Historie obce Lišov
První věrohodné písemné zprávy o osadě městské - oppidum Lyssaw - se objevují již v roce 1334. Kdy byl Lišov uznán městem není celkem přesně známo. Skutečností však je, že v době přebudování na osadu městskou ve 13. století za krále Přemysla Otakara II., zakladatele budějovického Nového města, měl Lišov již ustálený název. V dochovaných letopisech, počínajíc rokem 1400, je králem Václavem IV. i dalšími nástupci nejčastěji nazýván opidum, což je vykládáno jako městys.
Z četných udělených vyjímek je zřejmé, že se Lišov těšil zvláštní přízni nejen krále Přemysla, ale i Václava II. a jeho nástupců. Z dochovaných zpráv z roku 1360 vyplývá, že i Karel IV. podporoval intenzivní hospodářský rozvoj Lišova, který díky vzkvétající řemeslné výrobě zaujímal přednostní postavení v rámci Budějovicka. V roce 1400 král Václav IV. udělil Lišovu privilegia, týkající se svobodné jízdy na trhy do obchodního rakouského města Cáhlova (Freistadt). Král Václav IV. udělil Lišovu roku 1400 právo odúmrti, což znamenalo, že se občané mohli sami rozhodovat o svých statcích v případě úmrtí. Král Václav IV. udělil Lišovu právo hrdelní. V roce 1561 bylo povoleno vaření piva a svobodné prodávání, dále císař Rudolf II. povoluje dva výroční trhy a čtvrteční týdenní trhy.
Dějepisné zprávy dále uvádí, že panství Hluboká bylo lénem českých králů a Lišov k němu vždy náležel a sdílel s ním i jeho osudy. Do roku 1489 měl panství v zástavě Zdeněk Lev z Rožmitálu. Na podzim téhož roku bylo panství vyplaceno králem Vladislavem II. a znovu zastaveno moravskému pánu Vilému z Perštějna, nejvyššímu hofmistru království českého, současně horlivému a ušlechtilému vlastenci.
Lišov se stal svobodným teprve r. 1706. Roku 1765 bylo královským patentem zrušeno právo hrdelní., reformou Josefa II. byl vydán patent o zrušení nevolnictví a tělesné poddanosti. V roce 1826 byla od hlubocké i zemské správy schválena stavba jednopatrové školní budovy. V nové budově byly tři třídy a obydlí pro učitele a dva pomocníky.
