Památky a zajímavosti Bečov nad Teplou
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Domovní zástavba Bečova si zachovala středověký půdorys. Městečko má dosud, byť někdy v dezolátním stavu, četné domy z období baroka a klasicismu. Návštěvníka zaujme vysoký počet původních vyřezávaných dveří z první půle 19. století. Mnohé domy na náměstí 5. května mají ještě gotické jádro.
Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé.
Na bečovském hradě jsou unikátní původní gotické nástěnné malby, které zachycují 17 biblických výjevů (např. Kalvárie, Zvěstování, Narození Krista, Klanění Tří králů, Svatý Kryštof aj.). Autor maleb není znám. Podle některých badatelů mají tyto malby mystický a astrologický význam (symboly slunce, měsíce, hvězd aj.). Stav kaple a její výmalby je bohužel nedobrý. Již v 19. století kaple sloužila jako sýpka.
Budování tzv. Nového neboli Dolního zámku financoval tehdejší majitel bečovského panství Jan Adam Questenberk. Objekt zámku je spojen s předzámčím kamenným mostem se sochami Jana Nepomuckého a jezuitského pátera Jana de Gotto z roku 1753. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od května 2002 vzácný relikviář svatého Maura z první třetiny 13. století, unikátní románská památka evropského významu.
Kostel svatého Jiří - Původní středověký kostel byl v 15. století postaven na místě prvního bečovského hradu (tvrze). V roce 1621 kostel vyhořel a byl obnoven. Tento v pořadí druhý kostel pak shořel při požáru roku 1760. Na jeho místě byl v letech 1763-1767 postaven dnešní kostel svatého Jiří podle plánů místního stavitele Franze Pöpperleho. Lavice a oltáře zhotovil bečovský truhlářský mistr Franz Liebner. Hlavní oltář je dílem T. Pistela z Teplé (1776). Obraz svatého Jiří maloval žlutický malíř J. Grimmer. Boční oltáře jsou zasvěceny svaté Anně a svatému Janovi. Umělecky výrazná kazatelna je řezbářským dílem T. Pistela (1776). Varhany jsou z roku 1775, zvony byly odlity v Chebu v roce 1763. Interiér kostela je vyzdoben v duchu rokoka. V roce 1834 byl chrám modernizován, což dokládá letopočet nad vstupním portálem. Věž byla ke kostelu přistavěna až v roce 1885 podle plánů toužimského stavitele Johanna Schoberta. Při vchodu do kostela vidíme ozdobné kované oplocení a branku s plechovými reliéfy Krista, Panny Marie, svatého Jiří a svatého Michaela, dílo místního uměleckého kováře Adolfa Zörklera z roku 1926.
V kryptě kostela byl roku 1585 pohřben Kašpar Pluh z Rabštejna. V době protireformace byl jeho hrob zničen.
Na prostranství před kostelem stojí jednoduchá kamenná kašna z první poloviny 19. století.
Fara - Pozdně barokní patrová stavba z doby po požáru roku 1760. Dům čp. 189 má sedm okenních os a jeho fasáda je členěna lisenami. Okna jsou rámována šambránami s uchy. Nadokenní římsy jsou trojúhelné. Dům je typickým reprezentantem barokního farního úřadu. U fary stojí chráněná lípa stará přibližně 300 let.
Radnice - Barokní stavba z doby krátce po požáru roku 1760 se nachází na místě starší radnice. Výstavný městský dům s četnými klasicistními prvky. Postaven byl podle plánů Josefa Moika a Norberta Heydla. V roce 1898 byla radnice renovována do dnešní podoby. Směrem do ulice stojí kamenná kašna (první půle 19. století) s chrličem ve tvaru lví hlavy.
K radnici přiléhá mohutná, leč stavebně strohá budova, v níž kdysi sídlily všechny bečovské úřady (okresní hejtmanství, soud, daňový úřad, živnostenský úřad aj.). Budova je ukázkou účelové erární stavby 19. století.
