Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Trutnov
Správní obvod:Dvůr Králové nad Labem
GPS souřadnice:50.453659N, 15.858717E
Nadmořská výška:439 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1415 (602 let)
Katastrální výměra:1 093 ha
Počet obyvatel:510
PSČ:544 64
Adresa URL:www.kocbere.cz

Části obce Kocbeře: Nová Ves, Nové Kocbeře

Historie obce Kocbeře

Společná historie obcí SOP - společenství obcí Podkrkonoší

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415.

9. až 13. století

Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z 9. století, ojediněle se v kraji nachází časně středověká slovanská keramika. Ještě ve 12. století byl místní kraj povětšinou pokryt těžko přístupným hvozdem, přirozenou hranicí českého království, v němž převládaly bukové lesy, mokřiny a lužní lesy v údolích. Řídké osídlení zde bylo snad již na přelomu 12. a 13. století, není ale známo, kým bylo organizované. Kolonizace kraje byla začata z podnětu krále, ale její vývoj pokračoval působením šlechty a klášterů (mýcení lesa se objevuje v názvech zdejších osad Ždírnice či Žďár).

Vznik osídlení - 13. až 20. století

První obce zřejmě vznikaly kolem dálkové stezky z Kladska směřující na Jaroměř, kolem vznikajících tvrzí a strážných míst. Na její trase leží původně české obce Vlčice, Čermná a Chotěvice, vzniklé ještě před začátkem německé kolonizace. Jako jeden z prvních byl zřejmě po r. 1200 osídlen za tzv. vnitřní kolonizace domácím obyvatelstvem Olešnický újezd zahrnující území dnešní Olešnice, Ždírnic a Borovnice. Plánovité osidlování příhraničních oblastí lze přisoudit rodu Švábeniců, ačkoli některé osady vznikaly již před jejich působením v kraji. Do roku 1250 je osidlování realizováno českými lokátory, po tomto roce převažují spíše Němci nebo kolonizace smíšená. Z doby před začátkem německé kolonizace pocházejí ještě české obce Brusnice a Žďár.

Po roce 1260 přicházejí do země na pozvání Přemysla Otakara II němečtí kolonizátoři především ze Slezska (tzv. slezská kolonizace), kteří osidlují dosud pusté oblasti nebo doosidlují původní české vesnice v Lese Království. Takto vznikají například Huntířov a Kocléřov. Na této kolonizaci se podílelo i české obyvatelstvo. Většinou lánové vsi vznikaly kolem toků v úrodných údolích, podél cest a v chráněných polohách i výše. Místní názvy jsou odvozeny buď od páteřního potoka (hustý porost olší podél břehů v Olešnici, červené dno bystřiny v Čermné) či od prvních osadníků, zakladatelů a pánů (Kokotov, Chotějovici, Pilingus, lidé Vlkoví, Hain). Protože vsi vznikaly za hraničním hvozdem, vzdálené od vnitrozemí, mluví se o tzv. vnější kolonizaci. Výjimkou v tomto ohledu jsou městečko Pilníkov nebo některé obce na okraji staršího osídlení jako jsou Kladruby nebo Ždírnice. Zbytkem hraničního hvozdu je nynější Les Království a navazující lesy kolem Bradla, v nichž docházelo k mýcení ještě v 19. století, kdy vznikaly osady Výšinka, Hájemství aj.. Postupem věků se osudy jednotlivých vsí a obcí měnily podle toho, jak patřily různým a různě úspěšným majitelům o čemž svědčí řada staveb, památek, krajina i dnešní tvář obcí.

Až do vzniku Československa nemělo národnostní složení obcí větší politický význam. Pod vlivem historických událostí a majitelů panství se střídala správa česká s německou. Od 18. století do roku 1945 v kraji dominovalo obyvatelstvo německé národnosti. Po ukončení druhé světové války bylo německé obyvatelstvo valnou většinou odsunuto a kraj byl dosídlen z vnitrozemí. Nové osídlení však nedosáhlo míry potřebné pro zachování intenzity zemědělského využívání krajiny ani pro zachování rozvíjejícího se místního průmyslu.

