Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Trutnov
Správní obvod:Dvůr Králové nad Labem
GPS souřadnice:50.431723N, 15.814021E
Nadmořská výška:298 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1260 (757 let)
Katastrální výměra:3 582 ha
Počet obyvatel:15 697
PSČ:544 17
Adresa URL:www.mudk.cz

Části obce Dvůr Králové nad Labem: Lipnice, Verdek, Zboží, Žireč, Žirecká Podstráň

Památky a zajímavosti Dvůr Králové nad Labem

Dne 17. 10. 1990 je Dvůr Králové nad Labem jedním z měst východních Čech, jehož historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Kulturní památky na území města

Kromě plošné památkové ochrany existují v našem městě objekty zvlášť památkově cenné, které jsou prohlášeny Ministerstvem kultury za kulturní památky a jsou tedy chráněny s větším důrazem. Mezi tyto objekty patří budovy mezi veřejností dobře známé a také objekty nepochybných hodnot, které jsou známé méně. Uvedeme zde pouze některé z nich:

Městské opevnění

Město bylo opevněno patrně již koncem 13. století. Jeho dřívější stopa je stále čitelná v současné urbanistické struktuře města. Hradby obepínaly město ve velkém oválu, na severu s výběžkem kolem kostela. Na čtyřech místech byl zajištěn přístup do města branami: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Brány byly chráněny válcovými věžemi, pouze u brány Horní byla věž hranolová. Pevnostní charakter města byl na jihu a na západě posilován řekou Labe; zde byly vodní příkopy se zdvíhacími mosty, které byly pojmenovány podle bran. Dvorské opevnění je v kraji výjimečné - hradební zeď neměla ochoz s cimbuřím, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku, hradba byla zesílena otevřenými půlválcovými věžemi v intervalu 15-20 m. V roce 1785 byly hradby zrušeny, ale ještě roku 1841 existovaly téměř kolem celého města. I dnes je stopa bývalých hradeb patrná v obraze města, na několika místech ve městě pak můžeme sledovat celistvější fragmenty, které nám dovolují alespoň trochu se dotknout historie města - např. úsek ve Valové uličce, zbytky zdi v Kostelní ulici. Z bran se zachovala část Horní brány a část Šindelářské, rovněž tak Šindelářská věž. Zcela ojedinělá je Hradební ulice, ve které zůstaly zachovány některé z „vojenských" domů, sloužících k ubytování vojáků. Byly vystavěny v roce 1782 a hradby tvořily součást zadních stěn těchto domů.

Radnice a veřejné budovy

V srdci města je náměstí lichoběžníkového půdorysu (náměstí T. G. Masaryka), od kterého vedly k branám městského opevnění přímočaré ulice. Všechny domy na náměstí prošly dlouhým vývojem (požáry, následně novostavby a přestavby), a v dnešní době můžeme prostřednictvím budov na náměstí sledovat, jak se jednotlivé etapy rozvoje města vepsaly do obrazu města. Domy mají zčásti barokní, převážně však klasicistní, historizující a secesní (případně mladší) fasády. Centrum města si uchovalo památkový charakter.

Původní dřevěná radnice na náměstí byla zničena při požáru roku 1572. Nynější renesanční radnice na náměstí byla postavena po roce 1572 architekty U. Aostallim de Sala a Francem zv. Vlach. V roce 1790 vyhořela a roku 1833 byla přestavěna se štítem orientovaným do náměstí místo do ulice Palackého. Na fasádě radnice je sgrafitové kvádrování a z pozdější doby pochází vlys s latinským názvem: „HAEC DOMUS ODIT AMAT PUNIT CONSERVAT HONORAT NEQUITIAM PACEM CRIMINA IVRA PROBOS", v překladu: Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné. Dnes jsou zde reprezentační prostory města a výstavní síň. Je zde také umístěn originál sochy Boha Otce (barokní, z doby kolem roku 1726) a kopie sochy Krista Salvátora (kopie 1912, F. a J. Müller) z otevřené kaple Nejsvětější Trojice ze Žirče.

Současně s radnicí bylo postaveno i mnoho kamenných renesančních domů na náměstí a v ulici ke kostelu, tyto domy pak byly v baroku opatřeny na fasádách novým dekorem a architektonickými detaily.

Jednou z dominant prostoru náměstí je i budova České spořitelny, v secesním stylu, postavena v letech 1909 - 1910. Křídlo budovy po pravé straně bylo přistavěno až po I. světové válce.

