Obecní znak
Základní informace
Kraj:Jihočeský
Okres:Český Krumlov
Správní obvod:Kaplice
GPS souřadnice:48.829486N, 14.462517E
Nadmořská výška:548 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1266 (758 let)
Katastrální výměra:4 039 ha
Počet obyvatel:3 728
PSČ:382 32
Adresa URL:www.velesin.cz

Části obce Velešín: Bor, Chodeč, Holkov, Skřidla

Historie obce Velešín

Osada Velešín byla založena pravděpodobně ve 13. století v souvislosti s výstavbou hradu na ostrohu nad řekou Malší. Hrad Velešín je poprvé zmiňován v listině z roku 1266. V první třetině 13. století byl založen jako královský hrad - pravděpodobně Přemyslem Otakarem I. nebo Václavem I. Výstavba hradu měla zřejmě pomoci posílit královskou moc v okrajových a málo obydlených částech říše, posádka se také patrně měla podílet na ochraně důležité obchodní stezky směřující do hornorakouského Freistadtu. V držení královské komory však hrad nezůstal dlouho. Roku 1265 vyměnil král Přemysl Otakar II. velešínské panství s Čéčem z Budějovic za Hlubokou a Budějovice. Čéč však Velešín zanedlouho prodal Benešovi Pyšnému. Jím zde začala vláda Michaloviců. Král Přemysl Otakar II. sice Benešovi Velešín odebral, ale Václav II. ho 28. srpna 1283 navrátil Benešovu synovi Janovi z Michalovic. Ve vlastnictví pánů z Michalovic pak Velešín setrval déle než jedno století. V roce 1387 hrad, k němuž náležely Latrán a městečko na levém břehu Malše, vesnice Sedlce, Tolišovice, Chlum Polžov, Kladějov a další majetek, prodal Jan IV. Michalec z Michalovic Oldřichovi z Rožmberka. Ve vlastnictví Rožmberků se Velešín nacházel až do vymření rodu Petrem Vokem v roce 1611. Za vlády Rožmberků se Velešín dočkal povýšení na městečko s právem pořádat trhy; zřejmě až v éře této vrchnosti začal také používat vlastní znak.

Původně samostatné panství, které se rozrostlo až po Benešov nad Černou, Malonty a Tichou, bylo ve druhé polovině 15. století v rámci rožmberského majetku začleněno pod novohradský velkostatek, také význam nevelkého hradu neskýtajícího přílišné pohodlí poklesl. Třebaže za husitských válek posloužil jako pevná opora, byl hrad opuštěn již za Voka II. z Rožmberka koncem 80. let 15. století. Ještě v roce 1541 ho označil Petr V. z Rožmberka jako „zámek pustý", již k roku 1613 se ale vztahuje záznam „tvrz zbořená u Velešína, kdež ještě nemálo zdí se spatřuje".

Po smrti Petra Voka vzešel ze sporu o rožmberské dědictví vítězně Jan Jiří ze Švamberka. Již jeho syn Petr, který se přidal k opozici nekatolických stavů proti císaři Ferdinandovi II., ale ve víru počátků třicetileté války o statky přišel. Listinou ze 6. února 1620 císař Ferdinand II. věnoval panství Nové Hrady, jehož součástí byl i Velešín, Karlu Bonaventurovi z Longuevalu, hraběti Buquoyovi. Nedlouho předtím, v červnu 1619, vojáci právě tohoto císařského vojevůdce Velešín obsadili a poplenili. Buquoyové pak byli velešínskou vrchností až do zrušení poddanství v roce 1848.

Vedle práva pořádat týdenní a nejprve dva, od roku 1577 tři výroční trhy ročně patřila k významným privilegiím Velešínských také vrchností potvrzená práva vařit i prodávat pivo a svobodně nakládat se svým majetkem v případě smrti (ten totiž původně podléhal odúmrtnímu právu). Poslední rožmberský vladař Petr Vok stanovil, že se ve Velešíně mohou nově usazovat řádní řemeslníci a hodní lidé, a určil také právo mílové, podle něhož se do vzdálenosti jedné míle (11,23 km) nesměli nově usazovat vykonavatelé některých řemesel. Poměry po událostech třicetileté války naopak dokresluje právo výhostní, umožňující opustit zpustošený domov, které 7. února 1623 stanovila Marie Magdalena Buquoyová. Obyvatelé městečka se mohli nejen vystěhovat z Velešína, ale za poplatek ve výši desetiny hodnoty majetku vezeného s sebou mohli odejít i ze země.

