Obecní znak
Základní informace
Kraj:Vysočina
Okres:Třebíč
Správní obvod:Třebíč
GPS souřadnice:49.214787N, 15.879552E
Nadmořská výška:450 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1277 (740 let)
Katastrální výměra:5 760 ha
Počet obyvatel:36 018
PSČ:674 01
Adresa URL:www.trebic.cz

Památky a zajímavosti Třebíč

Třebíč je město s bohatou historií a tak zde mohou návštěvníci obdivovat mnoho cenných architektonických památek. Ty nevýznamnější z nich byly 3. července 2003 zapsány do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Židovská čtvrť a židovský hřbitov společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa se tak staly již 12. památkou UNESCO v České republice a město Třebíč je třetí UNESCO lokalitou v Kraji Vysočina.


Židovská čtvrť

Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO a řadí se mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Jsou zde křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších typických prvků. Radnice, rabinát, nemocnice ani většina ostatních památek dnes neslouží svému původnímu účelu.

O přítomnosti židovského etnika v Třebíči, případně v jejím nejbližším okolí, jsou zprávy již z 1. poloviny 14. století (1338) a z počátku 15. století. K nejcennějším objektům patří nově zrekonstruovaná zadní synagoga s restaurovanými unikátními nástěnnými malbami. Zadní synagoga vykazuje řadu renesančních prvků, byla postavena až v roce 1669 nebo krátce předtím. Přední synagoga byla vystavěna na západním okraji pozdějšího ghetta poblíž nejstarších židovských domů na Podklášteří pravděpodobně v letech 1639–1642.

Dům Seligmanna Bauera byl postaven krátce před rokem 1798 na tzv. Španělovském pozemku. Jeho význam a hodnota spočívá především v jeho přímém spojení s objektem Zadní synagogy. Nachází se v něm schodiště vedoucí na západní ženskou galerii. Majitelé domu byli trvale zavázáni udržovat ženám tento přístup volný.
V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických činností, kdysi provozovanou židovským obyvatelstvem. V zadním traktu je umístěna moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košér pokrmů.


Židovský hřbitov

Jeden z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice, který sloužil až do nedávné doby. Nachází se na severní straně Hrádku a stoupá k němu dlouhá a klikatá vozová cesta. V písemných pramenech je poprvé zmiňován, i když nepřímo, roku 1636. Zajímavostí je aplikace v Geografickém informačním systému (GIS) města Třebíče zaměřená přímo na židovský hřbitov. Aplikace obsahuje mapovou část (podrobný plán židovského hřbitova) a popisnou část, která eviduje informace o pomnících/náhrobních a seznam pohřbených osob.


Bazilika sv. Prokopa

Třebíčský benediktinský klášter, založený moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským, byl vystavěn někdy v letech 1101–1104. V dobách intenzívní stavební činnosti, kterou třebíčské opatství vyvíjelo takřka po celé 13. století, nahradil dřevěné stavby kláštera kámen a objekt byl rovněž opevněn. I když se budovy třebíčského konventu postupně změnily v sídlo světských vrchností (Pernštejnů, Osovských a nakonec Valdštejnů), zůstal zachován opatský kostel, budovaný podle v období let 1240–1255.

Impozantní stavba tehdy představovala nejdelší kostel na Moravě a je dnes odborníky řazena ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Nástěnné malby v opatské kapli patří k nejstarším dochovaným na našem území.

Ve 2. polovině 16. století byl třebíčský klášter přestavěn na renesanční zámek Osovkými z Doubravice. Jan Karel z Valdštejna dal oddělit presbytář baziliky od zbytku stavby a zřídil v něm kapli sv. Prokopa (1704). V letech 1725–1733 dostala bazilika barokní západní průčelí i novou klenbu. Roku 1862 byl objeven severní portál, který nechal hrabě Vincenc z Valdštejna obnovit.

Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč a v areálu si lze prohlédnout zbytky opevnění kláštera, křížovou chodbu, zámecké interiéry, baziliku sv. Prokopa a expozici moravských vltavínů, hornin a minerálů, dýmek, třebíčského betlemářství a lidového umění Horácka.


