Obecní znak
Základní informace
Kraj:Plzeňský
Okres:Rokycany
Správní obvod:Rokycany
GPS souřadnice:49.753439N, 13.539273E
Nadmořská výška:379 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1401 (616 let)
Katastrální výměra:154 ha
Počet obyvatel:454
PSČ:338 41
Adresa URL:www.klabava.eu

Historie obce Klabava

V dávné minulosti tudy pravděpodobně táhly různé kmeny, možná Germáni či Slované a Keltové. Z těchto dob bohužel nejsou dochovány žádné zprávy. První listinný materiál se hlásí svým původem do roku 1368. Informuje o tom, že první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic „rozdělil zboží rokycanské na dva díly" v souvislosti se zřízením proboštství v Rokycanech. Mezi zmiňovaným majetkem je uvedena také Klabava. Bylo však zjištěno, že tato listina je falzum, neboť ve skutečnosti vznikla až v 15. století. Proto rok 1368 nelze považovat za datum první zmínky o obci. Skutečný písemný doklad pochází z roku 1401 a nachází se v listině krále Václava IV., který v ní potvrdil majetek rokycanského kláštera. Listina se do současnosti v originále nezachovala, ale byla natolik důležitá, že byla v plném znění přepsána do Pamětní knihy města Rokycan z let 1532 až 1842.

V okolí Klabavy se nacházela značná ložiska železné rudy, kterou jednotlivci uměli tavit v kuplovnách. Roku 1541 probošt Václav s převorem kláštera Panny Marie v Rokycanech Brikcím „dovoluje hutu a hamr na Klabavě položiti" Mistru Jiříku Hamerníkovi. Ten však huť v Klabavě nikdy nepostavil. Myšlenka na její vybudování se objevila i v následujících stoletích. Roku 1637 byla zahájena stavba první tavicí pece (tzv. vlčí). Roku 1639, tedy za třicetileté války, byla obec Klabava a železárny vydrancovány švédským vojskem. Roku 1670 objevil minér Jan Hájek z Budějovic další bohatá ložiska železné rudy a tak vznikla u Klabavy štola svatého Antonína Paduánského, která byla hlavním zdrojem železné rudy pro železárny v Klabavě. Postupem času se vyvíjela technologie, železárny měly 2 vysoké pece a 3 zkujňovací pece. Pracovaly až do roku 1926 a poté byl provoz převeden do železáren v Rokycanech. V roce 1940 koupil objekt železáren Karel Šůla a zřídil zde porážku dobytka, udírnu a konzervárnu. Od roku 1948 sloužil objekt jako výrobna a sklad uzenářských výrobků. Po znárodnění v roce 1949 připadla část objektu obci Klabava. Tento pozemek s domem propůjčila obec sdružení chovatelů v obci a v roce 1993 jej prodala panu Miroslavu Kozelkovi, který zde zřídil hostinec a prodejnu potravin. Snaha o těžení železné rudy byla obnovena roku 1954. Pod Ejpovicemi byla zahájena skrývka pro povrchový důl. Proto byla před Klabavou postavena hráz (v letech 1954 - 1958), aby tento důl nebyl zaplavován vodou řeky. Vzniklá přehrada je schopna v případě naplnění vytvořit vodní plochu až 118 hektarů. Důl v Ejpovicích měl ale rudy málo a byla chudá, a tak byl uzavřen a zatopen.

