Historie obce Haškovcova Lhota
Přes Lhotu vedla zemská stezka od Mirovic přes Orlík, Milevsko, Sepekov, Hánov, Srlín, Rataje, Lhotu, Bechyni a Soběslav.
Obecní kronika o historii obce dále uvádí, že r. 1477 Burian z Lažan za díl svůj otcovský, bratrský a dědický vzal od Václava a Voldřicha, bratří svých z Lažan, v Podolí tvrz pustou, dvůr poplužní ve Lhotě, ves pustou v Borovanech a Rataje dvory.
Roku 1651 jmenují se ve Lhotě: Jan Haškovec, Tomáš Haškovec, Novákovský, Franke, Martin Kocourek, Matěj Chmel a chalupy: Kocourkovská, Na Vejvodově, Martina Nováčka, mlýn Jiřího Viktory.
Osídlení v roce 1775: Sedláci: Martin Haškovec č. 8, Antonín Haškovec č. 10, Matěj Nováček č. 11, Jan Suchan č. 6, Martin Strnad č. 5, Václav Šonka č. 7, Václav Haškovec č. 12 a chalupník Černý č. 9. Bez gruntu byli: Matěj Jelínek č. 1, Josef Kozibradka č. 3, Matěj Kocourek č. 4 a Šimon Bambas č. 13.
Roboty měli sedláci 26 týdnů v létě po dvou dnech, tj. 52 dny, extra 13 dní, v zimě 43 dny. Celkem tedy 108 dní a potahem s voly 107 dní.
V roce 1887 vysázeny byly v hořejší části návsi lípy a kaštany. Z nich zbyly na hrázi u rybníčku 2 kaštany. Při vjezdu do obce u stavení č. 1 stojí nejstarší strom - lípa, jejíž staří se nám nepodařilo zjistit, ale podle objemu kmenu bude podstatně starší než ony dva kaštany z roku 1887.