Dodnes je charakteristickým rysem obcí mikroregionu podélné uspořádání s rozptýlenou zástavbou na svazích, v údolích, s osadami v okrajových polohách a na vzdálených samotách. Malou hustotu osídlení umocnil zánik domů i celých osad po poválečném odsunu německého obyvatelstva. Např. osady a vsi Jirský důl, Olimberk, Molkentöpfe, Hajnův dvůr aj. nezanechaly vyjma vzpomínek, pamětníků a záznamů na mapách žádný důkaz o své existenci. Jiné od center vzdálené osady a části obcí zachránila péče majitelů rekreačních chalup.

Česko - německé prolínání

Pod vlivem historických událostí se v obcích současného Společenství střídala správa česká s německou a v určitých časových obdobích převládala jedna nad druhou. Od 18. století do roku 1945 dominovalo německé obyvatelstvo. V roce 1938 se všechny obce nynějšího mikroregionu staly součástí německé Třetí říše, sousední česká sídla byla zahrnuta do Protektorátu Čech a Moravy. Hranice procházela na jih od Kohoutova nad Dvorem Králové a na západ od Horní Olešnice v Dolní Kalné. Po ukončení druhé světové války docházelo k odsunu německého obyvatelstva z oblasti a souběžně k dosidlování přistěhovalci z ostatních koutů tehdejšího Československa, popř. krajany z Volyně či Rumunska.

Významné události obcí SOP:

