Historie obce Řípec
Jméno Řípec obdržela osada dle vší pravděpodobnosti od toho, že byla založena na kopci menším. Za starých časů se velkému kopci říkalo říp, malému řípec. Dle tohoto původu jména jest zřejmě vidno, že obec Řípec jest jedna z nejstarších osad v okolí, neboť již v 10. století se připomíná, že mezi jinými osadami i Řípec patřil Jindřichu Dráchovskému na Dráchově.
Že krajina zdejší byla již velmi brzy obydlena, svědčí pohanské mohyly v lese "Klobasná". Výše zmíněná Strážka jest památkou župní hranice Doudlebské a byla hlídkou území župního proti nepříteli, neboť okolo Řípce táhla se zemská stezka do Rakous od Dráchova, která byla důležitá pro dopravu zboží. Zmiňuje se o ní dějepisec Vladivoj Tomek. Až do roku 1360 patřil Řípec paní Anně z Lipé, která ji v témže roce darovala Oldřichovi z Rožmberka. Po něm následoval v držení Řípce pan Vilém z Rožmberka. Dále se připomíná, že Řípečtí museli vozit kámen ze svých pozemků na stavbu kostela a věže do Veselí nad Lužnicí. Po té náležela Soběslav s Řípcem panu Petru Vokovi z Rožmberka. Roku 1397 koupil pan Jindřich z Rožmberka ve vsi zdejší jeden a půl lánu pozemku a připojil jej ku špitálu soběslavskému. Z toho důvodu zůstal podnes v katastru řípeckém obci soběslavské rybník, zvaný "Špitálek". V roce 1465 vypálili Řípec odbojní páni krále Jiřího z Poděbrad. Dále patřil Řípec panu Mitrovicovi z Dráchova.
