Obecní znak
Základní informace
Kraj:Plzeňský
Okres:Plzeň-jih
Správní obvod:Přeštice
GPS souřadnice:49.531466N, 13.386190E
Nadmořská výška:425 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1245 (772 let)
Katastrální výměra:971 ha
Počet obyvatel:418
PSČ:334 55
Adresa URL:www.obec-horsice.cz

Části obce Horšice: Újezd

Historie obce Horšice

Obec je historicky doložena již v období okolo poloviny 13. století. Podle první zprávy z roku 1245 byly Horšice sídlem Adama z Horšic. Vznik vsi samotné se však pravděpodobně datuje ještě dále do minulosti, Adam byl totiž pokračovatelem rodu Horšických, z jeho předků známe např. otce Hořeslava, kořeny tohoto rodu však sahají ještě dál... V těchto dobách stávala v místech dnešní obce tvrz s vodním příkopem, která horšickým vladykům skýtala útočiště a obranu před loupeživými hordami a vetřelci z Bavor. Ještě za Adama pak byla pod touto tvrzí započata výstavba gotického kostela.

Adamův vnuk Ondřej z Horšic měl pět synů - Jaroše, Vitmara, Jana, Petra a Vítka. Vítek byl roku 1350 ustanoven farářem v Horšicích. Petr se stal farářem na Světlicově, později působil jako farář také v Horšicích. Z dochovaných pramenů se dozvídáme o dalších členech rodu Horšických - zmiňováni jsou Tomáš, bratři Jan a Jiřík, Jaroš, Martin, Ondřej, Mikuláš, Jan Zikmund a další. Jak je patrné, byl rod Horšických značně rozvětvený, s tím však souviselo i velké dělení rodového majetku mezi jednotlivé členy, čímž došlo k jeho postupnému rozdrobení. Tím vliv celého rodu značně slábl.

Na konci 14. století do kraje přitáhlo královské vojsko, aby dobylo hrad Skála, sídlo Půty a Břeňka ze Skály, jedněch z hlavních odpůrců krále Václava IV. Dlouhé obléhání hradu se na celém kraji značně podepsalo, mezi jednotlivými útoky na hrad totiž královi vojáci vyráželi do okolních vsí shánět potravu. Nejedno stavení tak bylo vypleněno a i Horšicím samotným hrozilo vypálení a zničení, kdyby vojsku neposkytly mnoho ze svých zásob - vojsku byla např. obětována převážná část ovčího stáda. Pro vsi v kraji byla doba obléhání Skály velice těžkou. Dne 15. června 1399 bylo konečně uzavřeno příměří, při němž se Břeněk s králem usmířil. Hrad Skála tak obléhání odolal. Bohužel tento konflikt neměl být zdaleka jediným, který sužoval prostý lid - velice záhy totiž vypukly husitské války, které se na životě obyvatel značně podepsaly, po jejich skončení v Horšicích zůstal pustý kostel a fara. V létech 1467 - 1471 pak probíhaly další války, které si ve svých důsledcích s těmi husitskými v ničem nezadaly...

O rozdrobeném majetku Horšických máme v průběhu 15. století jen nepřímé zprávy. Roku 1463 byly Horšice rozděleny mezi Ondřejova syna Jana (ten pravděpodobně vlastnil větší díl vsi i s tvrzí) a Tomášovy potomky po přeslici - Olkmara z Háje a Viléma z Kněžic. Oba pak v roce 1480 prodali Zikmundovský dvůr spolu s dalším poplužním dvorem, dvěma poddanskými dvory, krčmou a třetím dílem kostelního podání Dominikovi z Újezda, purkrabímu na Švihově. V roce 1513 byl tento díl Horšic spolu s Újezdem prodán Janovi Steblencovi z Drahkova. V této době také zanikla horšická fara a duchovní správa Horšic tak přešla na následujících 150 let pod Přeštice.

