Historie obce Štěpánovice
První písemná zmínka pochází z roku 1363. Štěpánovice se původně jmenovaly Štěpánov a byly založeny od rytíře Štěpána kolem 13. století v níž byl kostel již před rokem 1356. Kolem tohoto století patřil Štěpánov p. z Landštejna. V roce 1372 měl je v držení Ješek z Kosovy Hory z Lomnice a byl tu také zemanský statek. V roce 1398 osvobodil Vilém z Landštejna ves od úmrtí a patřila k faře Ledenické. Od roku 1424 k Třeboni. V 15 století byly Štěpánovice v zástavě. V době husických válek měl zde některé platy pan Tožický z Vidova, ale větší část vesnice držel Oldřich z Rožmberka nepřítel Husitů. Když pak Táboři a Sirotci se svými vůdci panem Bidinkou a panem Čapkem ze Sán podnikly válečné tažení k Třeboni, aby tu škodily Oldřichovi došlo i na tuto vesnici, která popleněna, kostel vyloupen načež ztratil faráře. V roce 1573 dal hejtman Rožmberský Jan Černý z Vinoře postaviti dvůr Vranín na místě vymýtěného lesa Vraní. Roku 1440 koupil Oldřich z Rožmberka váznoucí platy o d Jana Tožického a tak celá vesnice připojena k panství Třeboňskému a kostel přidělen jako filiální k faře Ledenické. Teprve v roce 1738 filiálka tato pro velkou vzdálenost zrušena a kostel od ovdovělé kněžny z Švarcnberga vyzdvižen. Prvním farářem ustanovem Th.Dr.Josef Schmidt před nímž nebylo tu faráře přes 100 let. R O B O T A Poplatky obce Štěpánova v 17 - 18 století. Platilo se v kopách, grošícvh a denárech. 1 kopa 60 grošů, jeden groš 7 denárů. Poplatky se odváděly vrchnosti 2x za rok a sice: na sv. Jiljí a na sv. Jiří. Poplatky činily o sv Jiří 12 kop, 41 groš, 6 1 denáru. O sv. Jiljí 12 kop, 23 grošů, 6 1 denáru. Když pnänství Třeboňské získal J. Adolf hrabě ze Švarzenberggu byly tyto dávky regulovány. Na sv Jiří 25 zl. 43 kr. , 4 1 denáru, na sv. Jiljí 30 zl. 11 krejcarů 5 denárů. Po třicetileté válce zbylo zde 5 rolníků a vlese Slabci byla tvrz. Obec Štěpánovice a Hvozdec byly podány faře Štěpánovické a jejich obyvatelé musely zdejšímu faráři robotovati, od čehož také jedna farní louka má název robotýřka. Podle robotního patentu z roku 1775 vázly na obci tyto roboty. 32 sedláků se 2 voly 3 dny v týdnu a 24 sedláků ruční roboty, od Jana až do Václava 1 den týdně, 1 chalupník konal ročně roboty 26 dní a podruzi ročně 13 dní. Pak nastalo ponenáhlé vystupování roboty. Tolik ze zápisků, jak již výše uvedeno od pana Františka Mareše staršího,které jsou od něho ručně napsané.