- 1277 Přemysl Otakar II. zřizuje jednotný trutnovský manský kraj s hospodářskými středisky Trutnov, Hostinné a Dvůr Králové, aby si u lenních pánů zajistil poslušnost a příjem z hospodářského zisku.
- 1355, Staré Buky První písemná zmínka o obci. Na místní tvrzi sídlili manové trutnovského hradu. Starobucké sídlo v průběhu staletí měnilo své majitele. Od r. 1627 ho vlastnil císařský hejtman Jan Jakub de Wagghi, který z tvrze vybudoval malý zámek, což přispělo k jeho zadlužení. Syn musel v roce 1701 sídlo prodat Bertoltu Vilémovi z Valdštejna. V roce 1745 byl zámeček nenávratně zničen pruským vojskem krále Fridricha II.
- konec 14. století, Vlčice Místní léno vlastní rod Zilvárů, který spravoval i sousední Pilníkov, Čermnou a Staré Buky (až do roku 1622). V polovině 15. století vystavěl z kamene původně dřevěný hrad Břečtejn, později zvaný Silberstein (lokalita Hrádeček), zpustl za třicetileté války.
- počátek 15. stol., Chotěvice Za husitských nepokojů byl vyhnán katolický farář a zničen kostel. Po rozšíření protestantství v 16. století jsou v obci pořádány večeře Páně, o čemž svědčí náhrobní desky pastora na hřbitově. Po roce 1627 jsou obyvatelé nuceni k návratu ke katolické víře.
- 1559, Německá Brusnice (Hajnice) Zvonař Václav Farář z Hradce Králové ulil zvon pro obec Brusnice. Na zvonici zdejší věže, která pochází z 2. poloviny 15. století se zachoval dodnes.
- 1578 - 1606, Dolní Olešnice Za vlády Waldsteinů přestavěl stavitel Carlo Valmadi místní kostel sv. Jakuba, kde vytvořil dnes unikátní renesanční sgrafitovou výzdobu.
- kolem roku 1590, Dolní Olešnice Jindřich z Waldsteina zahájil stavbu zámku v Nových Zámcích.
- 1618, Vlčice Adam Zilvár, majitel rozsáhlého vlčického panství, se účastnil stavovského povstání. Roku 1622 byl odsouzen a jeho statky mu byly konfiskovány. O rok později kupuje Vlčice Albrecht z Waldsteina.
- 1620, Kohoutov Místní sedláci se účastní bitvy na Bílé hoře, většina padla.
- 1627, Vlčice Jan Amos Komenský navštěvuje na místní tvrzi knihovnu Adama Zilvára, kde objevil Bodinovu didaktiku, kterou přepracoval a zdokonalil a vydal pod názvem Velká didaktika. O rok později prochází okolím Dolní a Horní Olešnice na své cestě do exilu v polském Lešně.
- po roce 1648 Následkem třicetileté války jsou místní vesnice liduprázdné, stavení zpustlá, pole zanedbaná, lidé hromadně opouštějí domovy a utíkají za hranice.
- 1675, Vlčice Jan Adolf, kníže ze Schwarzenbergu, zakoupil vlčické panství a v celém kraji postupně zavedl plátenictví.
- 1726, Kocbeře Hrabě Špork z nedalekého Kuksu loví v místních lesích. Na památku je zde zachován kámen s vytesaným jelenem a hraběcím znakem.
- září 1745, Horní Žďár (Hajnice) Pruský král Friedrich II. svedl v Horním Žďáru vítěznou bitvu, ale po těžkých ztrátách ustoupil do Slezska.
- 1757-1764, Německá Brusnice (Hajnice) Postaven barokní kostel sv. Mikuláše na místě původního dřevěného.
- 1775, Vlčice Poddaní třinácti vesnic patřících k vlčickému panství se na Humlově kopci u Trutnova zúčastnili stavovského povstání, které vyvrcholilo zastřelením deseti povstalců. Připojili se rovněž obyvatelé současné Hajnice, kde rychtář z Kyjí Georg Hetfleisch byl členem devítičlenného selského guberna.
- 1778, Kocléřov (Vítězná) Na výšinách severně od Kocléřova bylo po sedm týdnů rozloženo pruské vojsko. Došlo tam k menším srážkám s vojskem rakouským.
- 1797, Vlčice Nový majitel panství průmyslník Jan František Theer ze Silbersteinu, povýšený do šlechtického stavu, nechává přestavět vlčickou tvrz na zámek.
- 1799, Dolní Olešnice Panství bylo zakoupeno císařským radou Františkem Deymem ze Střítěže, jehož rod zasahoval i do správy Chotěvic a Čermné. Rodinná hrobka Deymů se nachází na jižní straně hřbitova za kostelem sv. Jakuba v Dolní Olešnici.
- 1835, Kohoutov V obci se narodil Jan Schmitt, který se stal profesorem na vídeňské konzervatoři a vynikl jako hudební skladatel.
- 1836 V Podkrkonoší vznikla první textilní továrna. Na konci 50. let 19. století je z deseti rakouských přádelen devět na Trutnovsku.
- 1854, Kocbeře V obci vznikla malá továrna na hedvábné látky, kde v době rozkvětu textilního průmyslu pracovalo 500 lidí. Pro domácí pracovníky dal postavit majitel Eisenberger několik velikých domů.
- 1861 - 1863, Chotěvice Kaplan Johann Weber dokončuje v obci honosnou stavbu neorománského kostela. Peníze získal sbírkami v zemích Rakouska, Německa, Itálie a Francie, které za tímto účelem sám prošel.
- 1864, Čermná Obec zachvátil černý tyfus a vyžádal si několik obětí.
- 1872, Pilníkov Založena průmyslová tradice v obci - postavení továrny na stroje, která postupně měnila druh výroby, v roce 1948 provoz ukončen a objekty využívány jako sklady. Další průmysl v Pilníkově: slévárna (1889 - dnes ZVU), cihelna (1903 - 1947) a výroba umělých vláken Silkin (1906 - 1935).
- 1878, Huntířov (Vítězná) Řezbář Rudolf Wihan naučil místní vyřezávat z lipového dřeva. Výrobky šly dobře na odbyt, byly vyváženy až do Ameriky. Vzniklo několik dílen, které zaměstnaly až 300 dělníků.
- 1880, Kohoutov Zavedeno košíkářství, kterým se živilo mnoho lidí.
