Obecní znak
Základní informace
Kraj:Středočeský
Okres:Kolín
Správní obvod:Kolín
GPS souřadnice:50.027329N, 15.202728E
Nadmořská výška:220 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1261 (756 let)
Katastrální výměra:3 500 ha
Počet obyvatel:29 930
PSČ:280 12
Adresa URL:www.mukolin.cz

Historie obce Kolín

Výhodné geografické a klimatické poměry (zejména řeka Labe a její úrodná nížina s mnohými drobnějšími přítoky) vytvořily vhodné podmínky k časnému pravěkému osídlení Kolínska. V katastru města je doloženo osídlení již v mladší fázi středního paleolitu (cca před 50 000–15 000 lety). Poté se zde můžeme prakticky kontinuálně setkat s většinou pravěkých kultur, které jsou dnes známé na území středních Čech. Nezvyklé množství nálezů antických mincí (především z období římského císařství) zde ukazuje na existenci významné křižovatky obchodních cest. Slovanské osídlení je doloženo již v časně slovanském období a ve starší době hradištní.

Pravděpodobně od 2. poloviny 9. století, prokazatelně od 2. poloviny 10. století, je archeologicky doložena existence nedalekého hradiště v lokalitě Hánín na pravém břehu Labe, a na protějším břehu se předpokládá existence sídliště v lokalitě Hroby. Do tohoto období se hlásí i jeden z nejbohatších a nejpozoruhodnějších hrobových nálezů české archeologie tzv. knížecí dvojhrob (datovaný do 2. poloviny 9. století, tj. střední doby hradištní), nalezený roku 1864 na jižním okraji dnešního města Kolína. Archeologické nálezy ze střední až mladší doby hradištní byly získány také z prostoru pozdějšího středověkého města, a to i v místě tzv. chrámového návrší, kde někteří badatelé předpokládají pod dnešním chrámem sv. Bartoloměje starší sakrální stavbu.

Pravděpodobně v 2.  polovině padesátých let 13. století zakládá v místech staršího osídlení Přemysl Otakar II. nové královské město Kolín. Prvou písemnou zmínku o městě nacházíme v listině z 8. září 1261. Město, rozlohou neveliké, bylo založeno s pravidelnou šachovnicovou uliční sítí a velkým obdélníkovým náměstím - tržištěm. Opevněno bylo dvojitým pásem hradeb (kromě severní nepřístupné skály nad řekou s jednou hradební zdí) prolomeným čtyřmi branami.

Město, osídlené převážně německými kolonisty, se zpočátku řídilo městským právem magdeburským (saským), brzy však přechází z důvodu svého horního podnikání v nedaleké kutnohorské oblasti na tzv. právo jihlavské. Blízké bohaté naleziště stříbra bylo v prvních desetiletích existence města významným zdrojem bohatství kolínských měšťanů. Vznik nedaleké Kutné Hory však znamenal pro Kolín velkou a na dlouhou dobu nepřekonatelnou konkurenci.

Po smrti posledního Přemyslovce Václava III. se boje o český trůn nevyhnuly ani Kolínu. V roce 1307 oblehl bezúspěšně město římský král Albrecht I. Na podzim roku 1310 přitáhl ke Kolínu Jan Lucemburský, který prostřednictvím mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu požádal Kolínské, aby ho vpustili do města. Měšťané se výmluvností bývalého českého kancléře přesvědčit nenechali a nepomohl ani slib, že se Jan nechá v chrámu sv. Bartoloměje korunovat na českého krále. Po šesti dnech odtáhl budoucí král ku Praze, kterou dobyl a Kolínští brzy pocítili nelibost mladého panovníka.

Přes úvodní „politický přehmat" znamenal nástup Lucemburků na český trůn pro město rozkvět. Karel IV. udělil městu devět majestátů, jeho syn Václav IV. dalších čtrnáct nových výsad. Mimo jiné v roce 1381 svěřil panovník rychtáři, přísežným a měšťanům města Kolína úřad popravy v kolínském kraji a o deset let později obdržel Kolín právo mílové.

