Historie obce Český Těšín
První písemná zmínka o Těšíně je uvedena v listině papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Valtera z 23. dubna roku 1155. Jednalo se o hrad Těšín, který byl střediskem hradského obvodu. Z podhradí vzniklo město. V té době již byl sídelním městem těšínského knížete Měška I. Piastovce. Kníže Měšek I. se stal nejen zakladatelem těšínské linie Piastovců. Piastovci v Těšíně vládli až do roku 1653.
Město, které se rychle rozvíjelo, obdrželo od svých knížat řadu výsad a privilegií. Knížata zde razila své vlastní mince, rozvíjela se řemesla. Město také na krátkou dobu proslavil po celé Evropě tzv. Těšínský mír, který zde byl podepsán 13. května 1779, v den narozenin Marie Terezie, za přítomnosti delegátů sedmi zúčastněných zemí - Rakouska, Pruska, Saska, Bavorska, Francie, Ruska a vévodství Zweibrűcken. Těšínský mír ukončil válku o bavorské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem. O několik let později (v roce 1789) bylo téměř celé město i se zámkem zničeno požárem. Pronikavý rozvoj města nastává po roce 1870, kdy byl zahájen provoz na košicko-bohumínské dráze. Od této doby až do první světové války byly budovány zejména městské čtvrti, které dnes tvoří Český Těšín.
První světová válka přinesla rozpad Rakouska-Uherska. Území Těšínska si nárokovala jak Československá republika, tak Polsko. Spor měl být řešen plebiscitem a do Těšína byly vyslány mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno rozhodnutím velvyslanecké konference dohodových mocností 28. července 1920 v belgických lázních Spa. Historický Těšín se stal dvojměstím Cieszyn - Český Těšín. Historická část města na pravém břehu řeky připadla Polsku, levobřežní část města připadla Československu.
Město se stalo průmyslovým, bylo zde stavitelství, vzniklo mnoho obchodů a restaurací, významným místním podnikem byla tiskárna a nakladatelství K. Prochasky. Město nebylo zatíženo jednostrannou vazbou na některé odvětví výroby jako mnohá nedaleká hornická a hutnická města, hospodářské aktivity byly zaměřeny převážně na spotřebu vysoce koncentrovaného obyvatelstva.
Po Mnichovské konferenci v roce 1938 byla česká část Těšínského Slezska připojena k Polsku. Již 1. září 1939, po vypuknutí druhé světové války, bylo zabrané území obsazeno hitlerovským Německem a oficiálně začleněno do Německé říše. Obě města byla spojena v jeden celek. Dne 3. května 1945 byl Těšín osvobozen sovětskou armádou a krátce nato byly státní hranice obnoveny v jejich předválečné podobě.
Po roce 1945 nastaly veliké změny ve výstavbě obou měst - Českého Těšína i Cieszyna. Města se podstatně zvětšila díky administrativnímu připojení okolních vesnic. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. Na okrajích města vzniklo několik sídlišť. V centru města byly postupně zastavovány proluky, např. na náměstí, ale ne vždy ve sjednocené architektonické formě. Bylo postaveno několik škol, jiné byly rozšířeny přístavbou. V roce 1961 byl slavnostně otevřen nový kulturní dům s divadlem - českou a polskou scénou, knihovnou a hvězdárnou. V osmdesátých letech se stal Český Těšín známý zejména jako středisko papírenského a polygrafického průmyslu.
V 90. letech, současně se změnou politického režimu, se hranice obou států opět otevřely. Vzrůstající provoz na hranici si vynutil stavbu nového hraničního přechodu poblíž města v Chotěbuzi, který byl otevřen v roce 1991.