Práci občané Klabavy nacházeli a stále nacházejí jako námezdně pracující. V dřívějších dobách pracovali v železárnách v Klabavě. Na počátku 80. let 18. století byla provedena tzv. raabizace, tj. rozdělení půdy vrchnostenských dvorů mezi poddané a převedení roboty na peněžitý plat. Vzhledem k tomu, že život většiny obyvatel byl svázán s místními hutěmi, nejevili o příděl pozemků zvláštní zájem. Za první světové války železárny v Klabavě pracovaly málo a tak asi 30 obyvatel obce pracovalo na statku v Horomyslicích, ale bylo i mnoho takových, kteří chodili po žebrotě. Někteří občané byli odvedeni na vojnu, z níž se 19 už nikdy nevrátilo. Na počest jim byl postaven pomník, který je umístěn v parku obce. Potraviny sháněli občané Klabavy za války po sedlácích i v jiných obcích. Po roce 1918 se život lidí zlepšil. Na kraji obce, zřídili společníci Skala a Kozák továrničku na výrobu mechanických pump. Nad Klabavou byly otevřeny čtyři lomy na těžbu písku. Občané pracovali většinou v Rokycanech a v Plzni, kam jich mnoho docházelo pěšky. Druhá světová válka byla ještě horší než ta první. Opět nebyly potraviny a tak byly zavedeny přídělové lístky jako za války předešlé. Za odbojovou činnost, ale i za malé projevy neposlušnosti, byli lidé odváděni do koncentračních táborů. Dne 6. května 1945 přijely do Klabavy dva tanky americké armády. To bylo pro obec potvrzením, že druhá světová válka skončila. Ovšem i další dny byly ještě rušné. Jezdila tudy německá auta a obrněná vozidla, zbraně z nich Němci vyhazovali do příkopů. Na polích nad železniční zastávkou byly zřízeny tři tábory, kde byli soustředěni němečtí vojáci. Ve dne i v noci je střežily americké tanky. Americká armáda měla základnu u mlýna pana Rezlera pod Vršíčkem. V roce 1968 byl náš stát přepaden spojeneckými vojsky. Také Klabavou projely dva sovětské tanky a nějaký čas hlídkovaly nad obcí, v místech bývalé skládky. Potom až do roku 1989 žili občané vcelku způsobem odpovídajícím době, řada občanů opravila své domy, zřídili si vodovody a ústřední topení. Mnoho domů bylo nově postaveno v lokalitě tzv. „Sadu". V roce 1989 se uskutečnil státní převrat, který v životě občanů hodně změnil. Mnozí byli ze zaměstnání propuštěni. jiní podnikaví naopak založili vlastní živnost.

O počátcích klabavské školy se nedochovaly žádné zprávy, ale lze předpokládat, že byla založena již v době panování Marie Terezie. V roce 1833 byla v obci postavena první dřevěná budova na místě dnešní kapličky v dolní Klabavě, později byla postavena škola nad rybníkem. Nejvíce žáků měla škola v roce 1903, jejich počet byl - 188. Škola se v průběhu let měnila od jednotřídní až po trojtřídní podle počtu žáků. Obecná škola v Klabavě v různých obměnách pracovala do roku 1982, kdy bylo nařízením odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Rokycanech vyučování na naší škole zastaveno a všechny děti začaly jezdit do škol v Rokycanech. Z tohoto důvodu bylo zavedeno autobusové spojení. Budova klabavské školy byla přestavěna na mateřskou školku. Provoz školy byl v roce 2000 zastaven pro nedostatek dětí. Školka však již v naší obci existovala dříve, a to od roku 1950 asi 6 let v domě dr. M. Chudáčka. Nejen škola byla v Klabavě nositelem vzdělání a kultury. V roce 1898 byl v naší obci založen ochotnický divadelní soubor. Pod názvem „Mošna", který nacvičoval a hrál divadlo až do roku 1964. Měl velký vliv na kulturní život nejen obyvatel Klabavy, ale i na občany v celém okrese, protože hrál divadlo na mnoha místech a hrál je dobře. Roku 1926 bylo založeno také loutkové divadlo. Roku 1919 byla ustavena osvětová komise, která se mimo jiné postarala i o založení obecní knihovny. Knihovna má dodnes pro občany Klabavy velký význam. Dále je zde umístěna stálá expozice historických fotografií obce a lze tu shlédnout i originální Skupovy loutky Spejbla a Hurvínka. V roce 1949 byl v hostinci „U Charvátů zřízen biograf, který fungoval několik let a zanikl proto, že se začalo rozšiřovat televizní vysílání.

