Historie obce Staré Heřminovy
Vesnice byla založena v roce 1253. V úředních listinách je zapsána pod několika názvy a to jako Erwigsdorf, Erbsdorf nebo Erbesdorf. Tento název pochází s největší pravděpodobností od nějakého spoluzakladatele města Benešova, Erwiga. Jednalo se o jednu z klášterních vesnic založených v okolí Benešova.
Na podzim roku 1474 byla ves vypálena janinskými vojsky vedenými králem Matyášem Korvínem. Podle benešovského kronikáře nechal markrabě z Brandenburgu asi v roce 1521 zpustošené místo po Starých Heřminovech znovu vystavět dosídlenci z jižního Slezska a Brandenburgu. Tímto byla založena takzvaná řádová vesnice dle franského vzoru, což v případě Heřminov představovalo vesnici východoněmeckého sídlištního typu. Domy stály po obou stranách potoka ve dvou řadách, dvory selského stavení byly odděleny jeden od druhého. Čelní části s průjezdy se otáčely směrem k potoku. Domy byly vystavěny velmi masivně, přiléhal k nim rohový dvůr vykládaný šifry. Dvůr obklopoval spolu se stájemi a stodolami obytné stavení. Každý dvorec patřil jednomu vlastníkovi. Sedlák měl podél honu svou vlastní cestu, která současně dělila jeho průjezd od souseda. Obě strany vesnice lemoval les.
Vesnice neměla nikdy železniční stanici. Původně měla železnice vybudovaná v letech 1892 až 1893. Tehdejší starosta a sedláci, přes jejichž pole měla trať vést, však s návrhem nesouhlasili.
Ke konci 1. světové války byla v obci zavedena autobusová doprava.
Po roce 1900 se pěstitelství v obci podstatně zlepšilo. Do vesnice přišel první kombajn, rourová krabice s bubnem, která byla poháněna nejprve ručně a později žentourem. Na velkých statcích se mlátilo lokomobilem. V hospodářství převažoval chov dobytka, který byl v té době na velmi vysoké úrovni.
V roce 1901 založil v obci bývalý obchodník Hanke první mlékárnu. O čtrnáct let později byla mlékárna uzavřena. V letech 1920 až 1945 dováželi místní producenti mléko do mlékárny zemědělského družstva ve Svobodných Heřmanicích.
Zdejší hospodáři měli problémy prodat obilí, krmivo i ostatní produkty.
Po 1. světové válce, kdy se začalo zemědělské družstvo starat o odbyt produktů, se pozice hospodářů zlepšila. Téměř všichni velcí sedláci se stali členy Zemědělské obilní společnosti ve Svobodných Heřmanicích. V roce 1905 se spojili do Bramborářské společnosti. Posledním vedoucím byl Alois Sieber, vrchní lihovarník ze Starých Heřminov.