Vraťme se ale zpět k již zmiňovanému většímu dílu Horšic s tvrzí. Tento díl, k němuž patřily i pusté vsi Záhorsko, Křeloves, Dolce a Hloupensko, vlastnil v letech 1527 - 1541 Janův syn rovněž jménem Jan, jeho potomci se pak nazývali Horšičtí z Horšic. Z těchto potomků známe z roku 1559 Viléma a Mikuláše, k roku 1589 jsou zmiňováni i Jan a Hynek, kteří statek drželi společně ještě roku 1615. Pro svou účast na stavovském povstání však byli oba bratři dne 27. října 1623 odsouzeni ke ztrátě poloviny majetku, kterou tvořila tvrz s polovinou poplužního dvora a vsi se šesti poddanskými dvory. Ještě 30. prosince téhož roku pak byla polovina statku z milosti postoupena v léno, jedna polovina statku tedy byla manská a druhá zůstala dědičná. Propuštění z manství dosáhl až roku 1652 Janův syn Mikuláš Vilém, který již předtím zdědil další část Horšic po zemřelém strýci Jiříkovi a jako věno získal i statek Žďár u Blovic. Mezitím v době pobělohorské byla celá země sužována třicetiletou válkou. Drancování švédskými vojsky, která v těch zlých letech tak často probíhala, za sebou zanechala hluboké jizvy, jejichž zahlazení trvalo ještě dlouhou dobu. Podle berní ruly bylo ve vsi k roku 1654 pět chalupníků.

V období kolem poloviny 17. století se zdejší statek ocitl v dluzích a finanční situace Horšických byla stále horší. Na konci 60. let byly statek a tvrz již zcela zpustlé, vedle nich značně chátral také zdejší kostel sv. Matěje. Roku 1668 zdědil majetek Horšických Mikulášův syn Jiří Antonín Horšický. Ten jej však pro dluhy již nedokázal udržet a v roce 1674 prodal Žďár u Blovic, o dva roky později pak prodal i samotné Horšice Adamu Františkovi Henigárovi z Seeberka. Až do této doby sídlila duchovní správa v Přešticích. Teprve roku 1675 byla za přeštického děkana Šráma zřízena první řádná matrika pro horšickou kolaturu, přestože samotný kostel byl zpustlý.

Adam, komoří a hejtman Plzeňského kraje, byl pro Horšice velkým přínosem. Pozvedl hospodářství statku, nechal opravit kostel a po roce 1700 zde zřídil i panský dvůr a špitál. Po Adamovi zdědil část majetku, zahrnující Horšice a Štěnovice syn Jindřich Antonín. Ten pak k tomuto majetku roku 1716 ještě přikoupil statek Příchovice, Radkovice, Kucíny a Týniště. Roku 1722 se vrchnost a správa statku přesunuly do nově vybudovaného zámku v Příchovicích, v následujícím roce Jindřich Antonín založil nadání ku kostelu částkou 1000 zlatých. V této době byly vytvářeny i nové selské usedlosti. Jak je patrné, Jindřich Antonín pokračoval ve stopách svého otce a Horšice se tak mohly těšit z rozvoje i nadále.

Jindřichův syn Václav věnoval roku 1778 dalších 1000 zlatých na kostelní potřeby a roku 1796 navíc obnovil zdejší faru. Také nechal ke kostelu přistavět rodovou hrobku s kaplí svatého Kříže. Již v roce 1799 však celé panství prodal hraběti Hugonovi Damiánu Ervínovi ze Schönbornu. Tím byly Horšice připojeny k Dolní Lukavici, kde zůstaly až do konce feudalismu.

Roku 1810 byla v Horšicích postavena nová jednotřídní škola s bytem učitele. Kdy přesně stálé veřejné vyučování ve vsi začalo, nám bohužel není jasné, víme však, že až do této doby výuka probíhala v pronajaté chaloupce č.p. 23, později v malém chatrném domečku západně pod hřbitovem a do roku 1810 pak i ve špitále. Později, v roce 1860, byla ke škole na severní straně přistavěna ještě jedna třída s bytem pro podučitele. O jedenáct let později došlo na horšické škole k dalšímu rozšíření vyučování, když zde byla otevřena třetí třída. Roku 1890 pak byla budova školy přestavěna a zvýšena o jedno patro.