Karlovo náměstí

zajímavostem města Třebíč patří největší věžní hodiny ve střední Evropě o průměru 5,5 m a jedno z největších historických náměstí – Karlovo s řadou významných domů z různých slohových období a s historickými fasádami. Plocha náměstí je 22 000 m2. Těmito rozměry je jen o pár metrů čtverečných menší než Václavské náměstí v Praze. Nyní se na Karlově náměstí konají dopolední trhy, kulturní akce jako Třebíčské folklórní slavnosti a jiné oslavy, akce a události. Uprostřed stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

Na Karlově náměstí se nachází i Malovaný dům, který patří mezi nekrásnější a neznámější historické domy v Třebíči. Dům nechal postavit na konci 16. století italský kupec Francesco Calligardo a zřídil v něm obchod s koloniálním zbožím. Dnes zde sídlí galerie a informační centrum.

Dalším z architektonických klenotů třebíčského náměstí je Černý dům, který byl postaven v roce 1619 v renesančním slohu. Jan Rábl nechal dům přestavět a fasádu vyzdobit nádhernými sgrafity roku 1637. Šest z devíti výklenků s lunetami v nejvyšším patře je ozdobeno figurálními sgrafity, představujícími lidské ctnosti. Jsou to: víra, láska, naděje, spravedlnost, rozumnost a sláva.

Na dolní straně Karlova náměstí, kde se nachází letní restaurace U Hradeb, stojí Dům U Hradeb s nejstarším sgrafitovým průčelím sestávající z typických renesančních psaníček a dvou ornamentálních ozdobných pásů, které pochází z roku 1563.

Bývalá městská spořitelna je dílem jednoho z našich nejvýznamnějších architektů – Bohuslava Fuchse. Budova postavená v letech 1932–1933 má všechny typické prvky funkcionalistické architektury za použití soudobých materiálů jako je sklo, železobeton, keramické obklady). Ačkoli již dnes neslouží původnímu účelu, její vnější vzhled a z podstatné části i interiér zůstaly zachovány.


Ostatní památky

Budova UP závodů
Stavba uměleckoprůmyslových závodů, která vznikla roku 1926 jako nábytkářská továrna známého architekta J. Vaňka, se vypíná na mírném svahu nad vlakovým nádražím. Čtyřpatrovou budovu vyprojektoval v rondokubistickém stylu Josef Gočár. Jde o mimořádně cenný objekt, který zaujímá výjimečné místo v novodobé české architektuře. Pozoruhodná je obzvláště ta skutečnost, že se jedná o průmyslovou stavbu, na níž byly s velkým estetickým účinkem uplatněny prvky rondokubismu, což je naprosto jedinečné. Budova si zcela jistě zaslouží mnohem více pozornosti, než jaké se jí doposud dostalo.

Borovinské závody
Výstavba budov dřívějších Baťových závodů byla dokončena roku 1936. Dvě výrobní pětipodlažní budovy, určené pro obuvnickou a punčochářskou výrobu, dodnes udivují účelností a hlavně moderním vzhledem, který jim dodává kombinace železobetonového skeletu, režného cihlového zdiva a velkých prosklených ploch. Autorem stavebního projektu byl vedoucí Baťovy zlínské projekční kanceláře Vladimír Karfík.
Od roku 1931, kdy Tomáš Baťa koupil borovinskou továrnu, začala rovněž výstavba rodinných domků v tovární kolonii. Vycházelo se ze zkušeností s budováním Baťovy tovární kolonie ve Zlíně. Borovinské rodinné domky, které měly sloužit pouhých dvacet let, plní svůj účel dodnes.

Rozhledna Městská věž
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla původně jako součást městského opevnění. První písemné zmínky o věži se dochovaly z počátku 15. století, kdy byla věž dostavěna po dnešní ochoz. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Celková výška věže od terénu po vrcholek kříže je 75 m. Ochoz se nachází ve výšce 35 m, kříž nad makovicí je 4 m vysoký. Rozměry věžních hodin (průměr ciferníku 5,5 m, výška číslic 60 cm) se prý řadí na první místo na evropském kontinentě.