Již v roce 1862 byl v Klabavě v železárnách ustaven spolek Skládka bratrská, což byl předchůdce odborové organizace. Roku 1867 byl přejmenován na Spolek bratrský a byla stanovena jasná pravidla v souladu se Všeobecným zákonem horním. Z tohoto spolku později vznikl Kovodělník, odborová organizace v železárnách v Klabavě. V roce 1892 vznikl v obci i Občansko-vzdělávací spolek, který zřejmě existoval až do první světové války. Záhy po vzniku československé republiky zde byla ustanovena Místní organizace československé sociálně demokratické strany dělnické v Klabavě. Roku 1917 je ustavena Dělnická tělocvičná jednota. Organizovala tělesnou i dušení výchovu mládeže, cvičení, sportovní činnost. Měla recitační a pěvecký soubor a odbor skautů. V letech 1948 až 1990 byla mládež organizována v Československém svazu mládeže a později v Socialistickém svazu mládeže. Ten už se ale nevěnoval původní činnosti DTJ a nejčastěji organizovat schůze a pracovní brigády. Za první republiky se začali organizovat i zemědělci. a založili zde spolek Sdružení domkářů. V roce 1949 bylo v Klabavě založeno jednotné zemědělské družstvo, ale hospodářské a organizační nedostatky vedly už v roce 1953 k jeho zrušení. K novému založení došlo opět v roce 1957. V roce 1960 bylo sloučeno s JZD Litohlavy. Roku 1928 byl pro lidi, kteří neměli kde bydlet, zřízen domek - chudobinec (č. p. 9). Tato pastouška měla svého obyvatele ještě v roce 1947. Každodenní samozřejmostí bylo v obci zvonění zvonu, který visel ve věži kapličky. Až do konce první světové války se vyzvánělo třikrát denně, ráno, v poledne a večer, čímž byl vlastně obyvatelstvu oznamován čas. Potom až do konce druhé světové války se již zvonilo jen v případě úmrtí místního občana. V roce 1930 byla v Klabavě založena a ustavena Kampelička, která shromažďovala a starala se o úspory občanů. Záložna pracovala pravděpodobně do roku 1952. Pitná voda byla vždy pro horní část Klabavy problémem. Byly tam jen tři studny hluboké až 50 metrů, kde lidé vytahovali vodu rumpálem a nosili ji v kbelících domů. Voda byla také v lese ve studánce a odebírat ji bylo možno také na křižovatce u Šrajlů. V roce 1960 bylo do studny u Charvátů namontováno elektrické čerpadlo, ale nebyl ještě proveden rozvod vody - na něm se pracovalo až od roku 1970. Studna ale neměla dostatek vody pro všechny zájemce. Dnes je již dokončen vydatný vrt s kvalitní vodou u lesa, z něhož bude postupně zaveden vodovod do celé Klabavy. Zvlášť významnou událostí pro občany Klabavy bylo vybudování železniční stanice a její zprovoznění dne 31. 10. 1848. V roce 1895 byl v Klabavě ustaven sbor dobrovolných hasičů. Mezi záslužné sociální akce patřilo tzv. vítání občánků.

 

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Klabava

Počasí meteostanice Ejpovice

Vzdálenost meteostanice od obce Klabava: 2 km

Poslední data: 18.12.2017 13:59

Umístění: 372 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Ejpovice

Teplota
0,6
°C
Zdánlivá teplota
-2,6
°C
Rosný bod
-1,5
°C
Vlhkost
79,8
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
198,7
W/m2
Atmosférický tlak
1026,4
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
1,1
m/s
Nárazový vítr
1,3
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Ejpovice

Dnes
-4/1
°C
Zítra
0/0
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Klabava se také nachází

Bezděkov

Bezděkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 127

/
Borek

Borek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Božkov

Božkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Břasy

Břasy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 2 162

/
Březina

Březina

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 345

/
Bukovec

Bukovec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Bušovice

Bušovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 585

/
Červený Hrádek

Červený Hrádek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Chrást

Chrást

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 788

/
Darová

Darová

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Dolany

Dolany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 279

/
Doubravka

Doubravka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Druztová

Druztová

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 763

/
Dýšina

Dýšina

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 697

/
Ejpovice

Ejpovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 665

/
Habrová

Habrová

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Hrádek

Hrádek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 2 785

/
Kamenný Újezd

Kamenný Újezd

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 793

/
Kocanda

Kocanda

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Kostelec

Kostelec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Koterov

Koterov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Kříše

Kříše

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Kyšice

Kyšice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 955

/
Letkov

Letkov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 650

/
Lhůta

Lhůta

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 180

/
Litohlavy

Litohlavy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (SV)
Počet obyvatel: 496

/
Lobzy

Lobzy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Mokrouše

Mokrouše

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 244

/
Nadryby

Nadryby

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 126

/
Nevid

Nevid

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 176

/
Nová Huť

Nová Huť

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Nová Huť

Nová Huť

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Nové Město

Nové Město

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Osek

Osek

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 1 265

/
Pavlovsko

Pavlovsko

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (V)