Dlouhodobost hospodářského úpadku z pobělohorské doby dokresluje popis městečka z poloviny 18. století. Tereziánský katastr líčí Velešín jako chudé sídlo, které přesto, že leží u zemské silnice, nemá ani slušný zájezdní hostinec. Teprve o století později se poměry změnily k lepšímu. Podobně jako v předchozí etapě relativního rozkvětu - ve druhé polovině 16. století - se v okolí Velešína těžilo v 19. století stříbro. Pokusy ale brzy skončily, když se ukázalo, že se nedaří dosahovat očekávaných zisků. Pozůstatky štol z let 1823 - 1828 se v údolí Malše zachovaly až do 70. let minulého století, kdy je zalily vody přehrady. Význam Velešína prohloubilo budování koněspřežky, která zahájila pravidelný provoz 1. srpna 1832, a posléze železnice pro parní provoz. Obyvatelstvu se ale koleje nelíbily - připravily totiž o živnost ty, kteří dosud vyráželi na dálkové trasy jako formani, a stěžovali si i hostinští, pekaři, kováři i další, kteří dosud vozkům poskytovali své služby. Ani sedláci nebyli spokojeni, protože parní vlaky je připravily o oblíbený výdělek spojený se zásobováním procházejících vojsk a s doprovázením či převážením hnanců. Hospodářský rozmach podporoval vznik živnostenské záložny v roce 1889, k níž mnohem později - roku 1931 - přibyla kampelička, zřízená především jako spořitelní a úvěrové družstvo pomáhající drobným zemědělcům. Pokrok přišel také v podobě zavedení telefonu v roce 1885 a telegrafu v roce 1896.

Ve druhé polovině 19. století rozkvétala v městečku spolková činnost. Nejaktivnější činnost vyvíjely spolky zpěvácký (vzniklý roku 1874), hospodářský (1887) a okrašlovací. Velešín, jehož historickou tvář prakticky zničily tragické požáry, stál také na čele hasičského hnutí. Hasičský spolek se ustavil v roce 1877, roku 1883 byla v městečku založena první jihočeská hasičská župní jednota, k níž se přihlásily obce Besednice, Křemže, Kamenný Újezd, Ledenice, Plav a Trhové Sviny. Roku 1895 sdružovala již 26 hasičských sborů s 1 199 členy. V pozdějších dobách se rovněž rozvíjelo ochotnické divadlo. S Velešínem je také spjato působení vlasteneckého kněze, básníka a sběratele lidové slovesnosti Josefa Vlastimila Kamarýta.

Dvacáté století přineslo obyvatelům Velešína dobu nebývalých zvratů. S nadšením vítalo obyvatelstvo ustavení samostatného československého státu v roce 1918 - na rozdíl od některých měst v sousedství, kdy třeba v Kaplici zklidňovali německy hovořící nespokojence vojáci střelbou z děl. I muži padlí na frontách první světové války, kde bojovali za rakousko-uherskou vlast a císaře pána, byli později připomínáni jako oběti, které položily životy za dlouho očekávanou svobodu. Ve Velešíně se v listopadu 1918 ustavil národní výbor, k němuž se připojily i okolní obce. Jeho členové se v době, kdy ještě nefungovaly nové československé orgány, snažili především zabraňovat vývozu potravin, paliva a dalšího pro republiku potřebného materiálu do Rakouska.

Život v městečku v období mezi dvěma světovými válkami ovlivňovala více než kdy předtím politika. Mínění a vůle jednotlivých stran nabývaly na důležitosti. Převahu, jak opakovaně ukázaly volby, měli sociální demokraté, následovali agrárníci, lidovci a národní demokraté. Později o sobě začínali výrazněji dávat vědět i komunisté.