Za pozornost stojí jistě i bývalý Okresní dům (Švehlova ulice), z roku 1920, podle návrhu arch. O. Babušky, s reliefní kamennou výzdobou (na parapetu pod okny II. nadzemního podlaží) od A. Máry. Budova je příkladem meziválečné moderní architektury.
V roce 1874 byl slavnostně otevřen Hankův dům (náměstí Odboje), který se stal kulturním centrem města (velký sál, jeviště, hostinec a jiné), byl postaven v neorenesančním slohu. Stavitely byli V. Kaura a R. Erkner, podle projektu J. Zítka.

Církevní památky

Děkanský kostel sv. Jana Křtitele (Palackého ulice) je jistě stavbou mimořádného významu, jeden z vrcholů české Václavovy gotiky (80. léta 14. století), jeho vývoj však sahá až k románské době (druhá čtvrtina 13. století), jak nás informují základy apsidy a zlomky architektonických článků vezděných do kostela. Postupně byl ke kostelu přistavěn i presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893-1900 byl kostel regotizován podle projektu arch. F. Schmoranze. Severní strana kostela byla prakticky součástí městského opevnění, které v těchto místech vybíhalo z pravidelného oválu. Z tohoto důvodu nejsou v severní stěně takřka žádná okna. V blízkosti kostela se nachází také děkanství, barokní budova s původním kamenným portálem s kartuší.

Na Dolním předměstí se nachází kostel Povýšení sv. Kříže (Riegrova ulice), který byl původně dřevěný (kolem roku 1500). Roku 1752 byl na jeho místě postaven zděný barokní kostel, který byl o 30 let později doplněn věží.

Kohoutův (Bergerův) dvůr

Severně od Šindelářské věže se nachází komplex Kohoutova (Bergerova) dvora, jehož stavebníkem byl Šporkův úředník František Anastásius Berger. Ten vystavěl dvůr na raně barokních základech roku 1736. V sousedství špýcharu byl postaven reprezentativní obytný dům, oba domy byly spojeny vstupní branou s ochozem. Díky ochozu bylo nutné vybudovat na dvorním průčelí špýcharu předložené pavlače. Špýchar měl ve městě významnou hospodářskou funkci - sloužil ke skladování značného množství obilí, které pak bylo ve městě prodáváno. Jméno získal objekt asi v polovině 19. století, kdy byl špýchar upraven k obývání a dvůr patřil Aloisu Kohoutovi.

V současné době je v objektech usedlosti umístěno městské muzeum, které bylo založeno roku 1891. Pro potřeby muzea jsou k dispozici tři objekty Kohoutova dvora - v hlavní budově je od roku 1978 umístěna stálá expozice dokumentující dějiny města a v nově zrekonstruované budově špýcharu je od roku 1998 galerie a přednáškový sál a ve třetím objektu se nachází archiv.

Průmyslové stavby

Průmyslový rozvoj města spojený s textilní výrobou se nesmazatelně zapsal do obrazu města. Především začátek 20. století znamenal jeho rozmach a z tohoto období pochází většina staveb, které jsou s ním spjaty. Budovy tkalcoven, barvíren, tiskáren látek, česáren aj. se nejdříve - s ohledem na technologické procesy - soustředily blízko vodních toků, především na nábřeží. Vzhledem k těmto okolnostem nemá dnes město reprezentativní nábřeží.

Charakteristickou stavbou je i dnes Sochorova tkalcovna a tiskárna bavlněných tkanin, která se nachází na Zálabí, na pravém břehu Labe. Její stavba začala v roce 1904. V roce 1924 byla postavena nová kancelářská budova, jejíž podoba zůstala nezměněna prakticky dodnes. V její blízkosti byla pak postavena podle projektu arch. J. Gočára vila Josefa Sochora (dokončena 1928) a domek vrátného u vily Josefa Sochora, podle návrhu arch. J. Gruse. V roce 1930 pak začala výstavba kolonie rodinných domků pro dělníky na základě návrhů arch. P. Janáka. Tyto domy dodnes slouží svému původnímu účelu.

Sochařské památky

Královédvorský kraj má jednoznačně příznivé podmínky pro rozvoj sochařského umění, které se váží na stávající geologické podloží. Tím jsou křídové usazeniny s kvalitním pískovcem. Tento materiál je vyhledávaným kamenickým a sochařským kamenem a je proto charakteristický nejen pro zdejší sochařství, ale i pro stavitelství. Zejména barokní sochařství, jeho rozsah a výtvarná kvalita, předčilo ve zdejším regionu téměř vše, co bylo do té doby u nás vytvořeno, ať již jde o sochy volně stojící, které spoluvytvářejí architektonicky řešený prostor nebo o plastiky užité v architektuře, které pomáhají v detailech dotvářet architektonická díla. Ve Dvoře Králové nad Labem se pak nacházejí oba typy.