/ /
Raková

Raková

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 226

/
Rokycany

Rokycany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JV)
Počet obyvatel: 13 430

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Sedlecko

Sedlecko

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Smědčice

Smědčice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 274

/
Šťáhlavice

Šťáhlavice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Šťáhlavy

Šťáhlavy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 2 533

/
Starý Plzenec

Starý Plzenec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 4 963

/
Střapole

Střapole

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Střed

Střed

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Stupno

Stupno

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Svojkovice

Svojkovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 411

/
Tymákov

Tymákov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 954

/
Újezd

Újezd

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Veselá

Veselá

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 280

/
Vitinka

Vitinka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Volduchy

Volduchy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 1 154

/
Všenice

Všenice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 265

Rozhledna na Kotli

Rozhledna na Kotli

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/ /
Rozhledna Chlum

Rozhledna Chlum

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/ /
Arboretum Sofronka

Arboretum Sofronka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 12 km (Z)

/
ZOO Plzeň

ZOO Plzeň

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 13 km (Z)

/
Rozhledna Sylván

Rozhledna Sylván

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 14 km (Z)

/
Rozhledna Radost

Rozhledna Radost

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 15 km (S)

/
Rozhledna Krkavec

Rozhledna Krkavec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 15 km (Z)

/
Zámek Zbiroh

Zámek Zbiroh

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 20 km (SV)


Reklama
Víte že?

Název obce Klabava se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Dřevěná kaple Panny Marie na Šipíně

Dřevěná kaple Panny Marie na Šipíně je ve vzdušné vzdálenosti 38 km od obce Klabava?

Dřevěná poutní kaple Panny Marie vznikla v roce 1892 a nachází se na poutním místě Šipín, které patří ke Konstantinovým Lázním.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Zámek Zbiroh

Zámek Zbiroh je ve vzdušné vzdálenosti 20 km od obce Klabava?

Zbiroh je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

UNESCO - Praha

UNESCO - Praha je ve vzdušné vzdálenosti 73 km od obce Klabava?

Praha – historické centrum bylo na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Plzeňském kraji 501 obcí, z toho se statutem města 57?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejčastější jména ve správním obvodu Rokycany jsou: Jiří (1 502x), Václav (1 375x), Jan (1 302x), Jana (1 271x), Petr (1 199x), Josef (1 194x), Marie (1 170x), Pavel (1 035x), Jaroslav (933x), Martin (805x), Hana (770x), František (751x), Tomáš (703x), Eva (694x), Miroslav (680x)?

Aquapark Hořovice

Aquapark Hořovice je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Klabava?

Aquapark Hořovice má letní i krytou část, takže si v každém ročním období vyberete to své.

Dnes má svátek Miloslav a ve správním obvodu obce Rokycany se toto jméno vyskytuje přibližně 244x?

Ke dni 1.1.2016 měl Plzeňský kraj rozlohu 7 561 km2 a hustota osídlení činila 76 obyvatel na 1 km2?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Plzeňském kraji 576 616 obyvatel, z toho 285 647 mužů a 290 969 žen?

Plzeň

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Plzeň s 158 347 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 12 km?

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. V počtu obyvatel je čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze).

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Rokycany jsou: Svobodová (184x), Černá (177x), Svoboda (157x), Novák (153x), Černý (152x), Nováková (127x), Nová (107x), Veselá (104x), Kratochvílová (103x), Králová (100x), Nový (96x), Procházková (94x), Král (92x), Veselý (91x), Procházka (91x)?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Plezeňského kraje evidováno: 1 národní park, 4 CHKO, 5 národních přírodních památek, 6 národních přírodních rezervací, 96 přírodních památek a 89 přírodních rezervací?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Klabava 219 mužů a 235 žen?

Nejvyšším bodem v Plzeňském kraji je Velká Mokrůvka (1 370 m n.m.), pohoří Šumavy, nejnižším bodem je údolí Berounky (250 m n.m.) v místě, kde řeka opouští území kraje?

Zřícenina hradu Skála

Zřícenina hradu Skála je ve vzdušné vzdálenosti 27 km od obce Klabava?

Skála je zřícenina hradu v katastrálním území Zálesí u Příchovic (část obce Příchovice) v západních Čechách nedaleko Přeštic.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Reklama