- 1886, Vlčice Po bitvě prusko - rakouské u Trutnova byl na místním zámku krátkodobě zřízen lazaret, kam museli i obyvatelé z Čermné dodávat jídlo. Tři rakouští vojáci, kteří zranění podlehli, jsou pochováni na místním hřbitově.
- 1901, Německá Brusnice (Hajnice) Obec čítá 214 domů, plochu 1 033 hektarů a 1072 německých obyvatel římskokatolického vyznání.
- říjen 1909, Čermná "Nad obcí letěl vzdušný balón ze žlutého hedvábí s nápisem "Dűsseldorf". Snesl se blízko nad zem a v lese se mu vlečné lano zapletlo do stromů. Balón byl pilotován dvěma německými důstojníky. Vyprostit se jim pomohli učitelé Hampel a Goll a hostinský Nagel - lano zkrátili o 70 m a balón se zase vznesl. Uříznutý kus lana byl poslán do Dűsseldorfu, odkud došel dík za pomoc. "
- březen 1921, Chotěvice Nad obcí prolétlo první letadlo - dvouplošník.
- srpen 1929, Chotěvice Výnosem Ministerstva školství byla v obci zřízena česká menšinová škola, která se pro nedostatek dětí otevřela až v roce 1936, kdy zde byli čtyři žáci. V roce 1937 uzavřena.
- 1938, Chotěvice V obecních volbách v pohraničí výrazně zvítězila sudetoněmecká strana, která se výrazně angažovala pro Hitlerovo Německo. Němečtí obyvatelé Chotěvic povstali proti nově vzniklé čs. vládě, která tuto stranu zakázala. Nepokoje potlačila čs. armáda.
- podzim 1938, Pilníkov Po té, co se obec stala součástí Třetí říše, došlo k vysídlení českých rodin, zůstalo kolem dvanácti smíšených manželství.
- podzim 1938, Ždírnice (Horní Olešnice) Osada Ždírnice, kde žili převážně Češi, byla omylem připojena k Třetí říši. Na konci listopadu hranice upraveny a vyznačeny až za Ždírnicí (hranice Protektorátu procházely mezi Dolní Kalnou a Horní Olešnicí, ve které už převažovali Němci).
- 1941-1945 Na území trutnovského okresu zřízeno několik internačních pracovních a zajateckých táborů. (V Chotěvicích v roce 1945 zemřelo 13 ruských a 2 polští zajatci, kteří zde byli na práci).
- květen 1945, Vlčice Poslední majitel panství a prosperujícího zámeckého pivovaru Reimann spáchal po kapitulaci Německa s celou rodinou sebevraždu u Janského dvora, kde se do dnešních dnů zachoval u lesíka jejich hrob. Začíná odsun německých obyvatel vyjma rodin antifašistů, smíšených manželství, popř. nepostradatelných odborníků a dělníků. Objevují se první dosídlenci a mezi nimi i "zlatokopové", kteří po kraji drancují obydlí a kradou dobytek.
- 6. srpna 1945, Kocbeře V rámci tzv. divokého odsunu se 300 příslušníků německé národnosti určených k vysídlení shromáždilo na předem určeném seřadišti, kde lékaři prováděli zdravotní prohlídky. Výsledek vyšetření byl zaznamenán do předávacích dokladů pro úřady v sovětské okupační zóně. Po zdravotní a osobní prohlídce se Němci vydali pěšky do Dvora Králové, kde ně čekala nákladní auta. Manželé Bedřich a Anna Richterovi podali stížnost, kde uvádějí, že mezi vypovězenými obyvateli bylo 114 antifašistů, zatímco 40 členů bývalých nacistických organizací v obci zůstalo. Transport s 2360 osobami německé národnosti Královédvorska byl vypraven z vlakového nádraží směr Děčín.
- srpen 1945, Chotěvice První obec na vrchlabském okrese, kde žijí z 90% obyvatelé české národnosti, přičemž v roce 1930 zde žila většina Němců.
- říjen 1945 Fond národní obnovy oficiálně přebírá do správy veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích a přiděluje ho českým dosídlencům.
- prosinec 1945, Kocléřov a Huntířov (Vítězná) Z popudu okresní vyšetřovací komise bylo zatčeno 68 Němců, členů nacistických organizací SS a SA, kteří byli dosud na svobodě. Během vazby tři vězňové spáchali sebevraždu.
- 1946 Dokončeno vystěhování Němců. Pamětníci odhadují, že např. na celém území současné Hajnice bylo při divokém odsunu zabito 30 původních německých obyvatel.
- listopad 1948, Chotěvice Klement Gottwald, prezident Československa, je jmenován čestným občanem Chotěvic.
- 1949, Pilníkov Prvních 15 družstevníků přešlo do společného hospodaření a založilo JZD. O rok později jsou v družstvu všichni hospodáři z obce.
- 1954-1959, Pilníkov Pro potřeby JZD byly v obci vystavěny: kravíny pro celkem 150 dojnic, porodnice prasnic, skladovací haly, drůbežárny pro celkem 750 kusů a kydací zařízení.
- 1961, Chotěvice Z poutního vršku, nad dnes již zaniklou osadou Sv. Kateřina, odstřelen zachovalý kostelík ze 14. století.
- 1961, Vítězná V rámci systému střediskového osídlení, kterým socialistický stát upřednostňoval budoucí prosperující centra, vznikla obec Vítězná spojením pěti osad (Hájemství, Kocbeře, Huntířov, Komárov a Záboří). Polovinu jejího katastru tvoří lesy.
- srpen 1968, Čermná Okupační sovětská armáda se u Hostinného nechala zmýlit matoucím nastavením směrovky na Prahu. Se svými tanky i plnou technikou uvízla v uzavřeném údolí na severním konci Čermné, odkud podnikla náročný otočný manévr zpět na hlavní silnici.
1976, Dolní a Horní Olešnice Směrný vodohospodářský plán ČSSR nařizuje v obci stavební uzávěru na objekty trvalého charakteru z důvodu plánovaného zatopení území vodní nádrží Vestřev. Zrušeno v roce 1990.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Kocbeře