K významné proměně městečka přispělo zavedení elektřiny, o které zastupitelé usilovali již od roku 1913. První elektrárna se v roce 1919 rozběhla v Pučeglově mlýně na Malši. V roce 1940 převzaly starost o zásobování proudem Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích. Na Malši se také výrazně rozvíjel rekreační ruch, byť mnozí obyvatelé městečka nepohlíželi na příliv výletníků vstřícně. Postavení letoviska ztratilo Velešínsko až v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s budováním římovské přehrady.

Obživu obyvatelům Velešína začalo poskytovat nejen podnikání převážně zemědělského charakteru či řemesla s ním související, ale hlásil se také nástup průmyslové výroby. V roce 1919 se pod názvem Jevan rozběhla elektrotechnická a nástrojařská výroba. Tu v roce 1925 vystřídala činnost Jihočeského výrobního družstva pro potřeby elektrotechnické, strojírenské a kovoprůmyslové. Podnikání zde rozjely také betonárna a družstvo Radio - tyto firmy ale zkrachovaly. Naopak velmi dobře se dařilo firmě bratří Steinerů, která od roku 1924 vyráběla nábytkové kování a později také součástky pro letadla; počátkem roku 1938 pak velešínskou kovovýrobu soustředil Jihočeský kovoprůmysl - Jikov.

Druhá světová válka výrazně zasáhla do života obyvatel městečka. Už před jejím začátkem bylo v okolí Velešína zřejmé, že se schyluje ke konfliktu. Ředitelství opevňovacích prací zde totiž v roce 1938 budovalo linii betonových bunkrů. Ty pak byly o rok později zlikvidovány. Do dnešních dnů se na několika místech zachovaly jen nenápadné rozvaliny. Po Mnichovu se Velešín stal pohraničním městečkem. Mnozí jeho obyvatelé se však s okupací nesmířili a pokoušeli se o aktivní odpor, řada z nich zaplatila odbojovou činnost životem. Největší proslulosti dosáhl Prokop Brázda, který padl jako pilot v řadách britského královského letectva.

Od počátku roku 1945 přicházelo do Velešína množství takzvaných národních hostů. Šlo o rodiny převezené z nebezpečného severu Německa, které v městečku setrvaly do přelomu dubna a května, přidávali se také lidé, kteří se chtěli dostat do Německa, a posléze i vojáci prchající před Rudou armádou do americké zóny. V lednu a v květnu projížděly po trati kolem Velešína transporty vězňů z koncentračních táborů. Poslední z těchto takzvaných vlaků smrti se podařilo zastavit a vězně osvobodit. Práce spojené s péčí o ně řídil revoluční národní výbor, který se poprvé představil veřejnosti 5. května 1945. Osvobozenecké armády dorazily do Velešína 9. května. Nejprve přijeli Američané, o několik hodin později i Rudá armáda. Protože Velešín ležel na demarkační linii oddělující zóny vlivu obou vojsk, pobývali zde společně Američané i Sověti. Na klidném průběhu posledních válečných dnů měli významný podíl také vlasovci. Příslušníci této kontroverzní armády 6. května 1945 u Netřebic zastavili trestnou výpravu Hitlerjugend a příslušníků SS, kteří směřovali do Velešína pomstít odzbrojení místní skupinky SS nově ustavenou Národní strážní gardou. Kromě té se ještě z řad občanů Velešína ustavila Národní ochranná stráž. Po válce se ve Velešíně začali shromažďovat Němci z pohraničí. Bývalý tábor Hitlerjugend ve Strahově totiž fungoval jako sběrné místo pro lidi čekající na odsun do Bavorska. V letech 1945 - 1946 tam pobýval i bývalý schwarzenberský archivář K. Tannich. Ve Velešíně se ujal pořádání místního archivu, byl však odsunut dříve, než práci dokončil.

