Historie obce Lazníčky
První písemná zmínka o existenci obce, která mnohokrát měnila svůj název až po dnešní Lazníčky, je z roku 1365. Písemných zpráv z různých historických zdrojů není mnoho a většinou mají spojitost s působením tehdejších majitelů panství, pod která Lazníčky spadaly. Archivní záznamy, které od uvedeného roku 1365 nějakým způsobem zmiňují obec Lazníčky, poměrně podrobně zpracoval a popsal první kronikář obce v roce 1923. Tato první kronika byla nově přepsána a její tištěná forma je zájemcům k dispozici jak v kompletní obecní kronice, tak v okresním archivu. Význam obce je zde vyzdvižen v souvislosti s působením místní školy, do které docházelo tři roky po zavedení povinné školní docházky v roce 1775 téměř 350 dětí, a to z obcí Lazníky, Výkleky, Zákřov, Svrčov a Lazníčky. O více než sto let později navštěvovalo školu ještě 250 dětí. To bylo kdysi. Roku 1975 byla škola zrušena a od té doby děti z Lazníček dojíždějí do okolních větších obcí.
Podobný trend mělo i osídlení obce. Roku 1860 zde žilo 360 lidí – tenkrát s osadou Svrčov, která byla až do roku 1975 částí obce. V roce 2001 pak měla obec již jen 177 stálých obyvatel.
Roku 1975 se staly obce Lazníčky a Výkleky místními částmi sloučené obce Lazníky, ale již v roce 1991 se Lazníčky, jako jedna z prvních obcí v okrese Přerov, opět osamostatnily, a tehdy se zastavilo i postupné vylidňování obce. V posledních letech se počet stálých obyvatel pohybuje těsně nad dvěma sty a je potěšitelné, že má o bydlení v Lazníčkách zájem stále více lidí. Je to dáno nejen relativně čistým životním prostředím, ale i neustálým zlepšováním komfortu bydlení v obci a v neposlední řadě dobrou a rychlou dostupností měst Olomouce a Přerova.
Dějiny obce Lazníčky až do roku 2003 jsou podrobně zpracovány v knize Josefa Bartoše a Stanislavy Kovářové.