Památné domy
Domovní zástavba Bečova si zachovala středověký půdorys. Městečko má dosud, byť někdy v dezolátním stavu, četné domy z období baroka a klasicismu. Návštěvníka zaujme vysoký počet původních vyřezávaných dveří z první půle 19. století. Mnohé domy na náměstí 5. května mají ještě gotické jádro. Při návštěvě Bečova lze milovníkům památek doporučit prohlídku těchto domů:
NÁMĚSTÍ 5. KVĚTNA
Čp. 14 - ukázka regionální lidové architektury z doby kolem roku 1830, původně hrázděný dům, stojí vlevo od vchodu do zámku.
Čp. 16 - dvoupatrový dům, má dvě okenní osy. Průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Klasicistní (empirový) dům z doby kolem roku 1835. Zde vypukl roku 1760 velký požár města. Dnes je v dezolátním stavu.
Čp. 17 - restaurace a penzión "U zámku". Patrový klasicistní dům z první poloviny 19. století.
Čp. 19 - malý patrový domek z 18. století, s průchodem do bývalé židovské čtvrti (Židovská branka). Před 2. světovou válkou zde bydlel kloboučník Anton Wölfl.
Čp. 27 - patrový dům z doby kolem roku 1860. V přízemí vidíme krásný původní výkladec ze sklonku 19. století. V domě bývalo železářství ing. Feilera.
Čp. 193 - starý dům barokního založení, bývalá lékárna.
Čp. 194 - památný dům barokního založení, směrem do dvora přístavba s pavlačovým ochozem.
Čp. 195 - patrový klasicistní dům, opravený. Zachován je původní vchod a dřevěné vyřezávané dveře z doby kolem roku 1830.
Čp. 197 - patrový klasicistní dům s klenutým průjezdem. V přízemí obchod, bývala tu drogerie Lang.
Čp. 198 - klasicistní dům, uprostřed vjezd s původními dřevěnými vraty, klenutý průjezd na dvůr. Býval tu hostinec a řeznictví, dnes restaurace.
Čp. 199 - patrový klasicistní dům o čtyřech okenních osách. V přízemí byl obchod textilem.
Čp. 200 - nárožní patrový dům barokního založení, opravuje se.
NÁDRAŽNÍ ULICE
Čp. 109 - hrázděný lidový dům z doby kolem roku 1800.
Čp. 133 - hrázděný dům z počátku 19. století.
Čp. 112 - tzv. Stará pošta. Velký pozdně barokní dům ze sklonku 18. století. Stojí u mostu přes Teplou při silnici do Karlových Varů a Mariánských Lázní. Byl vybudován jako poštovní dostavníková stanice, přepřahali se tu koně a byl zde oblíbený zájezdní hostinec.
BÝVALÁ ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ
Bečov míval dlouhá staletí početnou židovskou komunitu. První zmínky o ní v Bečově jsou ze 16. století.
Ve Státním ústředním archivu v Praze je dochován plán města Bečova z roku 1727 s detailním zákresem židovské čtvrti. Židovské ghetto se rozkládalo v západní svažité části města za tzv. Židovskou brankou. Židé tu měli vlastní synagogu. Z náměstí se do ghetta procházelo třemi branami.
Židovský hřbitov se nacházel ve stráni mezi bečovským nádražím a silnicí do Nové Vsi. V roce 1938 nacisté pohřebiště totálně zničili, jeden starý náhrobní kámen byl přenesen do hradní kaple, zbytkem epitafů vydlážděn dvůr mlýna ve Vodné, kde lze jejich torza nalézt dodnes.
HUDEBNÍ ŠKOLA (Základní umělecká škola)
Škola s vynikající pověstí, založena roku 1887. Studovali zde žáci z celého severozápadního pohraničí Čech. Škola mívala kolem 60 žáků. Výuka byla koncipována na způsob konzervatoře se dvěma přípravnými a šesti studijními ročníky.
U školy stojí přibližně 150 let starý dub letní.
POMNÍK OBĚTEM VÁLKY
Odhalen roku 1932 jako památník padlým v 1. světové válce. Po roce 1945 upraven na pomník obětem 2. světové války.