Poválečné období nedávalo tušit, jaký obrat vezme vývoj v únoru roku 1948. Květnové volby do místních zastupitelských sborů v roce 1946 přinesly ve Velešíně mimořádně vyrovnané výsledky. V místním národním výboru vzešlém z těchto voleb měli lidovci a komunisté po pěti členech, sociální demokraté a národní socialisté měli po čtyřech zástupcích. Až do konce února 1948 dokázali všichni spolupracovat ku prospěchu obce bez planého politikaření. Na základě dekretu prezidenta Beneše o znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců byl znárodněn i velešínský Jikov. Počet pracovníků tam během okupace překročil 1500 lidí (byť někteří tam získali zaměstnání hlavně proto, aby se vyhnuli totálnímu nasazení na práci v Německu či v Rakousku) - a třebaže poválečné změny přinesly odliv lidí, stále tam zůstávalo 650 zaměstnanců. Ti v lednu roku 1946 na celozávodní schůzi, jíž se účastnil i tehdejší ministr průmyslu Bohumil Laušman, rozhodli, že si přejí znárodnění. To však nepřineslo očekávané úspěchy, nebylo ani jasno, na jaký výrobní program se továrna zaměří, a tak se na počátku roku 1948 začaly objevovat úvahy, zda by nebylo lépe přeměnit závod zpět na akciovou společnost. Místo toho ale přišly únorové události osmačtyřicátého roku - a i Velešín vyjádřil podporu gottwaldovskému vedení.

Vůdčí silou se na čtyři desetiletí stali komunisté. Přišla kolektivizace zemědělství, jednotné zemědělské družstvo bylo po třech nezdařených schůzích založeno 12. června 1950. Úspěchy se měřily tím, co se podařilo vybudovat. Skutečností je, že druhá polovina minulého století zásadně změnila vzhled Velešína, jichž výrazně přibývalo zejména v souvislosti se zaměstnáním v Jihostroji, proměnil se i způsob života, ale také hodnoty, které lidé uznávali. Stalo se, že někteří v rámci honu na špióny, kulaky, diverzanty a nepřítele socialismu udávali i své sousedy a přátele. Někteří obyvatelé Velešína se však s působením komunistů nehodlali smířit. Nebylo málo těch, kteří byli z politických důvodů vězněni, jiní se rozhodli pro emigraci. Ale i ti, kteří zůstali, často volili únik do vlastního světa. I to bylo důvodem, proč v okolí Velešína začaly vyrůstat zahrádkové kolonie.
Doba po roce 1989 přinesla nové poměry i nové plány. Opět se rozvinulo soukromé podnikání, přišla plynofikace, části Velešína zásadně mění svoji podobu - například sousedství autobusového nádraží, kde někdejší rumiště v centru obce nahrazuje komerčně-obytná zóna. Významnou změnou bylo i to, že se Velešín 1. února 1996 dočkal povýšení na město.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Velešín

Počasí meteostanice Roudné

Vzdálenost meteostanice od obce Velešín: 11 km

Poslední data: 4.10.2024 05:30

Umístění: 403 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Roudné

Teplota
7,5
°C
Zdánlivá teplota
5,0
°C
Rosný bod
4,6
°C
Vlhkost
82,2
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1010,2
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,7
m/s
Nárazový vítr
2,4
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Roudné

Dnes
5/7
°C
Zítra
5/7
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Velešín se také nachází

Besednice

Besednice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 829

/
Blažkov

Blažkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Bor

Bor

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Branišovice

Branišovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Březí

Březí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Bukovec

Bukovec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Černice

Černice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Čertyně

Čertyně

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Chabičovice

Chabičovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Chlum

Chlum

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Chlumec

Chlumec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 106

/
Chodeč

Chodeč

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Dlouhá

Dlouhá

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Dolní Pláně

Dolní Pláně

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Dolní Stropnice

Dolní Stropnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Dolní Svince

Dolní Svince

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Dolní Třebonín

Dolní Třebonín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 340

/
Dolní Vesce

Dolní Vesce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Domoradice

Domoradice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Doudleby

Doudleby

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 468

/
Heřmaň

Heřmaň

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 201

/
Holkov

Holkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Horní Svince

Horní Svince

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (SZ)

