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Nové Lesy

Nové Lesy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/ /
Nový Nemojov

Nový Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Řečice

Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Rohoznice

Rohoznice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 314

/
Rtyně

Rtyně

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Slotov

Slotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Souvrať

Souvrať

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Stanovice

Stanovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 55

/ /
Třebihošť

Třebihošť

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 453

/
Trotina

Trotina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 74

/
Úhlejov

Úhlejov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 149

/
Velehrádek

Velehrádek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Velichovky

Velichovky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 722

/
Velký Vřešťov

Velký Vřešťov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 233

/
Verdek

Verdek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Vilantice

Vilantice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 204

/
Vítězná

Vítězná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 1 412

/
Vlčkovice v Podkrkonoší

Vlčkovice v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 367

/
Výšinka

Výšinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Záboří

Záboří

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Záborov

Záborov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Zábřezí

Zábřezí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Zábřezí-Řečice

Zábřezí-Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 141

/
Zálesí

Zálesí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Zaloňov

Zaloňov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 465

/
Zboží

Zboží

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Zdobín

Zdobín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 130

/
Žireč

Žireč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/

Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2019 žilo v obci Dvůr Králové nad Labem 7 430 mužů a 8 000 žen?

Na portále Místopisy.cz jsou komplexní informace o všech městech a obcích ČR, kterých je v současnosti celkem 6 258?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ski Areál Mladé Buky

Ski Areál Mladé Buky je ve vzdušné vzdálenosti 19 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Areál Mladé Buky leží ve východních Krkonoších, nedaleko města Trutnova a necelé dvě hodiny jízdy z Prahy.

Ke dni 31.12.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 550 804 obyvatel, z toho 270 981 mužů a 279 823 žen?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Novák (85x), Nováková (84x), Novotný (77x), Novotná (75x), Janeček (70x), Voňka (63x), Černá (62x), Svobodová (61x), Munzar (59x), Horáková (59x), Horák (59x), Peterová (57x), Janečková (57x), Rejlová (56x), Malá (56x)?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejčastější jména ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Jiří (891x), Jan (830x), Petr (787x), Jana (759x), Josef (629x), Jaroslav (614x), Martin (549x), Pavel (504x), Tomáš (498x), Marie (478x), Hana (467x), Zdeněk (458x), Eva (437x), Miroslav (403x), Věra (373x)?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Hrad Pecka

Hrad Pecka je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Malebná silueta hradu Pecka dominuje vrchu nad stejnojmenným městysem, v krajině mezi Novou Pakou a Zvičinou. Hradu se také říká "perla Podkrkonoší".

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Ke dni 31.12.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí, z toho se statutem města 48?

Rozhledna - Raisova chata

Rozhledna - Raisova chata je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Raisova chata s rozhlednou se nachází na vrchu Zvičina (671 m n. m.) nedaleko Lázní Bělohrad. Byla postavena v roce 1904 na místě bývalého hostince.

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Hradec Králové s 89 934 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 25 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Ke dni 31.12.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Druhy pozemků - statistika

Ke dni 31.12.2017 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 2 ha vinic, 4 239 ha ovocných sadů, 148 277 ha lesních pozemků a 7 640 ha vodních ploch?

Dnes má svátek Darina a ve správním obvodu obce Dvůr Králové nad Labem se toto jméno vyskytuje přibližně 9x?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 86 dřevěných kostelů a kaplí celé České republiky?

Hrad a zámek Trutnov

Hrad a zámek Trutnov je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

V objektu někdejšího trutnovského hradu, později přestavěného na zámek, dnes sídlí Muzeum Podkrkonoší v Trutnově.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Zřícenina hradu Rýzmburk je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Pozůstatky hradu Rýzmburk stojí na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Úpy západním směrem od Žernova, nedaleko Babiččina údolí.

Název obce Dvůr Králové nad Labem se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Na portále Místopisy.cz jsou dohledatelné všechny podobce, osady a městské části, spadající pod dané města a obce?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 268 zámků, hradů a zřícenin celé České republiky?

Reklama