Jednou z nejvýznamnějších volně stojících plastik je Mariánský sloup na náměstí (od J. Procházky, 1750 - 53), který následuje oblíbený výtvarný motiv - mariánský kult. Ten dal vzniknout četným mariánským sloupům na území nejen hradeckého kraje. Mariánský sloup nebyl postaven jako morový. Ve Dvoře Králové se vyskytl mor pouze v roce 1380. V základech sloupu byl zazděn spis s tímto textem: "Tato pyramida pořízena ke cti Bohorodičky Neposkvrněné . Základní kámen byl položen 28.5.1753 ." Celý sloup byl dokončen v roce 1754. Dvorský mariánský sloup je obklopen šesti sochami sv. Františka Xaverského, Jana Nepomuckého, Norberta, Ignáce, Jakuba a Jana Křtitele.

Dalším výrazným barokním motivem, který našel uplatnění i ve Dvoře Králové nad Labem je svatojanský kult, kult barokního světce Jana Nepomuckého. Příkladem toho je sousoší Svatojanské, tzv. „odpustkové oratorium", které je nyní na nám. Republiky. Pochází z roku 1728, autor je z okruhu sochaře J. F. Pacáka.

 Sochařskou památkou z roku 1859 je socha Záboje, na kašně na náměstí. Jejím autorem je sochař A. P. Wagner. Téma sochy - postava Záboje - je inspirována tzv. Královédvorským rukopisem (16. září 1817 byl objeven tzv. Královédvorský rukopis, Václavem Hankou v „kobce" děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Tento rukopis měl být rukopisnou staročeskou básní ze 13. století a ačkoliv se později ukázalo, že se jedná o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin), zmíněná socha je alegorickou oslavou mateřského jazyka a češství.


Pamětihodnosti města stručně:

  • Kostel Povýšení Svatého Kříže v Riegrově ulici
  • Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky
  • Hroby Rudoarmějců a obětí fašizmu, náhrobek rodiny Kratochvílovy, hrobka rodiny Sochorovy
  • Socha svatého Matěje
  • Sousoší Panny Marie na náměstí T. G. Masaryka
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium) na náměstí Republiky
  • Smírčí kříž na lokalitě Harta, v lese u silnice směrem na Kocbeře
  • Pomníky z války v roce 1866
  • Pomník obětem fašizmu v městských sadech
  • Pomník obětem květnové revoluce 1945 na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pomník osvobození na náměstí Odboje
  • Pomník padlým 1939 - 1943 na nádvoří závodu TIBA
  • Pomník Václava Hanky v Schulzových sadech
  • Sousoší pionýrů
  • Kašna se sochou Záboje na náměstí T. G. Masaryka
  • Radnice na náměstí T. G. Masaryka
  • Škola průmyslová textilní na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pivovarská hospoda

Raisova chata s rozhlednou na Zvičině

Turistická chata s rozhlednou stojící na dominantním kopci Zvičina, cca 8 km západně od Dvora Králového nad Labem.

Na Zvičině stál původně dřevěný kostelíček z roku 1584, který byl zasvěcen mistru Janu Husovi. V roce 1706 nechal hrabě Ferdinand Kotulinský postavit nový, kamenný raně barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého. Na vrchol hory se pořádaly pravidelné Krkonošské poutě a tábory českého lidu, především v dobách Rakouska-Uherska. V roce 1891 zde nechal Josef Macák-Patzelt, majitel zdejšího hospodářství, postavit jednoduchý dřevěný hostinec. Koncem 19. století se ale o vrchol začali zajímat také turisté - čeští členové KČT ze Dvora Králové i němečtí z Krkonošského spolku v Hostinném. Když se KČT podařilo roku 1898 prostřednictvím Národní jednoty severočeské zakoupit od soukromníka hostinec a pozemek na samém vrcholu, Němci odpověděli tím, že následujícího roku podali žádost o postavení rozhledny na Zvičině. Dokonce ani nečekali na schválení a 22. října 1899 uspořádali slavnost položení základního kamene k budoucí Eckartově vyhlídce. Obdobnou žádost ovšem podali i Češi, podpořili ji pořádáním sbírek a vydáním pohlednice s plánem české rozhledny na Zvičině. V této situaci místodržitelství asi nemělo jinou volbu než obě žádosti zamítnout.

