Okolí a příroda Lomnice nad Lužnicí
Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý patří svou rozlohou k největším a nejvýznamnějším mokřadům v České republice a je zařazena mezi území, kterých se dotýkají další ochranné statuty. Je součástí rozsáhlého nadregionálního biocentra Stará řeka - Rožmberk - Velký Tisý, součástí mokřadu mezinárodního významu "Třeboňské rybníky" chráněného dle Ramsarské konvence a v seznamu evropských významných ptačích území (IBA) je zařazena jako jedna z významných lokalit v rámci ČR.
Přírodní památka "Slepičí vršek" chrání na ploše cca 1.8 ha význačný geomorgologický útvar, písečný přesyp s charakteristickou psamofilní (pískomilnou a teplomilnou) florou a faunou. Přesyp vznikl koncem doby ledové či počátkem doby poledové navátím jemného písku západními větry z náplavů nedaleké řeky Lužnice. Je pravděpodobné, že v počátcích kolonizace byl přesyp porostlý řídkým lesem, v dalších stoletích vlivem lidské činnosti postupně získával podobu více či méně odkryté duny s rozptýlenými dřevinami a s velkými plochami volných písků.
Naučná stezka Velký Lomnický měří celkem 6,5 km a má 15 stanovišť. 1. etapa byla zrealizována v roce 2001, tehdy měla 12 stanovišť a délku 5,4 km. Její nevýhodou však bylo, že nevytvářela okruh a návštěvníci tak museli projít celou trasu tam i zpět, což částečně snižovalo její atraktivitu.
Rybniční soustavy jsou původní Krčínovy rybníky - Naděje, Skutek a Potěšil u obce Klece. Všechny rybníky této soustavy jsou naháněny stokou zvanou Potěšilka, která byla vedena z řeky Lužnice ještě před stavbou rybníka Rožmberka. Celá Nadějská soustava byla doplněna řadou menších rybníků v éře Josefa Šusty v poslední čtvrtině 19. století. Jmenovat můžeme rybníky Víra, Láska, Dobrá Vůle, Blaník, Měkký, Strakatý, Rod, Horák a další. V této enklávě byly Šustovou zásluhou založeny malé rybníčky vhodné pro výrost plůdku a násad, kterých se do té doby nedostávalo pro velké hlavní rybníky na Lomnicku a Ponědražsku. Nadějské rybníky patří mezi ty, které byly vysušovány po roce 1826 a později byly opět obnoveny (v roce 1871).
