Historie obce Kvasice
Nejstarší zmínka o Kvasicích pochází z roku 1131, kdy v nich patřil lán role ke kostelu spytihněvskému. Další zprávy máme až z roku 1248, kdy se píše Ondřej z Benešova a z Kvasic. Roku 1269 je připomínán Milota z Kvasic, pravděpodobně dědic předešlého majitele. Přestože další století nemáme o Kvasicích žádné zprávy, můžeme předpokládat, že se udržely v majetku Benešoviců, protože roku 1350 se ujímá statku Beneš z Benešova. V majetku tohoto rodu se nacházely Kvasice i nadále, až roku 1423 při obléhání kvasického hradu byl Milota III. zabit husity, čímž rod Benešoviců vymřel po meči. Panství zdědila jeho vdova a sestra, které je prodaly roku 1433 rytíři Janu Kuželovi ze Žeravic. Po smrti Jana Kužele se panství ujmul jeho syn Jiří ( 1480), po něm Arnošt Kužel z Kvasic ( 1528). Podle Arnoštova testamentu zdědil panství kvasické Hynek Boček z Kunštátu, který je roku 1511 prodal Jiřímu Albrechtovi ze Šternberka na Holešově. V majetku tohoto rodu zůstaly Kvasice až do roku 1546, kdy kvasické statky získal Jan st. z Ludanic. Dalšími majiteli byli jeho synové a po nich Václav z Ludanic a na Helfštýně, ktery zboží kvasické prodal roku 1571 Kašparovi Vyškotovi z Vodník. Tento je však obratem prodal Janovi Kurovskému z Vrchlabí, jehož synovec Havel Kurovský z Vrchlabí je prodal roku 1591 paní Anně z Oberhamu, která poručila Kvasice svému manželovi Adamu Kravařskému z Šlevic. Adam prodal roku 1610 Kvasice za 60.500 zl. mor. Václavu Molovi z Modřevic, který je již roku 1614 prodal za 62.000 zl. mor. evangeliku Jiřímu st. Bruntálskému z Vrbna. Jiří se zůčastnil stavovského povstání, zemřel však ještě před konfiskacemi a královská komora ponechala za náhradu Kvasice vdově Alině Bruntálské z Vrbna. V polovině ledna roku 1621 vyplenili panství kvasické císařští. Alina se znovu provdala za Jana z Rotálu a roku 1636 mu zapsala i Kvasice. V majetku Rotálů zůstávají Kvasice až do roku 1757, kdy se panství dostalo prostřednictvím věna do majetku pánů z Lamberka. Roku 1902, po smrti Leopoldy hr. z Lamberka panství zdědil její manžel Jaroslav hr. Thun-Hohenstein. Jaroslav Thun byl švagrem arcivévody rakouského a následníka trůnu Ferdinanda d´Este, který do zdejších lesů často zajížděl na hony.
