Památky a zajímavosti Hukvaldy
Obec Hukvaldy se těší značné oblibě návštěvníků, a to pro možnost prohlídky rozsáhlé zříceniny hradu, hradní obory a několika zajímavostí v obci. V samotné obci se nacházejí cenné lidové stavby z 18. století – rodný dům Leoše Janáčka ve staré škole, jeho památník, ale i barokní kostelík sv. Maxmiliána, větrný mlýn, barokní vstupní brána do obory nebo zámeček olomouckých arcibiskupů.
Nově je zde vybudováno Muzeum cínu.
Také se zde nachází expozice Tropic Hukvaldy, která je zaměřená hlavně na rodiny s dětmi. Pro děti jsou připraveny vodní překlápěčky, vodní kola, ve skleníku 2 m vysoký vodopád a na zahradě potok se třemi jezírky s rybičkami. Děti se u nás často zajímají také o motýly, minerály, které jsou i prodejné, kvetoucí kaktusy, sukulenty a masožravé rostliny.Také si rády povídají s našimi mluvícími papoušky: Ara, Amazoňan, Žako a Kakadu, který nejen mluví, ale umí například i mávat. Nebo také s Loskutákem, který umí lépe napodobit intonaci lidského hlasu, než papoušci.
Děti v Hukvaldském Tropicu mohou vstoupit do výběhu králíků. Z dalších zvířat je možno shlédnout Leguána zeleného, původem z Jižní Ameriky, Amadiny, pestře zbarvené zlaté bažanty, málo známá plemena holubů a sklípkany. V tropických sklenících si můžete prohlédnout citrusy, fíkovníky, papáje, mučenky, vavříny apod.
Na zahradě rostou druhy bambusů, které snáší naše klima, moruše, které již dnes nejsou příliš rozšířené, Schisandry, které mají podobný účinek jako Žen-Šen, odolné druhy Kaki, nebo u nás dosud málo rozšířené ovoce Asiminy s plody chutí tropického ovoce, kiwi, které v našich podmínkách nevymrzá, Muchovník, který má podobné plody borůvkám, Zimolez jehož plody dozrávají již v květnu, Kustovnici čínskou a další. Z okrasných venkovních rostlin můžete vidět například rostliny, které přežily z pravěku – Jinan dvoulaločný nebo Araucarií araucanu, japonské javory, v ČR málo rozšířenou Cunninghamii, Taxodium, Rododendrony, Azalky a Čarověníky. Součástí asijské zahrady je také sbírka bonsají.
Více na www.tropichukvaldy.cz.
Hrad Hukvaldy
Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. Hrad je položen ve směru od severozápadu k jihovýchodu na podlouhlém vrcholovém hřebeni, ohraničeném na obou koncích skalnatými kupami. Nepřístupnost hradu je zdůrazněna strmými svahy spadajícími příkře do údolí. K hradu v současnosti vedou dvě cesty. Zakonzervované a na několika místech i opravené zdivo hradu si je možno prohlídnout buď samostatně nebo s průvodcem. Návštěvníkům slouží občerstvení v interiéru bašty při pokladně u 2. hradní brány.
Ve svazích pod hradem se rozkládá historická hradní obora. První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. Lesní porost má charakter bučiny, staré 160–240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Obora má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.
V jeho blízkosti amfiteátru v oboře se nachází pomník Lišky Bystorušky, který zde byl v roce 1959 umístěn na popud myslivců a lesníků ostravského kraje na paměť prvního zdejšího provedení Janáčkovy opery. Pokud se dotknete liščina zlatého ocásku a budete si něco přát, do roka se vám přání splní.
V letních měsících se v areálu hradu Hukvaldy a především hradní obory koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Na Hukvaldech čerpal Janáček motivy ke své hudební tvorbě, ale i pro své fejetony, zde si zapisoval nápěvky mluvy a lidové písně. Krajovou atmosféru zachytil ve sborových skladbách komponovaných na básně Petra Bezruče.
Milovníci hudebního díla Leoše Janáčka mohou v Hukvaldech navštívit památník Leoše Janáčka nebo jeho rodný dům, kde je od roku 2004 otevřena Pamětní síň Leoše Janáčka a Galerie, v níž se obměňují výstavy. V červnu 2005 bylo v této budově otevřeno informační centrum.