Vzájemná rivalita se ještě více vyostřila poté, co KČT v roce 1900 získal vrcholovou chatu do svého majetku a začal ji rozšiřovat a zvelebovat. Němci tehdy reagovali různými prostředky. K těm nejmírnějším patřilo vysázení lesa na severním okraji zvičinského hřbetu, které mělo zabránit výhledu na „německé" Krkonoše. Podstatně hůře dopadl útok několika neznámých pachatelů, kteří během velikonočních svátků roku 1909 úplně zdemolovali vybavení chaty. Snad to všechno bylo i k něčemu dobré. Publicita a následně pořádané celonárodní sbírky na obnovu způsobily, že Zvičina a její chata ještě více přirostly všem českým turistům k srdci.

Vrchol Zvičiny se ale nakonec rozhledny přece jen dočkal. V roce 1925 k chatě přistavěli věž s unikátní otáčivou prosklenou nástavbou, kterou dodala pardubická firma E. Krause. Možnosti výhledu ještě umocňoval velký astronomický dalekohled se stonásobným zvětšením. Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo 25. dubna 1926. V roce 1927 byla chata pojmenována po Karlu Václavu Raisovi (zemřel 1926), rodáku z nedalekého Bělohradu. Toto jméno jí zůstalo dodnes, kdy se opět v roce 1992 vrátila do majetku Klubu českých turistů.

Prosklená věžička rozhledny byla pro svůj špatný technický stav desítky let uzavřená, a tak si návštěvníci vychutnávali výhled z planiny kolem chaty, a to především jižním směrem (v opačném směru se nachází les).

Kromě kostela a Raisovy chaty nalezneme na vrcholu Zvičiny také dva zdaleka viditelné vysílače: telekomunikační věže - civilní (mobilní operátoři, TV, aj.) a vojenská.

V roce 2007 zjišťovali zástupci sdružení Podzvičinsko rozsah výhledu z vysokozdvižné plošiny za účelem výstavby zcela nové rozhledny. Plány však zhatil nedostatek finančních prostředků (rozhledna měla stát 5 mil. Kč). Proto byl alespoň připraven projekt zvičinských vyhlídkových míst.

V létě 2009 nechal provozovatel Raisovy chaty pan Stuchlík prosklenou kopuly opravit. Návštěvníkům se tak opět nabízejí zajímavé, ikdyž díky okolnímu porostu, omezené výhledy. Lze spatřit Kunětickou horu, Železné hory, Říp, Milešovku, Bezděz, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše atd.

Tipy na výlet v obci Dvůr Králové nad Labem a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Dvůr Králové nad Labem

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Vzdálenost meteostanice od obce Dvůr Králové nad Labem: 1 km

Poslední data: 20.8.2017 00:17

Umístění: 315 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Teplota
13,5
°C
Zdánlivá teplota
14,1
°C
Rosný bod
13,4
°C
Vlhkost
99,7
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1019,8
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
0,8
m/s
Nárazový vítr
0,9
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Dvůr Králové nad Labem

Dnes
10/23
°C
Zítra
10/22
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Dvůr Králové nad Labem se také nachází

Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Bílá Třemešná

Bílá Třemešná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 318

/
Bílé Poličany

Bílé Poličany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 157

/
Brod

Brod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Bukovina

Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Chotěborky

Chotěborky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Choustníkovo Hradiště

Choustníkovo Hradiště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 562

/
Chroustov

Chroustov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Debrné

Debrné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Dolní Brusnice

Dolní Brusnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 376

/
Dolní Dehtov

Dolní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Dolní Nemojov

Dolní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/ /
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 370

