Památky a zajímavosti Miletín
Ve městě Miletín se z historických pamětihodností nachází barokní zámek, v jeho blízkosti socha sv. Floriána a socha sv. Notburgy, kostel Zvěstování Panny Marie, zvonice, která patří k nejstarším památkám v Miletíně, pomníky obětem první i druhé světové války a další.
Na zámku můžete navštívit muzeum ochotnického divadla v Česku. Expozice se nachází ve čtyřech sálech miletínského zámku. V muzeu uvidíte unikátní sbírku malovaných opon, makety postav z vybraných inscenací, vstoupíte na jeviště a zkusíte se obsluhu základních divadelních technických zařízení.
Kostel Zvěstování Panny Marie
Náleží k nejstarším kostelů. Presbyterium bylo údajně postaveno ze základních kamenů rozbořeného "Kamenného hrádku" (Schlosberku) u Úhlejova a bylo klášterní kaplí. Duchovní správa za dob řádu Německých rytířů (1241 - 1423) byla řízena zvláštním farářem. Po zrušení kláštera (doby husitská) byly v kostele konány služby Boží pod obojí až do doby pobělohorské. V r. 1607 a 1608 byl kostel důkladně opraven ( Bartoloměj z Valdštejna). Naproti sakristii byla přistavěna kaple, zřízen kůr a k němu schody. R. 1662 za majitele Viléma Krištofa Maxmiliána z Valdštejna byly přemístěny postranní dveře - viz. Letopočet nad nimi uvedený a obnovena kazatelna. R. 1754 věnovala Marie Anna hraběnka z Morzinu na hlavní oltář obraz Navštívení Panny Marie (od Josefa Ruse z Litiče). Její manžel Ferdinand hrabě z Morzinu dal r. 1755 zhotovit postranní oltář sv. Jana Nepomuckého (obraz od Ondřeje Maywalda z Hradce Králové, oltář od Františka Dekrta z Hradce Králové). R. 1758 dali oba zhotovit postranní oltář sv. Anny (obraz J. Rus a oltář F. Dekrt). Dále hrabě z Morzinu daroval kostelu r. 1764 3 obrazy: sv Floriána, srdce Ježíšova a Panny Marie od J. Ruse). Marie Anna vyplnila vůli praděda V.K.M. Z Valdštejna, který odkázal kostelu 5 tisíc zlatých a ujistila příjmy farářovy (viz Zazděná kamenná deska v sakristii - pod nápisem znaky hrabat z Magni a Morzinu " zajímavost - kdykoli se deska opotí, třetí den se dostaví déšť"). V přistavěné kapli se zřídilo " Bratrstvo smrtelných úzkostí Krista Pána" oltář nad sakristií kůr literátský. Křtitelnice z cínu je z r. 1522, kámen pod ní z r. 1608. R. 1768 dal Josef Jan Sosnovec, svobodný pán z Vlkanova k hlavním dveřím přistavět síňku (směr k Parkáni), nade vchod znak Vlkánův. Hřbitov dal obehnat zdí (použity pomníky a náhrobky ze hřbitova). Na severní straně dal vystavět kostnici s oltářem a příhradami pro kosti. Při kopání základů pro síňku byly náhrobky od hlavních dveří vyzdviženy a do zdi síňky postaveny.
Miletínské lázně zv. Svatojanské
Lázně byly založeny v 18. století majitelkou panství Miletína, Marií Annou hraběnkou z Magni, provdanou z Kolovrat, později z Marzinu, a to nejpozději v r. 1750. U lázní byla totiž roku 1750 paní hraběnkou vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého a to "k pohodlí lázeňských hostí". Dům s byty pro hosty a hostinec byly dřevěné budovy. Na levém břehu Bystřice (nyní najdete na mapách potok "Bystrý" - historický název je však Bystřice) v údolí byla poustevna, k níž se šlo přes dřevěný most, níže byl krytý most z téhož materiálu, vedoucí ke koupelím. Dřevěný hostinec a dům pro hosty časem zchátraly, a proto je dal Hynek Václav Falge zbořit a r. 1834 nechal postavit nový zděný hostinec o jednom patře. Zároveň zřídil nový klenutý most ke koupelím. Koupelny s dřevěnými vanami a kotelna k ohřívání léčivé vody během světové války a v pozdějších letech úplně zpustly a byly rozbořeny. Kaple, hostinec i klenutý most však stojí dodnes.
