Historie obce Hřensko
Původně v 15. stol. tady stála jen krčma sloužící plavcům a vorařům. K roku 1475 se už vztahuje písemná zmínka k Hřensku jako místu v souvislosti s přepadením tří norimberských kupců. Místo bylo dobře známé - od východu sem k Labi vedla odbočka České cesty. Při ústí Kamenice bylo skladiště dříví, dřevaři a plavci si postavili chýše, v provozu byl i mlýn. Plavení dříví si vyžadovalo i budování nutného zázemí. V letech 1530 - 1550 se na území Hřenska začali usazovat noví osadníci. Po Labi už se neplavilo jen dříví - v hřenských skladištích bylo ukládáno obilí, sklo, ale také sůl dovážená do Čech.
V 19.stol. se v Hřensku začíná stále více rozvíjet cestovní ruch, podporovaný majitelem panství knížetem Edmundem Clary-Aldringenem. Ve 30.letech 19.stol. byla upravena stezka z Hřenska na Pravčickou bránu, objevovaly se hotely, penzióny a hostince.
Po roce 1933 se řada opatření v Německu projevila úpadkem hřenských živností. Claryové patřili ke stoupencům K. Henleina. V r. 1939 bylo Hřensko připojeno k říši a v původní textilce byla zřízena pobočka letecké továrny z Brém a ve skalách byly vyhloubeny štoly. Koncem války tudy prošlo několik transportů vězňů z evakuovaných koncentračních táborů.
Po válce turistický ruch slábl, oživení nastalo po rekonstrukci soutěsek v r. 1964. Již od středověku řešilo Hřensko problém povodní a řícení skal. K největším katastrofám patřila povodeň r. 1845 a r. 1897. V r. 1926 se sesula skála u fary, v r. 1938 byly poničeny dvě budovy u továrny, v r. 1978 se obrovský skalní blok zřítil mezi dva výletní autobusy. Pamětníci a geologové se shodují, že několikatunové balvany spadnou v intervalu 11 let, menší se uvolní tak jednou za tři roky. Nebezpečné skály jsou zabezpečovány, zpevňovány. Zástavbu Hřenska tvoří především hotely a penzióny.