/
Dubenec

Dubenec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 686

/
Hájemství

Hájemství

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Hajnice

Hajnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 971

/
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 426

/
Hořenice

Hořenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 142

/
Horní Dehtov

Horní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Horní Dolce

Horní Dolce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Horní Nemojov

Horní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/ /
Horní Žďár

Horní Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Hřibojedy

Hřibojedy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 215

/
Huntířov

Huntířov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Hustířany

Hustířany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Hvězda

Hvězda

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Kašov

Kašov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Kocbeře

Kocbeře

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 510

/
Kocléřov

Kocléřov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Kohoutov

Kohoutov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 263

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Kuks

Kuks

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 268

/
Lanžov

Lanžov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 192

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Libotov

Libotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 187

/
Lipnice

Lipnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Litíč

Litíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 165

/
Miletín

Miletín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 902

/
Miřejov

Miřejov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Nemojov

Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 732

/
Nouzov

Nouzov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Nové Kocbeře

Nové Kocbeře

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Nové Lesy

Nové Lesy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/ /
Nový Nemojov

Nový Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Řečice

Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Rohoznice

Rohoznice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 316

/
Rtyně

Rtyně

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Slotov

Slotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Souvrať

Souvrať

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Stanovice

Stanovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 58

/ /
Třebihošť

Třebihošť

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 431

/
Trotina

Trotina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 78

/
Úhlejov

Úhlejov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 152

/
Velehrádek

Velehrádek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Velichovky

Velichovky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 729

/
Velký Vřešťov

Velký Vřešťov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 231

/
Verdek

Verdek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Vilantice

Vilantice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 199

/
Vítězná

Vítězná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 1 372

/
Vlčkovice v Podkrkonoší

Vlčkovice v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 374

/
Výšinka

Výšinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Záboří

Záboří

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Záborov

Záborov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Zábřezí

Zábřezí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Zábřezí-Řečice

Zábřezí-Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 140

/
Zálesí

Zálesí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Zaloňov

Zaloňov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 461

/
Zboží

Zboží

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Zdobín

Zdobín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 123

/
Žireč

Žireč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/

Reklama
Víte že?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Název obce Dvůr Králové nad Labem se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Událost

Trutnovský jarmark 2017

V neděli 3. září se Krakonošovo náměstí i pěší zóna v Horské ulici zaplní TRUTNOVSKÝM JARMARKEM 2017

Nejčastější jména ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Jiří (891x), Jan (830x), Petr (787x), Jana (759x), Josef (629x), Jaroslav (614x), Martin (549x), Pavel (504x), Tomáš (498x), Marie (478x), Hana (467x), Zdeněk (458x), Eva (437x), Miroslav (403x), Věra (373x)?

Událost

Jiřinkové slavnosti 2017 Česká Skalice

Ve dnech 8. až 10. 9. 2017 proběhnou v Muzeu Boženy Němcové Jiřinkové slavnosti

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové je ve vzdušné vzdálenosti 25 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Botanická zahrada léčivých rostlin je účelovým zařízením Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která zabezpečuje pěstování léčivých rostlin pro pedagogické a výzkumné účely.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Událost

Brány josefovské pevnosti dokořán

V sobotu 26. 8. 2017 proběhne akce Brány josefovské pevnosti dokořán – zážitková hra

Dnes má svátek Bernard a ve správním obvodu obce Dvůr Králové nad Labem se toto jméno nevyskytuje?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 41 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) v Krkonošském krasu.

ZOO Dvůr Králové nad Labem

ZOO Dvůr Králové je jednou z největších a asi také nejznámějších zoologických zahrad v České republice. Chová se zde více jak 360 druhů zvířat na rozloze 71 ha. Zoo leží na okraji Dvora Králové nad Labem a je jednou z nejuznávanějších zoologických zahrad ve světě, která se zaměřuje především na chov afrických zvířat.

Událost

Theatrum Kuks 2017

Ve dnech 23. – 27. srpna 2017 proběhne další ročník festivalu barokního divadla, opery a hudby THEATRUM KUKS 2017

Hrad a zámek Trutnov

Hrad a zámek Trutnov je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

V objektu někdejšího trutnovského hradu, později přestavěného na zámek, dnes sídlí Muzeum Podkrkonoší v Trutnově.

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Jaroměř

Nejbližší obec nad 10 000 obyvatel je Jaroměř s 12 354 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 11 km?

Jaroměř je východočeské město, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové a 120 km severovýchodně od Prahy. Mezi místní části patří Cihelny, Dolní Dolce, Jakubské Předměstí, Jaroměř, Jezbiny, Josefov, Pražské Předměstí, Semonice a Starý Ples.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Novák (85x), Nováková (84x), Novotný (77x), Novotná (75x), Janeček (70x), Voňka (63x), Černá (62x), Svobodová (61x), Munzar (59x), Horáková (59x), Horák (59x), Peterová (57x), Janečková (57x), Rejlová (56x), Malá (56x)?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Dvůr Králové nad Labem snížil o 233?

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Archeopark Všestary

Archeopark Všestary je ve vzdušné vzdálenosti 20 km od obce Dvůr Králové nad Labem?

Archeopark pravěku Všestary je unikátní svým zaměřením a je jediným takto komplexně fungujícím archeoparkem v České republice. Archeopark se nachází 7 km severozápadně od Hradce Králové a seznámí vás s životem pravěkých lidí

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Reklama