V srpnu 1419 přinesli mniši prchající z vypáleného kartouzského kláštera v Praze prvé děsivé zprávy o vypuklých husitských bouřích. Město s převahou německého patriciátu se přiklonilo na stranu královny vdovy Žofie a později císaře Zikmunda. Na konci roku 1419 zde byl slavně uvítán sám císař. Netrvalo dlouho a 22. dubna 1421 stanula před městskými hradbami husitská vojska pražanů rozmnožená o zkušené bojovníky z řad nižší šlechty a posílená královéhradeckými a orebskými oddíly a družinami bratří Viktorína a Hynka z Poděbrad. Město se podrobilo dobrovolně. Husité vyplenili dominikánský klášter a kolínského faráře s šesti kněžími upálili před Kouřimskou branou. Kolín se přihlásil ke čtyřem pražským artikulům...

Husitské války nově rozmíchaly karty. V polovině třicátých let 15. století se v Kolíně setkáváme s rozporuplnou osobou táborského kněze a hejtmana, v této době ovšem již spíše obratně manévrujícího „diplomata" Bedřicha ze Strážnice, kterému bylo císařem Zikmundem (za uznání jeho královského titulu) v roce 1436 město s okolím postoupeno. Následujícího roku si zde začíná budovat svůj hrádek. Kolín de facto sestupuje na úroveň poddanského města. Tato situace trvá prakticky až do roku 1519, kdy si Kolín vymohl zpět postavení svobodného královského města. Nadále se zde poté můžeme setkat se dvěma samostatnými subjekty - královským městem Kolínem a kolínským panstvím, jejichž vzájemné sousedství vedlo k mnoha sporům, přím a tahanicím, v jejichž znamení proběhlo nejen celé 16. století.

Výraznou specifiku Kolína představovalo silné židovské osídlení. První zmínky o něm máme již z prvé poloviny 14. století. Toto původně asi neveliké osídlení časem nabývalo rychle na významu. Po vyhnání židů z Plzně (r. 1504) se kolínská židovská obec stala po Praze druhou nejvýznamnější. Podle přibližných odhadů žilo v druhé polovině 16. století v celém městě asi 15 % židů. V Kolíně existovala významná ješiva (škola vyššího židovského vzdělání, určená ke studiu Talmudu), vznikla zde po Praze druhá nejstarší chevra kadiša (pohřební bratrstvo). Na starém kolínském židovském hřbitově bychom nalezli mnoho hrobů významných židovských učenců a myslitelů.

Vývoj města nebyl jen rozkvět a růst, ale také pohromy a neštěstí v podobě požárů, vrtochů počasí, morových epidemií, průchodů vojsk. 17. a 18. století znamenalo, v intencích předchozí charakteristiky, pro město bohužel zcela charakteristické období. Třicetiletá válka se vším tím, co k válečnému konfliktu nejen této doby patřilo. V letech 1680 a 1713 dvě velké morové epidemie. Nástup Marie Terezie na trůn a další nové války o rakouské dědictví a tzv. sedmiletá válka, jež se bezprostředního okolí města dotkla bitvou, která se odehrála 18. června 1757 a která se výrazně zapsala do evropských dějin. V 18. století postihly Kolín také dva katastrofální požáry (1734, 1796), jež výrazně pozměnily jeho tvář.

Stavba železnice z Olomouce do Prahy v letech 1843–1845 znamenala pro vývoj města rozhodující zlom. Vzniká a postupně se rozvíjí průmysl, který postupně vtiskává městu novou charakteristickou podobu. Od počátku šedesátých let se začíná rozvíjet i společenský a kulturní život města. Vzniká řada spolků. Již v roce 1862 je zde založena tělocvičná jednota Sokol, která se stává na dlouhou dobu hybnou silou kolínského společenského života (a to mimo jiné i díky své kapele, řízené známým skladatelem Františkem Kmochem). Na konci 19. století je již Kolín významným průmyslovým městem se silným zastoupením potravinářského a chemického průmyslu.

Den 28. říjen 1918 znamenal nejen pro město Kolín výrazný mezník. Prvá republika přináší Kolínu nový přívlastek „český Manchester". Velké ambice byly však ve třicátých letech přerušeny nejen propuknutím světové hospodářské krize, ale i vlastními vnitřními problémy města. Kolín však rostl dál. Jestliže v polovině 19. století měl necelých sedm tisíc obyvatel a po padesáti letech, v roce 1900, více než patnáct tisíc, pak na počátku třicátých let to bylo již necelých osmnáct a půl tisíce obyvatel.

