Historie obce Mokrý Lom
První písemná zmínka o vsi (Mocrig) pochází z roku 1362, kdy ji dali jako zástavu Bohuslavovi z Mirkovic. Osada patřila do r. 1387 k velešínskému panství, od tohoto roku připadla Rožmberkům. Roku 1474 zastavil osadu Jindřich V. z Rožmberka Janu z Bohušic za 20 kop a 46 grošů činže.
Duchovní správou patřila osada až do roku 1786 velešínské farnosti. Od tohoto data ves spadá pod farnost ve Svatém Jánu (stejně tak místní část Polžov; místní část Lahuť je přifařena k Římovu).
Po zrušení poddanské příslušnosti k buquoyskému panství Nové Hrady tvořil Mokrý Lom od roku 1850 po dlouhou dobu součást obce Sedlce. Tato obec sestávala z osad: Branišovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Sedlce, Hrachové Hory, Úlehle, Zahrádka a samot Benák a Babka. Starostou obce Sedlce v době jejího rozdělení byl Václav Hamberger z č. 4 v Mokrém Lomu. Návrh na rozdělení obcí byl podán dne 23. ledna 1919; novými volbami, ve kterých zvítězili sociální demokraté bylo dělení zamítnuto. Novým starostou se stal Josef Beran ze Sedlce. V Mokrém Lomě vzniklo osadní zastupitelstvo v čele s Františkem Pártlem, které opětně žádalo rozdělení obce. Několikrát neúspěšně, naráželi na odpor vsí Sedlce a Branišovice. Největším problémem bylo rozdělení majetku Sboru dobrovolných hasičů, který byl založen r. 1889. Dne 19. srpna 1923 Sedlce kapitulovala a 28. únor 1924 byl určen jako rozlučovací den.
Za nacistické okupace byl Mokrý Lom nakrátko připojen k obci Branišovice (1943 až 1945), v letech 1960 až 1964 se sloučení opakovalo, ale s obrácenou svrchovaností - Branišovice se staly součástí obce Mokrý Lom. Ke dni 14. června 1964 byl Mokrý Lom včleněn pod obec Římov; status samostatné obce znovu získal dne 24. listopadu 1990.[1]