Rok 1848 byl pro všechen lid neobyčejně významným - tehdy totiž byla zrušena robota, jíž byli obyvatelé povinováni po mnoho generací. Je asi nemožné vylíčit, jakou úlevu musel lid pocítit. V druhé polovině 19. století byla na jihozápadě vsi vystavěna řada drobných usedlostí, čímž se Horšice značně rozrostly. V této době zde byla rozšířená lidová výroba hraček. Roku 1859 byla ke zdejšímu kostelu přistavěna věž, která nahradila starší dřevěnou zvonici stojící v rohu hřbitova.

Dne 15. srpna 1905 byl v obci založen spořitelní spolek. Konec 19. a počátek 20. století byl vůbec obdobím velkého kulturního a společenského rozvoje a dobou zakládání nejrůznějších spolků a organizací. Od roku 1907 v obci sídlila také Pošta. Horšice se v této době staly pro okolní obce jakýmsi přirozeným střediskem.

Poklidnému a spokojenému životu obyvatel udělal přítrž příchod první světové války v roce 1914. Život se po válce pomalu vracel do starých kolejí, přesto však trvalo ještě řadu měsíců, než se vyřešily problémy se zásobováním apod.

Ve dvacátých letech 20. století došlo v obci (zejména na "Ovčíně") k rozmachu výstavby stavení. Díky činnosti spolků Horšice žily kulturou a oslavami, každoročně byla pořádána např. oslava ku památce Mistra Jana Husa, vedle ní zde byly podnikány i další různé vzpomínkové akce, divadelní představení apod... V roce 1936 byl podán návrh na stavbu měšťanské školy. Zdejší občanstvo a zastupitelstvo obce jej přijalo a byly podniknuty kroky k jeho uskutečnění.

V poválečném období se výrazně proměnila zejména východní část obce, kde byly postaveny nové vícepatrové obytné budovy a nový areál zemědělského družstva. Na návsi byla také postavena nová budova obecního úřadu a hasičská zbrojnice.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Horšice

Počasí meteostanice Dobřany

Vzdálenost meteostanice od obce Horšice: 15 km

Poslední data: 20.10.2017 23:44

Umístění: 345 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Dobřany

Teplota
10,5
°C
Zdánlivá teplota
9,5
°C
Rosný bod
9,6
°C
Vlhkost
94,5
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1015,5
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,2
m/s
Nárazový vítr
1,5
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Dobřany

Dnes
10/18
°C
Zítra
9/18
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Horšice se také nachází

Babice

Babice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Bezděkov

Bezděkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Bíluky

Bíluky

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Borovy

Borovy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 227

/
Březí

Březí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Bzí

Bzí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Čepinec

Čepinec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Červené Poříčí

Červené Poříčí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 225

/
Chocenice

Chocenice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 556

/
Chocenická Lhota

Chocenická Lhota

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Chocenický Újezd

Chocenický Újezd

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Dlouhá Louka

Dlouhá Louka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Dolce

Dolce

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (S)
Počet obyvatel: 276

/
Dolní Lukavice

Dolní Lukavice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 926

/
Drahkov

Drahkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 119

/
Háje

Háje

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Horní Lukavice

Horní Lukavice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 414

/
Horušany

Horušany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Hráz

Hráz

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Jarov

Jarov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 224

/
Jíno

Jíno

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Kaliště

Kaliště

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Kamýk

Kamýk

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Kbel

Kbel

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 302

/
Kbelnice

Kbelnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Knihy

Knihy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Kokořov

Kokořov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Kotousov

Kotousov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Krasavce

Krasavce

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Kucíny

Kucíny

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Letiny

Letiny

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 668

/
Lhovice

Lhovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Libákovice

Libákovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Lišice

Lišice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Lužany

Lužany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 650

/
Makov

Makov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Malinec

Malinec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Měcholupy

Měcholupy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Měčín

Měčín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 1 082

/
Mečkov

Mečkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Mstice

Mstice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Nedanice

Nedanice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Nedaničky

Nedaničky

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Netunice

Netunice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 197

/
Nezdice

Nezdice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 217

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Oplot

Oplot

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 318

/
Osek

Osek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Osobovy

Osobovy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Petrovice

Petrovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Plevňov

Plevňov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Předslav

Předslav

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 746

/
Přeštice

Přeštice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 6 620

/
Příchovice

Příchovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 068

/
Radkovice

Radkovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (SZ)
Počet obyvatel: 104