Větrný mlýn
Třebíčský větrný mlýn holandského typu se nachází na tzv. Kanciborku, v ulici U Větrníku. Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl postaven z kamene. Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do 2. poloviny 20. století. Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977 byl rekonstruován a od té doby není přístupný.

Říční lázně
K vybudování modernějšího koupaliště, na něž navazuje i to současné, bylo přistoupeno roku 1933. Vypracováním projektu byl pověřen Bohuslav Fuchs, který podobně jako u městské spořitelny i zde mistrně uplatnil prvky funkcionalistické architektury.
Pozoruhodný je především objekt šaten, jehož výrazná žluto-modro-červená barevnost odlišuje nosné a výplňové prvky. Postupem času však zájem o koupaliště upadal, a to především pro stále více znečištěné prostředí řeky. Roku 1976 proto byly postaveny 3 bazény s přihřívanou vodou a sociální zařízení. Roku 1994 byl na koupališti vybudován nový tobogán.


Ve městě Třebíč se nachází také řada soch, památníků, pomníků, pamětních desek a dalších drobných historických památek.

Tipy na výlet v obci Třebíč a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Třebíč

Počasí meteostanice Třebíč

Vzdálenost meteostanice od obce Třebíč: 1 km

Poslední data: 22.8.2017 11:17

Umístění: 440 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Třebíč

Teplota
16,6
°C
Zdánlivá teplota
15,1
°C
Rosný bod
8,3
°C
Vlhkost
57,1
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
319,7
W/m2
Atmosférický tlak
1023,7
hPa
Směr větru
J
Rychlost větru
1,4
m/s
Nárazový vítr
2,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Třebíč

Dnes
7/20
°C
Zítra
10/22
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Třebíč se také nachází

Benetice

Benetice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 191

/
Borovina

Borovina

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Budíkovice

Budíkovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Čechočovice

Čechočovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 295

/
Čechtín

Čechtín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 307

/
Červená Lhota

Červená Lhota

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 181

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 293

/
Číhalín

Číhalín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 201

/
Číměř

Číměř

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 199

/
Dolní Vilémovice

Dolní Vilémovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 396

/
Horka-Domky

Horka-Domky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (J)

/
Horní Újezd

Horní Újezd

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 269

/
Horní Vilémovice

Horní Vilémovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 80

/
Hostákov

Hostákov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Hroznatín

Hroznatín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 109

/
Hvězdoňovice

Hvězdoňovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 102

/
Jejkov

Jejkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (V)

/
Klučov

Klučov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 173

/
Kojatín

Kojatín

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 80

/
Kojetice

Kojetice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 442

/
Kožichovice

Kožichovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 403

/
Kracovice

Kracovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Krahulov

Krahulov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 271

/
Lipník

Lipník

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 385

/
Markvartice

Markvartice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 264

/
Mastník

Mastník

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 231

/
Mikulovice

Mikulovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 221

/
Nárameč

Nárameč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 347

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 249

/
Nové Dvory

Nové Dvory

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (V)

/
Nové Město

Nové Město

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (V)

/
Okrašovice

Okrašovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Okřešice

Okřešice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 184

/
Okříšky

Okříšky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 2 041

/
Ostašov

Ostašov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 133

/
Petrovice

Petrovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 422

/
Petrůvky

Petrůvky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 119

/
Pocoucov

Pocoucov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Podklášteří

Podklášteří

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (SZ)

/
Pokojovice

Pokojovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 102

/
Pozďátky

Pozďátky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Přeckov

Přeckov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 70

/
Přibyslavice

Přibyslavice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 809

/
Ptáčov

Ptáčov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Račerovice

Račerovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Ratibořice

Ratibořice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Řípov

Řípov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Rokytnice nad Rokytnou

Rokytnice nad Rokytnou

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 862

/
Rudíkov

Rudíkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 706

/
Slavice

Slavice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Slavičky

Slavičky

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 261

/
Smrk

Smrk

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 266

/
Sokolí

Sokolí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Stařeč

Stařeč

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 641

/
Stařečka

Stařečka

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Střítež

Střítež

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 523

/
Střížov

Střížov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Trnava

Trnava

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 689

/
Týn

Týn

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 1 km (SZ)