Okupace republiky v roce 1939 znamenala pro město další strádání. Největší oběť přinesli kolínští Židé. Z Kolína byly na počátku června 1942 vypraveny tři transporty, do kterých bylo zařazeno více než dva tisíce Židů z celého kolínského oberlandrátu; přežilo pouhých 134 osob.

V druhé polovině roku 1944 a na počátku roku následujícího byl Kolín (jako důležité průmyslové centrum a významný dopravní uzel) postižen čtyřmi nálety spojeneckého letectva.

Po osvobození se Kolín pokusil navázat na předválečný rozvoj. Vývoj města se ovšem nakonec nelišil od nastoupeného trendu v celé republice a bylo zřejmé, kam se bude ubírat. Po únoru 1948 město opětně, tentokrát však ne zcela dobrovolně, začalo měnit svoji tvář. Tvář, kterou po mnoho předchozích desetiletí formovaly nejen velké podniky, ale především ruce drobných živnostníků - řemeslníků a obchodníků, tvář, již dotvářela i specifická, někdy možná trochu „maloměšťácká", ale mnohdy bezesporu zajímavá místní kultura.

Následující období zanechalo na této tváři mnoho jizev, dnes se město vrací do svých přirozených kolejí a záleží jen na nás, budeme-li mu sami uštědřovat další rány. Kolín má na co navazovat.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Kolín

Počasí meteostanice Kolín

Vzdálenost meteostanice od obce Kolín: 1 km

Poslední data: 24.8.2017 07:01

Umístění: 196 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Kolín

Teplota
11,2
°C
Zdánlivá teplota
10,0
°C
Rosný bod
8,2
°C
Vlhkost
82,2
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
88,2
W/m2
Atmosférický tlak
1016,9
hPa
Směr větru
JV
Rychlost větru
0,9
m/s
Nárazový vítr
1,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Kolín

Dnes
15/29
°C
Zítra
16/29
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Kolín se také nachází

Bašta

Bašta

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Bělušice

Bělušice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 289

/
Bohouňovice I

Bohouňovice I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Bojiště

Bojiště

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Bořetice

Bořetice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Břežany I

Břežany I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 315

/
Býchory

Býchory

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 576

/
Červené Pečky

Červené Pečky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 1 777

/
Chocenice

Chocenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Chotouchov

Chotouchov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Dolany

Dolany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Grunta

Grunta

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 83

/
Hlízov

Hlízov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 562

/
Hlouška

Hlouška

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Hluboký Důl

Hluboký Důl

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Hořany

Hořany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Hradišťko I

Hradišťko I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Jestřabí Lhota

Jestřabí Lhota

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 492

/
Kamhajek

Kamhajek

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Kaňk

Kaňk

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Karlov

Karlov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kbel

Kbel

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 213

/
Kbílek

Kbílek

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Klipec

Klipec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Kolín I

Kolín I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 0 km (Z)

/
Kolín II

Kolín II

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Kolín III

Kolín III

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (JZ)

/
Kolín IV

Kolín IV

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (JV)

/
Kolín V

Kolín V

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Kolín VI

Kolín VI

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Konárovice

Konárovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 889

/
Kořenice

Kořenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 621

/
Křečhoř

Křečhoř

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 472

/
Kutlíře

Kutlíře

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Kutná Hora

Kutná Hora

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 19 741

/ /
Libenice

Libenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 307

/
Libodřice

Libodřice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 271

/
Lošánky

Lošánky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Lošany

Lošany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 317

/
Lžovice

Lžovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Malín

Malín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Mančice

Mančice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Miskovice

Miskovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 1 076

/
Nebovidy

Nebovidy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 693

/
Němčice

Němčice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 378

/
Nová Ves I

Nová Ves I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 206

/
Ohrada

Ohrada

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Opatovice

Opatovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Oseček

Oseček

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 152

/
Ovčáry

Ovčáry

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 767

/
Pašinka

Pašinka

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 339

/
Pňov

Pňov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Pňov-Předhradí

Pňov-Předhradí

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 524

/
Polepy

Polepy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 657

/
Polní Voděrady

Polní Voděrady

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 166

/
Předhradí

Předhradí

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Přítoky

Přítoky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Pučery

Pučery

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Radovesnice I

Radovesnice I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 361

/
Ratboř

Ratboř

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 563

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Sedlov

Sedlov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Sendražice

Sendražice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Šipší

Šipší

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Šťáralka

Šťáralka

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Starý Kolín

Starý Kolín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 1 576

/
Štítary

Štítary

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Suchdol

Suchdol

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 1 105

/
Svatá Kateřina

Svatá Kateřina

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Těšínky

Těšínky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Tři Dvory

Tři Dvory

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (V)
Počet obyvatel: 954

/
Veletov

Veletov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 237

/
Velim

Velim

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 2 135

/
Velký Osek

Velký Osek

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 2 309

/
Veltruby

Veltruby

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 1 406

/
Vítězov

Vítězov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Volárna

Volárna

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 500

/
Vysoká

Vysoká

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Zibohlavy

Zibohlavy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (JZ)


Reklama
Víte že?