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Vzdálenost meteostanice od obce Kocbeře: 5 km

Poslední data: 22.10.2017 23:10

Umístění: 315 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Dvůr Králové nad Labem

Teplota
4,7
°C
Zdánlivá teplota
2,4
°C
Rosný bod
4,7
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
11,1
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1013,6
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
1,4
m/s
Nárazový vítr
1,7
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Dvůr Králové nad Labem

Dnes
7/13
°C
Zítra
6/11
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Kocbeře se také nachází

Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Bílá Třemešná

Bílá Třemešná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 1 318

/
Brod

Brod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Brzice

Brzice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 229

/
Bukovina

Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Chotěvice

Chotěvice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 037

/
Choustníkovo Hradiště

Choustníkovo Hradiště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 562

/
Chvalkovice

Chvalkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 741

/
Dolní Brusnice

Dolní Brusnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 376

/
Dolní Dehtov

Dolní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Dolní Nemojov

Dolní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/ / /
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 370

/
Dubenec

Dubenec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 686

/
Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové nad Labem

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 15 697

/
Hájemství

Hájemství

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Hajnice

Hajnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 971

/
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 426

/
Hořičky

Hořičky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 541

/
Horní Dehtov

Horní Dehtov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Horní Dolce

Horní Dolce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Horní Nemojov

Horní Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/ / /
Horní Žďár

Horní Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Hřibojedy

Hřibojedy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 215

/
Huntířov

Huntířov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Hvězda

Hvězda

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Kašov

Kašov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Kocléřov

Kocléřov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Kohoutov

Kohoutov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 263

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Krabčice

Krabčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Křižanov

Křižanov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Kuks

Kuks

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 268

/
Libotov

Libotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 187

/
Lipnice

Lipnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Litíč

Litíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 165

/
Malá Bukovina

Malá Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Maršov u Úpice

Maršov u Úpice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 182

/
Mezilečí

Mezilečí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 145

/
Nemojov

Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 732

/
Nouzov

Nouzov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (JZ)

