Historie obce Horní Dvořiště
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. O původně gotickém kostelu Archanděla Michaela, jenž stojí v jihovýchodním rohu náměstí, jsou zmínky už z roku 1252. Dokončen byl v roce 1511, od roku jej měli cisterciáci z Vyššího Brodu. V roce 1738 bylo celé městečko včetně kostela zachváceno ohněm, při přestavbě dostala věž barokní báň. Poslední úprava kostela byla provedena v roce 1904. V současnosti se v této zajímavé církevní památce konají bohoslužby jen jednou měsíčně. Ze hřbitova u kostela, na němž se pochovávalo ještě v druhé polovině 19. století, se zachovala především výrazná hrobka rodiny Gillenbergů. Celou jižní stěnu bývalého hřbitova zabírá budova jednopatrové fary. V druhé polovině devatenáctého století žilo v Horním Dvořišti sedm set šedesát jedna obyvatel, byla zde škola a pivovar. K městečku patřily mlýny Edelmühle a Stegmühle a huť Jägerhäusel. Směly se konat čtyři výroční trhy, týdenní trhy byly ve středu. Významnou událostí, která ovlivnila život v Horním Dvořiští, byla stavba Dráhy císařivny Alžběty z roku 1872. Koleje se sice městečku vyhnuly, ale v Českém Heršlágu, necelý kilometr jihovýchodně, byla zřízena železniční stanice, která se po roce 1918 změnila na velké nádraží s celnicí. Po roce 1938 bylo Horní Dvořiště na území Německé říše, po osvobození americkou armádou (poděkováno na pomníku však bylo Rudé armádě) v květnu 1945 bylo vráceno Československu a většina obyvatel německé národnosti se musela vystěhovat za hranice. Městečko sice bylo dosídleno, avšak kvůli různým omezením, která vyplývala z přítomnosti Pohraniční stráže, se sem lidé nehrnuli a jeho rozvoj stagnoval.