/
Radkovice

Radkovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Řenče

Řenče

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 897

/
Roupov

Roupov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 251

/
Skašov

Skašov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 229

/
Skočice

Skočice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Snopoušovy

Snopoušovy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Stropčice

Stropčice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Svárkov

Svárkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Švihov

Švihov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 662

/
Těšnice

Těšnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Třebýcina

Třebýcina

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Třebýcinka

Třebýcinka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Týniště

Týniště

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 45

/
Újezd

Újezd

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 1 km (SV)

/
Únětice

Únětice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 139

/
Vlčí

Vlčí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 56

/
Vodokrty

Vodokrty

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Vosí

Vosí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Vřeskovice

Vřeskovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 307

/
Zálesí

Zálesí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Zelená Hora

Zelená Hora

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Zelené

Zelené

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Žerovice

Žerovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Zhůř

Zhůř

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Žinkovy

Žinkovy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 865


Reklama
Víte že?

Skanzen Chanovice

Skanzen Chanovice je ve vzdušné vzdálenosti 27 km od obce Horšice?

Skanzen Chanovice – muzeum lidové architektury jihozápadních Čech představuje expozici jak dobových forem bydlení, zemědělskou činnost, tak i podomáckou výrobu a řemesla na vesnici od 18. až do 20. století.

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Horšice 214 mužů a 204 žen?

Rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech

Rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech je ve vzdušné vzdálenosti 19 km od obce Horšice?

Původně románská rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech, ve východní části klatovského okresu, byla vystavěna okolo roku 1200

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšším bodem v Plzeňském kraji je Velká Mokrůvka (1 370 m n.m.), pohoří Šumavy, nejnižším bodem je údolí Berounky (250 m n.m.) v místě, kde řeka opouští území kraje?

Vodní hrad Švihov

Vodní hrad Švihov je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Horšice?

Hrad Švihov je jeden z nejmladších a nejlépe dochovaných českých hradů, v údolí řeky Úhlavy při okraji stejnojmenného městečka severně od Klatov.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Plzeňském kraji 501 obcí, z toho se statutem města 57?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Plzeňském kraji 576 616 obyvatel, z toho 285 647 mužů a 290 969 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Plzeň

Nejbližší obec nad 30 000 obyvatel je Plzeň s 158 347 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 23 km?

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. V počtu obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze).

Nejčastější jména ve správním obvodu Přeštice jsou: Václav (831x), Josef (773x), Jan (725x), Marie (716x), Jana (616x), Jiří (583x), Jaroslav (514x), Petr (498x), Pavel (454x), Anna (418x), Karel (373x), Miroslav (346x), Martin (338x), Tomáš (331x), Hana (331x)?

Přehrada Hracholusky

Přehrada Hracholusky je ve vzdušné vzdálenosti 34 km od obce Horšice?

Zemní sypaná vodní nádrž Hracholusky vybudovaná v letech 1959–1964 je využívána pro rekreaci a také jako věžová vodní elektrárna.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Ke dni 1.1.2016 měl Plzeňský kraj rozlohu 7 561 km2 a hustota osídlení činila 76 obyvatel na 1 km2?

Název obce Horšice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Plezeňského kraje evidováno: 1 národní park, 4 CHKO, 5 národních přírodních památek, 6 národních přírodních rezervací, 96 přírodních památek a 89 přírodních rezervací?

Zřícenina hradu a zámek Klenová

Zřícenina hradu a zámek Klenová je ve vzdušné vzdálenosti 25 km od obce Horšice?

Rozsáhlá zřícenina významného středověkého hradu Klenová se nachází na skalnatém zalesněném návrší u Janovic nad Úhlavou, 13 km západně od Klatov.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Přeštice jsou: Černý (78x), Černá (71x), Kaslová (66x), Kučera (62x), Duchek (62x), Kasl (61x), Duchková (60x), Hrubý (57x), Hrubá (56x), Benešová (56x), Fořt (54x), Havlíčková (53x), Sedláčková (52x), Bradová (51x), Brada (51x)?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Dnes má svátek Vendelín a ve správním obvodu obce Přeštice se toto jméno nevyskytuje?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Reklama