/
Valdíkov

Valdíkov

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 107

/
Věstoňovice

Věstoňovice

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Vladislav

Vladislav

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 1 170

/
Vnitřní Město

Vnitřní Město

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (SV)

/
Výčapy

Výčapy

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 829

/
Zámostí

Zámostí

Kraj: Vysočina
Vzdálenost: 0 km (S)


Reklama
Víte že?

Název obce Třebíč se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území kraje Vysočina evidováno: 2 CHKO, 3 národní přírodní památky, 7 národních přírodních rezervací, 115 přírodních památek a 72 přírodních rezervací?

Přehrada Dalešice

Přehrada Dalešice je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Třebíč?

Vodní dílo Dalešice na řece Jihlavě bylo postaveno v letech 1966–1978. Gigantická přehrada navždy zcela změnila nejbližší okolí. Hráz je dlouhá 300 m a vysoká 88 m. Přehrada je dlouhá 22 km, byla vybudována jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, ale slouží také širokému spektru vodních sportů.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Třebíč jsou: Svoboda (662x), Svobodová (658x), Dvořáková (365x), Novák (363x), Dvořák (361x), Nováková (360x), Novotná (309x), Nováčková (306x), Novotný (305x), Doležalová (285x), Nováček (280x), Doležal (277x), Veselá (232x), Veselý (219x), Pokorná (217x)?

Nejvyšším bodem v kraji Vysočina je hora Javořice (837 m n.m.), Jihlavské vrchy, nejnižším bodem je hladina řeky Jihlava (239 m n.m.).

Rotunda sv. Máří Magdalény v Šebkovicích

Rotunda sv. Máří Magdalény v Šebkovicích je ve vzdušné vzdálenosti 11 km od obce Třebíč?

Rotunda, stojící na severozápadě obce Šebkovice, byla vystavěna koncem 12. století jako součást prastarého hradiště

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek je ve vzdušné vzdálenosti 62 km od obce Třebíč?

Jeskyně Výpustek se nachází v údolí Křtinského potoka mezi Křtinami a Adamovem. Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Okolí jeskyně bylo donedávna přísně střeženým vojenským prostorem.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejčastější jména ve správním obvodu Třebíč jsou: Marie (3 191x), Jiří (2 212x), Jana (2 022x), Jan (1 865x), Petr (1 792x), Josef (1 733x), Pavel (1 727x), Tomáš (1 256x), Jaroslav (1 233x), František (1 222x), Martin (1 216x), Zdeněk (1 111x), Miroslav (1 060x), Karel (1 055x), Hana (1 020x)?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Třebíč 17 456 mužů a 18 562 žen?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Brno

Nejbližší obec nad 100 000 obyvatel je Brno s 376 877 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 53 km?

Brno, krajské město Jihomoravského kraje, leží v centrální části Evropy. Je druhým největším městem České republiky. Statutární město Brno je rozděleno do 29 městských částí:

Ke dni 1.1.2016 bylo v kraji Vysočina 704 obcí, z toho se statutem města 34?

Dnes má svátek Bohuslav a ve správním obvodu obce Třebíč se toto jméno vyskytuje přibližně 113x?

Ke dni 1.1.2016 žilo v kraji Vysočina 509 475 obyvatel, z toho 252 964 mužů a 256 511 žen?

Dřevěná kaple sv. Antonína v Černé

Dřevěná kaple sv. Antonína v Černé je ve vzdušné vzdálenosti 23 km od obce Třebíč?

Příprava stavby kaple sv. Antonína v obci Černá začala v roce 2001.

UNESCO - Třebíč

Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť ve městě Třebíč byly na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003.

Ke dni 1.1.2016 měl kraj Vysočina rozlohu 6 795,6 km2 a hustota osídlení činila 75 obyvatel na 1 km2?

Reklama