Dřevěný kříž blíže kaple na skále a pod ním plechovou tabuli s modlitbou dala postavit Johanna, vdova po rytíři z Albeku roz. Falgovou, r, 1848.
Dle vzpomínek pana MUDr. Stanislava Vejse byly ještě před r. 1910 lázně v letních měsících v provozu. V r. 1913 měl miletínský lékař MUDr. Oldřich Chmelař s několika společníky úmysl vybudovat na tom místě nákladné, moderní sanatorium, byl však hned na počátku války povolán k vojsku. V r. 1915 koupili miletínský velkostatek včetně lázní manželé Šimáčkovi. Po jejich smrti v r. 1941 vše zdědila jejich dcera Marie Stýblová. Na základě rozboru vody s léčebnými účinky se začala zabývat myšlenkou vybudovat moderní lázně, ale doba okupace i zadlužení a pozdější konfiskace celého velkostatku tyto plány zhanily.
Kromě vyčištění studánky na levém břehu říčky je dnes využíván pramen u potoka blízko první brodecké chalupy u Lázní. Jezdí si sem pro vodu lidé i lidé z širokého okolí. Další pramen je u lesní cesty směrem k Trotince, říká se mu "Farářova studánka".
V kapli se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. O ní tvrdil Josef Petera Třebitošťský, že je největší podobou Karla Hynka Máchy. Mohl to posoudit, protože byl Máchovým spolužákem na filozofické fakultě v Praze (byl také přítelem K. J. Erbena). K.H. Mácha při své Krkonošské pouti (viz Máchovy zápisky z let 1833 - 34), svého přítele Peteru v Třebihošti navštívil na jeho statku č. 52, kde s ním na zahradě probděl krásnou letní noc, nechtěje ulehnouti.
Dnešní upravený vzhled kaple a mostu svědčí o tom, že si Miletín a Rohoznice historických památek váží. Lázně se nacházejí na hranici obou katastrů. Budova hostince byla vrácena potomkům posledních majitelů, rekreační zařízení je majetkem Pardubické rafinerie minerálních olejů.
Miletínská věž
Stála na tomto místě již v době, kdy Miletín vlastnil Německý řád špitálních bratří Jerusalémských Panny Marie (Řád Německých rytířů), který působil v Miletíně v letech 1241-1423.
Byla to původně hlavní brána do kláštera ze strany východní. Roku 1586 byla na tři patra vyvýšena. Na východ je nápis "Sub umbra alarum tuarum tege nos dme. 1586" a znaky rodů z Valdštejna. Z Hustířan, Bohdaneckých z Hodkova, Radeckých z Radce a města Miletína (na přímluvu Jiřího z Valdštejna povolil císař r. 1580 Miletínu užívání znaku sv. Jiří na oři kopím draka probodajícího. Znaky byly umístěny zřejmě Bartolomějem z Valdštejna, který měl za manželku Magdalenu roz. Bohdaneckou z Hodkova.
V prvním patře nad vchodem byly hodiny, v druhém 4 zvony z toho jeden umíráček. Tři zvony umístěné vedle sebe měly název "HRUBÝ" o váze 20 centů, "KRUPLAVÝ" (křaplavý) 16 centů a "POLEDNÍK" 8 centů. Ve třetím patře byl byt hlásného, kolem něhož byla zděná pavlač. V báni byly cimbály a na báni kříž s hvězdou, s půlměsícem a hromosvodem. Na největším zvonu byl znak Valdštejnských a Bohdaneckých z Hodkova. Zvony měly příjemný souzvuk - laděný pro Te Deum.
Miletínská radnice
První zmíňka o "Radnici" je z roku 1565, kdy Jiří z Valdštýna dal vystavěti na náměstí miletínském radní dům (radnici) z kamene o jednom poschodí, s věžičkou a vedle ní tři masné krámy řezníkům. Vedle radnice byla kašna pro vodu a kousek dále rybníček pro případné ohně. Na počátku století devatenáctého zřídilo se mezi radnicí a masnými krámky přístřeší pro stříkačku k hašení ohně.Tato radnice byla v roce 1844 (dle jiné kroniky r. 1842) zbořena. Masné krámky vyhořely při velkém požáru v roce 1846. Stála v místech kde nyní stojí pomník K. J. Erbena.