/
Nové Kocbeře

Nové Kocbeře

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Nové Lesy

Nové Lesy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/ /
Nový Dvůr

Nový Dvůr

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Nový Nemojov

Nový Nemojov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Nový Rokytník

Nový Rokytník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Pilníkov

Pilníkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 1 229

/
Posadov

Posadov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Proruby

Proruby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/ /
Řečice

Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Slotov

Slotov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Souvrať

Souvrať

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Stanovice

Stanovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 58

/
Staré Buky

Staré Buky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 569

/ /
Střeziměřice

Střeziměřice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Střítež

Střítež

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Studenec

Studenec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Velehrádek

Velehrádek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Velká Bukovina

Velká Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Verdek

Verdek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Vítězná

Vítězná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 372

/
Vlčkovice v Podkrkonoší

Vlčkovice v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 374

/
Výhled

Výhled

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Výšinka

Výšinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Záboří

Záboří

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Zábřezí

Zábřezí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Zábřezí-Řečice

Zábřezí-Řečice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 140

/
Zálesí

Zálesí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Zaloňov

Zaloňov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 461

/
Zboží

Zboží

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Žďár

Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Žireč

Žireč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)

/
/ / / / / / / / / / / /
Hrad Pecka

Hrad Pecka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 18 km (Z)

/ /

Reklama
Víte že?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aquapark Hradec Králové

Aquapark Hradec Králové je ve vzdušné vzdálenosti 27 km od obce Kocbeře?

Aquacentrum v Městských lázních Hradec Králové nabízí řadu atrakcí, ze kterých si jistě vyberete! Můžete se projet tobogánem, zaplavat si v bazénu, užít si umělé vlnobití, poležet si ve vířivce či horkém bazénku. V bazénu jsou instalovány vodní trysky a umělý proud.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Nové Pace

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Nové Pace je ve vzdušné vzdálenosti 24 km od obce Kocbeře?

Kostelík sv. Mikuláše v Nové Pace je soukromým majetkem a stojí v soukromé zahradě pana Adama Kretschmera.

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Dnes má svátek Sabina a ve správním obvodu obce Dvůr Králové nad Labem se toto jméno vyskytuje přibližně 27x?

Nejčastější jména ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Jiří (891x), Jan (830x), Petr (787x), Jana (759x), Josef (629x), Jaroslav (614x), Martin (549x), Pavel (504x), Tomáš (498x), Marie (478x), Hana (467x), Zdeněk (458x), Eva (437x), Miroslav (403x), Věra (373x)?

Název obce Kocbeře se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

ZOO Dvůr Králové nad Labem

ZOO Dvůr Králové nad Labem je ve vzdušné vzdálenosti 5 km od obce Kocbeře?

ZOO Dvůr Králové je jednou z největších a asi také nejznámějších zoologických zahrad v České republice. Chová se zde více jak 360 druhů zvířat na rozloze 71 ha. Zoo leží na okraji Dvora Králové nad Labem a je jednou z nejuznávanějších zoologických zahrad ve světě, která se zaměřuje především na chov afrických zvířat.

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové

Botanická zahrada léčivých rostlin Hradec Králové je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Kocbeře?

Botanická zahrada léčivých rostlin je účelovým zařízením Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která zabezpečuje pěstování léčivých rostlin pro pedagogické a výzkumné účely.

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 50 000 obyvatel je Hradec Králové s 90 399 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 27 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Kocbeře 267 mužů a 243 žen?

UNESCO - Kutná Hora

UNESCO - Kutná Hora je ve vzdušné vzdálenosti 71 km od obce Kocbeře?

Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byly na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1995.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem jsou: Novák (85x), Nováková (84x), Novotný (77x), Novotná (75x), Janeček (70x), Voňka (63x), Černá (62x), Svobodová (61x), Munzar (59x), Horáková (59x), Horák (59x), Peterová (57x), Janečková (57x), Rejlová (56x), Malá (56x)?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Reklama