Historie obce Úvalno
O vzniku obce se nenacházejí žádné zachovalé zprávy. První zmínka v obecní kronice je z roku 1238, kde se mluví o slovanské obci Chvalno.
Podle obecní kroniky se nacházelo předhistorické sídliště na jihozápad zříceniny hradu Úvalno ve vyvýšenině 423 metrů nad mořem. Po posledním obyvateli tohoto hradu ze začátku 16. století, Jiřím ze Šelenberka, je všeobecně zvaná Šelenburk či též Cvilín. Na této vyvýšenině a svahu směrem k nynějšímu Úvalnu se nalézalo sídliště z mladší doby bronzové a z nejstarší doby železné.
Hrad byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy v polovině 13. století.
Zápisy řídícího učitele Baiera, který v obci působil v 19. století, mimo jiné zmiňují: „Úvalno v dřívějších časech bylo ryze protestantskou obcí, která teprve koncem 17. století se vrátila ke katolictví, dále třicetiletou válkou a mnohými požáry byla navštívena."
Roku 1830 byla dostavěna silnice z Opavy na Krnov, v osmdesátých letech 19. století zde byla zavedena železnice.
V předválečné době a během 2. světové války žila v Úvalně převážná většina německého obyvatelstva. Z celkového počtu dvou tisíc obyvatel bylo v roce 1938 pouze 45 Čechů, 20 Poláků a ostatní byli Němci. Po skončení 2. světové války obec dosídlili obyvatelé z beskydské obce Čeladné, Hanáci z Kroměřížska a Holešova a slezské obyvatelstvo z Opavska, později obyvatelé z Volyně (dnešní Ukrajina) a několik obyvatel z různých koutů poválečného Československa.
