Historie obce Hnojník
Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves již koncem 12. století. Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné panství s vrchnostenským sídlem ve vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se v jeho držení vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třankovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další).
Roku 1736 se majitelem hnojnického statku stal šlechtický rod Beessů z Chrostiny, kteří si nechali postavit zámek jako jednopatrovou budovu v barokním stylu.V první polovině 19. století přebudovali místní zámek ve stylu slezského empíru a koncem 19. století pak dostavěli druhé poschodí.
V 18. století patřily ke statku Hnojník i osady Rakovec, součást Smyovic = Smilovic, Nebory, Dolní Lištná a Lyžbice (dnes Třinec). Počátkem 19. století přibyly i Horní Tošanovice, Ráj, Darkov, Louky n./Ol. a Konská.
V roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda postavena železniční trať. Rod Beessů z Chrostiny, jehož členové zastávali různé posty v úřadech těšínského knížectvíí, se v Hnojníku udržel i po rozpadu Rakousko-Uherska, tj. po roce 1918.Beessové však bydleli většinou ve Vídni a Hnojník byl místem jejich letního pobytu. V listopadu 1945 byl majetek Bessům konfiskován ONV v Českém Těšíně. Od té doby až do roku 1966 byl zámek sídlem MNV, Státních lesů a dalších institucí.
