Historie obce Lipová
Lipová je malá zemědělská, dříve pastvinářská obec s převahou lesů. Obec byla biskupským lénem a poprvé se připomíná roku 1362, kdy ji drželi synové zemřelého Peška z Veletin. V roce 1472 se Lipová dostala na sto let k rozsáhlému panství brumovskému.
Po třicetileté válce zůstalo hodně domů pustých a polí neobdělaných. Další a ještě větší škody způsobil tatarský vpád v říjnu 1663. Zpustošené panství prodal Adolf Skydynský r. 1665 Mikuláši Forgáčovi, o jehož dědictví se dělili čtyři synové. Slavičín s Lipovou dostal nakonec Petr Karel Forgáč, od něhož je koupil r. 1687 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit. Když zemřel, udělil biskup r. 1705 léno hraběti Václavovi Kinskému. Za tzv. kuruckých vojen (Rákocziho povstání) bylo panství znovu zpustošeno. Slavičín i Lipová byly vypáleny v dubnu 1709.
Kolem r. 1838 panství přešlo baronovi Ledererovi, který vlastnil také Hrádek s Mladoticemi a Rokytnicí. Po zrušení lenního závazku r. 1871 se staly spojené statky alodním zbožím (velkostatek Slavičín-Hrádek). V držení rodu Lederer-Trattnern byl velkostatek až do r. 1907, kdy jej koupil Hugo Ftačník. Vlastnil jej však jen krátce, stejně jako další majitel Vojtěch Hugo Renner, který ho roku 1912 prodal Lambertovi a Josefě Wichterlovým. Rodině Wichterlů byl majetek zestátněn v letech 1948-1949. Po správní reformě v r. 1850 se Lipová stala součástí soudního okresu Valašské Klobouky.
V procesu integrace byla v r. 1980 Lipová připojena k MNV Slavičín, v r. 1992 se však opět osamostatnila. Původně se obec uváděla jako Lípová, v německých pramenech Lipowa, za protektorátu Linden. Lípa je pochopitelně i na nejstarší obecní pečeti z roku 1782.