Hrad a zámek Kolín

Zčásti dochovaný nevelký gotický hrad přestavěný na zámek a pivovar stojí v historickém centru města Kolín. S jeho stavbou započal v roce 1437 husitský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice.

Ke dni 1.1.2016 žilo ve Středočeském kraji 1 326 876 obyvatel, z toho 654 935 mužů a 671 941 žen?

Událost

Kolínské posvícení 2017

Ve dnech 24. – 28. srpna 2017 se koná Kolínské posvícení - posvícenský trh

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Kolín jsou: Svoboda (370x), Nováková (347x), Svobodová (339x), Novák (331x), Novotný (280x), Novotná (270x), Černá (235x), Černý (219x), Procházková (214x), Procházka (209x), Dvořáková (209x), Dvořák (199x), Veselá (194x), Veselý (187x), Pospíšilová (161x)?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejčastější jména ve správním obvodu Kolín jsou: Jiří (2 603x), Jan (2 239x), Josef (2 224x), Jana (2 212x), Petr (2 185x), Marie (1 820x), Jaroslav (1 667x), Pavel (1 608x), Martin (1 546x), Tomáš (1 476x), Hana (1 383x), Eva (1 191x), Václav (1 140x), Miroslav (1 131x), Věra (1 054x)?

Vodní svět Kolín

Vodní svět Kolín je moderní aquapark evropského střihu. Areál nabízí pro sportovního vyžití, zábavu a relaxaci jak krytý aquapark, tak i letní koupaliště. Uvnitř najdete tři bazény.

Název obce Kolín se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Událost

Dobývání Malešova 2017

Přijďte v neděli 3. září na tvrz Malešov a zažijte již 14. Dobývání Malešova

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Středočeského kraje evidováno: 5 CHKO, 21 národních přírodních památek, 13 národních přírodních rezervací, 163 přírodních památek a 81 přírodních rezervací?

Přehrada Vrchlice

Přehrada Vrchlice je ve vzdušné vzdálenosti 12 km od obce Kolín?

Přehrada Vrchlice je jediná klenbová betonová hráz v České republice. Poloměr zakřivení činí 66,5 m. Nádrž byla budovaná v letech 1966 až 1970 na říčce Vrchlici. Výška její hráze je 40,8 m a délka v koruně činí 168 m.

Ke dni 1.1.2016 měl Středočeský kraj rozlohu 11 016,1 km2 a hustota osídlení činila 120 obyvatel na 1 km2?

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 70 km od obce Kolín?

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) v Krkonošském krasu.

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Kolín zvýšil o 116?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Pardubice

Nejbližší obec nad 20 000 obyvatel je Pardubice s 85 495 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 41 km?

Krajské město Pardubice se rozkládá v Polabské nížině na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou. Je vzdáleno 104 km na východ od Prahy, přes 20 km jižně od Hradce Králové a okolo 10 km severně od Chrudimi.

Událost

Ortenova Kutná Hora 2017

Ve dnech 8. - 10. 9. 2017 proběhne XXIV. ročník festivalu Ortenova Kutná Hora 2017

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Ke dni 1.1.2016 bylo ve Středočeském kraji 1 145 obcí, z toho se statutem města 83?

Nejvyšším bodem ve Středočeském kraji je vrchol brdských hřebenů Tok (862 m n.m.), nejnižším bodem je řečiště Labe u Dolních Beřkovic (158 m n.m.).

Dnes má svátek Bartoloměj a ve správním obvodu obce Kolín se toto jméno vyskytuje přibližně 1x?

Hrad a zámek Kolín

Zčásti dochovaný nevelký gotický hrad přestavěný na zámek a pivovar stojí v historickém centru města Kolín. S jeho stavbou započal v roce 1437 husitský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice.

Reklama