/
Horní Třebonín

Horní Třebonín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Horní Vesce

Horní Vesce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Hubenov

Hubenov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Jamné

Jamné

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Jedovary

Jedovary

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Kamenný Újezd

Kamenný Újezd

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 2 596

/ /
Keblany

Keblany

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Kladiny

Kladiny

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Komařice

Komařice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 368

/
Kosov

Kosov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Krasejovka

Krasejovka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Krnín

Krnín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Lahuť

Lahuť

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Ločenice

Ločenice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 767

/
Lomec

Lomec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Malče

Malče

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Malčice

Malčice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Markvartice

Markvartice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Milíkovice

Milíkovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Mirkovice

Mirkovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 468

/
Mojné

Mojné

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 297

/
Mokrý Lom

Mokrý Lom

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 112

/
Něchov

Něchov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Nesměň

Nesměň

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Netřebice

Netřebice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 460

/
Nežetice

Nežetice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Opalice

Opalice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Pašinovice

Pašinovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Plav

Plav

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 433

/
Plešovice

Plešovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Polžov

Polžov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Pořešín

Pořešín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Pořešinec

Pořešinec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Přídolí

Přídolí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 689

/
Přísečná

Přísečná

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 187

/
Přísečno

Přísečno

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/ /
Radostice

Radostice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Rájov

Rájov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Rančice

Rančice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Raveň

Raveň

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Řevňovice

Řevňovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Římov

Římov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 962

/
Rozpoutí

Rozpoutí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Sedlce

Sedlce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Sedlice

Sedlice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Sedlo

Sedlo

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Skřidla

Skřidla

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Smrhov

Smrhov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Soběnov

Soběnov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 366

/
Srnín

Srnín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 321

/
Štěkře

Štěkře

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Stradov

Stradov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Straňany

Straňany

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Střítež

Střítež

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 356

/
Střížov

Střížov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 222

/
Svachova Lhotka

Svachova Lhotka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Svatý Jan nad Malší

Svatý Jan nad Malší

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 628

/
Todně

Todně

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Věžovatá Pláně

Věžovatá Pláně

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 158

/
Výheň

Výheň

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Zahořánky

Zahořánky

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Záhorkovice

Záhorkovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Zahrádka

Zahrádka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Žaltice

Žaltice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Záluží

Záluží

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Žďár

Žďár

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Zlatá Koruna

Zlatá Koruna

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 773

/
Zubčice

Zubčice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 427

/
Zubčická Lhotka

Zubčická Lhotka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Zvíkov

Zvíkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 98

/ / / / / / / / / / / /
Kleť (1084 m)

Kleť (1084 m)

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 14 km (Z)

/
Rozhledna na Kleti

Rozhledna na Kleti

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 14 km (Z)

/
ZOO Dvorec

ZOO Dvorec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 15 km (V)

/ / / / / / / /

Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2024 žilo v obci Velešín 1 835 mužů a 1 893 žen?

Ke dni 26.3.2021 žilo v Jihočeském kraji 631 803 obyvatel, z toho 312 168 mužů a 319 635 žen?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Chýnovská jeskyně

Chýnovská jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 72 km od obce Velešín?

Chýnovská jeskyně je národní přírodní památka ležící v katastrálním území obce Dolní Hořice východně od Tábora v Chýnovském krasu, která představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech.

Single trail Moravský Kras

Single trail Moravský Kras je ve vzdušné vzdálenosti 177 km od obce Velešín?

Singletrail Moravský kras je síť úzkých přírodních stezek pro horská kola v Moravském krasu. Stezky jsou rozděleny do tří okruhů, které jsou vhodné pro všechny úrovně jezdců.

Název obce Velešín se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

České Budějovice

Nejbližší obec nad 30 000 obyvatel je České Budějovice s 89 509 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 16 km?

České Budějovice (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Regionální muzeum v Českém Krumlově

Regionální muzeum v Českém Krumlově je ve vzdušné vzdálenosti 11 km od obce Velešín?

Regionální muzeum se nachází v čp. 152 na konci Horní ulice bezprostředně u mostu bývalé Horní brány v impozantní budově bývalého jezuitkého gymnázia (semináře).

Nejvyšším bodem v Jihočeském kraji je Plechý, pohoří Šumavy (1 378 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (330 m n.m.).

Lázně Třeboň

Lázně Třeboň je ve vzdušné vzdálenosti 29 km od obce Velešín?

Třeboň je město v okrese Jindřichův Hradec, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Kleť (1084 m)

Kleť (1084 m) je ve vzdušné vzdálenosti 14 km od obce Velešín?

Kleť je nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří, leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Reklama